Vlákno názorů k dotazu Výpočet nároku na ŘD od J - Re: Výpočet nároku na ŘD Záleží na tom, do...
-
J (neregistrovaný)
Re: Výpočet nároku na ŘD
Záleží na tom, do kdy měli předchozího zaměstnavatele, tam kde PP u vás bezprostředně navazoval na poslední PP by nárok za leden byl u vás,tam kde ne, tak každý do odpracování alespoň 60 dnů bude mít zatím nárok na dovolenou za odpracované dny, potom na celoroční výměru popř. krácenou právě podle toho jak končil předchozí PP. -
kk (neregistrovaný)
Re: Výpočet nároku na ŘD
>>6 zam.k nám nastoupilo různě v průběhu ledna
>>2010.Výměru roční dovolené máme 25 dnů.Na kolik dnů
>>mají
>>nárok?
>>PP od 6.1. ukončen 5.1.
>>PP od 11.1. 7.1.
>>PP od 14.1. 13.1.
>>PP od 15.1. 14.1.
>>PP od 18.1. 15.1.
>>PP od 20.1. 19.1.
Co přesně znamená bezprostředně navazoval?Někde byl víkned.
>
>Záleží na tom, do kdy měli předchozího zaměstnavatele,
>tam kde PP u vás bezprostředně navazoval na poslední
>PP by nárok za leden byl u vás,tam kde ne, tak každý do
>odpracování alespoň 60 dnů bude mít zatím nárok na
>dovolenou za odpracované dny, potom na celoroční výměru
>popř. krácenou právě podle toho jak končil předchozí
>PP. -
J (neregistrovaný)
Re: Výpočet nároku na ŘD
Ano, to je jeden z výkladů, na který jsem upozornila.
Druhý postup vykládá např. Ing. Alena Chládková v publikaci
Personalistika a pracovní právo kde uvádí příklad:
Příklad č. 2: Právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok
Zaměstnanec byl v pracovním poměru u prvního zaměstnavatele od 1. 1. do 28. 2., kdy mu skončil pracovní poměr. K 1. 3. navázal pracovní poměr k témuž zaměstnavateli,a ten trval do 2. 5. Ve dnech 3. 5. a 4. 5. byla sobota a neděle. Dne 5. 5. uzavřel zaměstnanec pracovní poměr u druhého zaměstnavatele a pracoval
do konce kalendářního roku. Základní výměra dovolené činí u obou zaměstnavatelů 5 týdnů. Zaměstnanci vzniklo v obou případech právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, a to v délce:
– u prvního zaměstnavatele 4/12, tj. 8,5 dne,
– u druhého zaměstnavatele 8/12, tj. 16,5 dne.
Myslím si, že nejsprávnější postup je ten, stanovit výpočet poměrné části dovolené při přechodu od jiného zaměstnavatele v průběhu měsíce vnitřním předpisem, který by stanovil postup, zda počítat jako bezprostředně navazující i dny pracovního klidu nebo ne. Podle mne se takový zaměstnavatel, který počítá i soboty, neděle a svátky jako bezprostředně navazující nedopouští ničeho protizákonného. -
all (neregistrovaný)
Re: Výpočet nároku na ŘD
.
>>Dle JUDr. Jakubky a spol. výklad k zákoníku práce -
>>nesmí být žádná prodleva v trvání pracovních poměrů.
>
>Ano, to je jeden z výkladů, na který jsem upozornila.
>Druhý postup vykládá např. Ing. Alena Chládková v
>publikaci
>Personalistika a pracovní právo kde uvádí příklad:
>Příklad č. 2: Právo na poměrnou část dovolené za
>kalendářní rok
>Zaměstnanec byl v pracovním poměru u prvního
>zaměstnavatele od 1. 1. do 28. 2., kdy mu skončil pracovní
>poměr. K 1. 3. navázal pracovní poměr k témuž
>zaměstnavateli,a ten trval do 2. 5. Ve dnech 3. 5. a 4. 5. byla
>sobota a neděle. Dne 5. 5. uzavřel zaměstnanec pracovní
>poměr u druhého zaměstnavatele a pracoval
>do konce kalendářního roku. Základní výměra dovolené
>činí u obou zaměstnavatelů 5 týdnů. Zaměstnanci vzniklo
>v obou případech právo na poměrnou část dovolené za
>kalendářní rok, a to v délce:
>– u prvního zaměstnavatele 4/12, tj. 8,5 dne,
>– u druhého zaměstnavatele 8/12, tj. 16,5 dne.
>Myslím si, že nejsprávnější postup je ten, stanovit
>výpočet poměrné části dovolené při přechodu od jiného
>zaměstnavatele v průběhu měsíce vnitřním předpisem,
>který by stanovil postup, zda počítat jako bezprostředně
>navazující i dny pracovního klidu nebo ne. Podle mne se
>takový zaměstnavatel, který počítá i soboty, neděle a
>svátky jako bezprostředně navazující nedopouští ničeho
>protizákonného.
Já s vámi souhlasím už proto, že pokud se zaměstnavatel odchýlí od zákoníku práce, mělo by to být (kromě státní sféry) ve prospěch zaměstnance. Ovšem nemá-li to nikde upraveno, pak mi správnější připadá ten první postup, jelikož zákonodárci použili v zákoně slovo "bezprostředně", které nemá dva právní výklady.
Ale i tak mi připadá dotaz tazatelky dost předčasný, protože někdo může skončit ve zkušební době, někdo během roku. Prostě jak jste radila výši - počítat v době, kdy výpočet potřebuju, protože se během roku nárok může měnit. Ale chce to znát způsob výpočtu dle ZP. -
jp (neregistrovaný)
Re: Výpočet nároku na ŘD
Můžu se vmísit s dotazem, jestli tu bezprostřední návaznost lze použít v tomto případě? Asi ne, ale přecejenom:
Zaměstnanec končí u 1.zam. dne 28.2. , tzn. tam mu vznikne nárok jen na 1/12 z 20dnů, protože únor nemá dostatečný počet dnů, tj. 1,5 dne. U druhého zaměst. nastoupí 1.3., tam dostane 10/12 z 20dnů, tj. 16,5 dne, v podstatě přijde o 2 dny dovolené.
Je to tak? Nebo lze nějak zabránit tomu, aby přišel o ty 2 dny?
Díky. -
all (neregistrovaný)
Re: Výpočet nároku na ŘD
Nelze, protože tady zaměstnanec nekončí v průběhu měsíce, tzn. že každý zaměstnavatel hodnotí pouze svou část pracovního poměru. To máte stejné jako třeba s mateřskou - když skončí mateřská tak, že jakoby odpracuje 60 dní, má nárok na celoroční výměru, když skončí třeba 15.ledna - tak ten rok nevzniká nárok vůbec. Přitom nepracovaly obě stejně. -
J (neregistrovaný)
Re: Výpočet nároku na ŘD
tohle žádná kontrola nenapadne,je to ve prospěch zaměstnance, ale napadnout by mohl zaměstnavatel účetní, která stanoví nárok o jeden den větší, a to by podle některých zde odpovídajících mohla být katastrofa, protože někteří zde diskutující by vyhazovali z práce i za to, že účetní napíše zaměstnci dopis, který jí žádný zákon nenařizuje a chtěla tím zaměstnance pouze upozornit, tak že opatrně s penězi zaměstnavatele
ČLÁNKY DO MAILU