Ne, tak se to nemá počítat. Počítají se zaměstnanci v pracovním poměru, účastní nemocenského pojištění v posledním dni června (července, srpna). Pokud vyjde do 50 lidí, pak se tento počet porovnává s počtem zaměstnanců v pracovním poměru, kteří byli účastní nemocenského pojištění 31.3.
Mě by ale zajímalo, zda když má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele 2 souběžné pracovní poměry, zda má být započítáván jako 1 nebo jako 2.
Dále ohledně toho porovnání úhrnu VZ bych ráda věděla, jak to má být se zápočtem VZ u zaměstnance, který pojištění neodvádí proto, že již dosáhl stropu 1672080 Kč. Počítat pouze s penězi, ze kterých se SP odvádí? Protože např. v březnu měl vysokou mzdu, pojištění bylo odvedeno. Ale dosáhl stropu a v červnu již pojištění odvedeno nebude. Ale tím pádem bude při porovnání Kč za červen a za březen celkový pokles o víc než 10 % a tím pádem firma nemá nárok, přestože objem hrubých mezd z pracovních poměrů nepoklesl.
A dál by mě zajímalo, když bude mít někdo 2 souběžné pracovní poměry a v každém mzdu (VZ) přesahující 1,5 násobek průměrné mzdy, zda se každý VZ sníží jen o to, nebo se jeho VZ mají sečíst a snížení provést jen jednou.
A poslední trochu nejasnost - viz §3 odst 2 - hovoří se o výpovědi dle § 52 a až c. Tyto VZ se pro snížení odvodů nezahrnou a SP za zaměstnavatele se z nich odvede. Takže dohod o skončení poměru z důvodů uvedených v § 52 a až c se to netýká? Z těchto VZ se SP tedy neodvede? Vypadá to tak, protože se mluví jen o výpovědi.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.