Úhrada peněžitých vkladů do ZK a další příplatky je možná jak v jednotkách české
měny, tak i v měně cizí. Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník jednoznačně požaduje
vyjádření základního kapitálu vždy v jednotkách české měny, znamená to, že i pohledávka u příjemce vkladu a závazek u vkladatele je v Kč.
Proto v žádném případě nemůže při úhradě v cizí měně vzniknout kursový rozdíl. Tato skutečnost je rovněž předmětem ČÚS č. 006-Kursové rozdíly, který v části 2.3. uvádí, že „kursové rozdíly nevznikají při splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev“.
Protože většina vkladů se nehradí okamžitě a v plné výši k datu podpisu zakládacího
dokumentu, k rozdílům vlivem změn kursů přece jen dochází. Proto je vhodné na
tento „problém“ myslet už ve smlouvě a zakotvit v ní, jak se případný „přeplatek“
vypořádá.
Protože vzniklý rozdíl není kursový rozdíl, musí jít u společnosti o vyrovnání
prostřednictvím vlastního kapitálu (navýší se o něj emisní ážio, rezervní
fond), anebo se vrátí vkladateli. Vkladatel si o případný přeplatek navýší svůj podíl
zachycený na konkrétním účtu dlouhodobého finančního majetku. Je-li úhradou
v přepočtu na Kč celkově dosaženo nižší částky než je upsaná hodnota, musí být
tato dlužná částka vkladatelem promptně uhrazena, neboť nedoplatek ve vztahu
k upsanému základnímu kapitálu by znamenal nesplacení vkladu. Blanka
