Zaměstnankyně o MD zaměstnavatele nežádá, ale oznamuje mu nástup na ni (zpravidla mezi 8. a 6. týdnem před očekávaným dnem porodu. Žádá o PPM.
Délka MD se odvozuje od data nástupu na ni, resp. pokud před porodem vyčerpá méně než 6 týdnů z jiného důvodu, než že porod nastal dříve, než určil ošetřující lékař (chtěla pracovat až do porodu), rozhodující je den porodu.
Píše, že se mzdovou agendou začíná, zřejmě se bude učit za pochodu.
Kačko, zjednodušeně, rychle: MD = mateřská dovolená, to je název volna u zaměstnavatele. Nástup na ni = v rozmezí mezi 56 a 42 kalendářními dny před pravděpodobným dnem porodu a trvá 196 dnů. Při ní zaměstnankyně pobírá PPM (peněžitou pomoc v mateřství), při vícečetném porodu 237 dnů. Když na ni nastoupí později než 42 dnů před, trvá jen do toho dne, do kterého by byla, kdyby na ni žena nastoupila 42 kal. dnů před.
Po MD si žena může vybrat řádnou dovolenou a pak nastoupí na RD = rodičovská dovolená = volno u zaměstnavatele (pokud se tedy nevrátí do práce, tzn. na rodičovské nebude). Anebo hned po MD nastoupí na RD. O RD si požádá a určí dobu, dokdy na ní chce být, nejdéle ale do 3. narozenin dítěte. Může požádat o kratší dobu a stále žádat o další dobu rodičovské, ale jen do 3 let dítěte. Čili nejdéle může rodičovská dovolená být do 3. narozenin dítěte. Pokud si nepožádala o rodičovskou dovolenou a prostě ji čerpala = nechodila do práce, bere se to, jakože chce být na RD do té nejzazší doby, tj. do 3 let dítěte. Poté se vrací do práce anebo si může požádat o neplacené volno, ale to jí zaměstnavatel nemusí povolit.
Na rodičovské dovolené může být matka i otec, třeba i oba zároveň.
Rodičovský příspěvek je název státní dávky (Kč) a ten s tím nesouvisí.
Věta "Když na ni nastoupí později než 42 dnů před, trvá jen do toho dne, do kterého by byla, kdyby na ni žena nastoupila 42 kal. dnů před" není pravdivá: v případě, že zaměstnankyně před porodem vyčerpá méně než 6 týdnů, rozlišují se dvě situace, a to
- porod nastal dříve, než určil lékař, pak mateřská dovolená náleží od dne nástupu v délce 28, resp. 37 týdnů, nebo
- porod nastal dříve z jiného důvodu (jak je vcelku běžné, zaměstnankyně chce pracovat až co nejblíže k datu očekávaného porodu), pak MD náleží ode dne porodu 22, resp. 31 týdnů.
Hned v úvodu jsem psala, že popis bude zjednodušený a rychlý. Jasně že když nastane dřívější porod, náleží mateřská v celé délce.
Pokud nejde o tento případ, pak je zde mezi PPM a MD nesoulad. Délka MD jak píšete, PPM ale jen do dne, jak jsem psala já.
Ty pozdní nástupy jsou, ale zas ne tak běžné. Zajímalo by mě, jestli je tady nějaká mzdovka, která tento případ měla a opravdu rozlišovala tento nesoulad, tj. že by ženu vedla na MD, když už neměla nárok na PPM.
Ze své praxe mohu potvrdit, že jsem v poslední době řešila řadu zejména manažerek, které pracují až do porodu a za 2 -3 po porodu se chtějí vrátit do práce. Poslední zrovna včera.
Pokud právní úpravu parafrázuji, nemohu ji krátit tak, abych změnila její smysl. Pak to píšu, není pravdivé, to raději nic. V krajním případě odkážu na příslušné ustanovení. Ale to už jsem vám psala několikrát.
No když raději nic, tak to tazatelce nepomůže. Vypadá to, že je to pro ni španělská vesnice a potřebuje se do problematiky dostat a pojmy objasnit. Vysvětlení ohledně jiné délky MD a PPM při pozdním nástupu (ne z důvodu předčasného porodu) jsem odbyla, ale ta problematika je složitější, je toho mnohem více, o čem jsem se nezmínil). Ještě jednou se ptám - je zde někdo, kdo ten nesoulad v praxi řešil? Setkala jsem se jen s tím, že když v takovém případě skončila výplata PPM, skončila i MD a začala RD (nebo čerpání ŘD). Neevidovala se žena na MD, když PPM nepobírala PPM.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.