Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických peněz
§ 52h
(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.
(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže
a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a
b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.
(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52i
(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.
(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.
(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.
