Hlavní navigace

Služební zákon - ČÁST DRUHÁ - PŘÍPRAVA NA SLUŽBU

Předpis č. 218/2002 Sb.

Znění od 1. 1. 2013

218/2002 Sb. Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

ČÁST DRUHÁ

PŘÍPRAVA NA SLUŽBU

HLAVA I

PŘEDPOKLADY K PŘIJETÍ PRO PŘÍPRAVU NA SLUŽBU

§ 17

(1) Fyzická osoba, která písemně požádá služební úřad o přijetí k přípravě na službu (dále jen "uchazeč"), musí splňovat tyto předpoklady:

a) být státním občanem České republiky,16)

b) dosáhnout věku alespoň 18 let,

c) mít plnou způsobilost k právním úkonům,

d) být bezúhonná; tento předpoklad není splněn v případě pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin nebo pro maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen,

e) dosáhnout tímto zákonem předepsané vzdělání pro obor služby, včetně odborného zaměření vzdělání, popřípadě požadavek kladený na znalost cizího jazyka nebo jiný oprávněný odborný požadavek určený služebním orgánem potřebný k výkonu služby,

f) mít potřebnou zdravotní způsobilost.

(2) Předpoklad podle odstavce 1 písm. f) se řídí zvláštním právním předpisem.17) Uchazeč je povinen se podrobit ověření své zdravotní způsobilosti.

HLAVA II

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ K PŘÍPRAVĚ NA SLUŽBU

§ 18

(1) Podmínkou přijetí k přípravě na službu je, že uchazeč se podrobil výběrovému řízení, v němž má být místo k přípravě na službu obsazeno, a v tomto řízení uspěl.

(2) Vyhlášení výběrového řízení k přípravě na službu musí být veřejné. Ve vyhlášení výběrového řízení se uvedou tyto údaje:

a) předpoklady podle § 17 odst. 1,

b) obor služby, na který se má příprava provádět,

c) zda pro služební místo v oboru služby, na které se bude příprava provádět, bude třeba způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi podle právních předpisů o utajovaných informacích,18)

d) platové zařazení a předpokládaná výše platu v době přípravy na službu,

e) předpokládané zařazení do platové třídy, bude-li uchazeč jmenován do služby,

f) datum, do kterého musí být podána služebnímu úřadu žádost o přijetí k přípravě na službu.

Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán.

(3) Předpoklady podle § 17 odst. 1 je uchazeč povinen spolu s podáním žádosti o přijetí k přípravě na službu služebnímu úřadu osvědčit příslušnými listinami nebo jejich ověřenými stejnopisy.19) Předpoklad bezúhonnosti [§ 17 odst. 1 písm. d)] se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů,20) který nesmí být starší než 3 měsíce.

§ 19

(1) Uchazeče, kteří nesplňují předpoklady podle § 17 odst. 1, služební úřad o tom bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí a zároveň jim sdělí, že se z tohoto důvodu nemohou výběrového řízení zúčastnit.

(2) S uchazeči, kteří splňují předpoklady podle § 17 odst. 1, provede výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen k otázkám oboru služby, pro který se má příprava konat, a ke znalosti cizího jazyka, je-li jeho znalost požadována.

(3) Pohovor podle odstavce 2 lze nahradit nebo doplnit písemnou zkouškou; obsah obecné části této zkoušky stanoví služebním předpisem generální ředitel a obsah její zvláštní části stanoví služebním předpisem služební orgán.

(4) Výběrová komise má 3 členy, které jmenuje a odvolává služební orgán ze státních zaměstnanců, kteří vykonávají službu ve služebním úřadu, který výběrové řízení vyhlásil. Členem výběrové komise je zpravidla státní zaměstnanec vykonávající službu v personálním útvaru.

(5) Výběrová komise po ukončení pohovorů sestaví pořadí uchazečů, v jakém se ve výběrovém řízení umístili; o tomto pořadí uchazeče služební úřad písemně bez zbytečného odkladu vyrozumí.

(6) Pořadí získané ve výběrovém řízení opravňuje uchazeče k přijetí k přípravě na službu. Nemá-li uchazeč s lepším pořadím o přijetí k přípravě na službu prokazatelně zájem, získávají toto oprávnění další uchazeči v pořadí, v jakém se ve výběrovém řízení umístili.

(7) Výběrová komise může výběrové řízení ukončit též závěrem, že žádný uchazeč pro přijetí k přípravě na službu nevyhovuje; v tomto případě se vyhlásí nové výběrové řízení.

HLAVA III

VÝJIMKY Z VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ K PŘÍPRAVĚ NA SLUŽBU

§ 20

(1) Výběrové řízení se neprovádí, má-li být na služební místo představeného ve službě na dobu určitou v zahraničí (§ 29 odst. 2) se služebním působištěm v zahraničí jmenována fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných informacích18) a která vykonávala v posledních 4 letech funkci člena vlády, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo senátora Senátu Parlamentu.

(2) Výběrové řízení se neprovádí na služební místo představeného ve službě na dobu určitou, jímž je člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, splňuje-li fyzická osoba předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných informacích18).

HLAVA IV

PRŮBĚH PŘÍPRAVY NA SLUŽBU

§ 21

(1) Příprava na službu se uskutečňuje v pracovním poměru podle pracovněprávních předpisů,21) není-li v tomto zákoně stanoveno jinak; trvá zpravidla 12 měsíců. K přípravě na službu se uzavírá s uchazečem pracovní poměr na dobu určitou. Součástí přípravy na službu je zkušební doba v trvání 3 měsíců. Doba přípravy na službu může být se souhlasem uchazeče přijatého k přípravě na službu zkrácena nebo prodloužena. Zkrácení nebo prodloužení přípravy na službu navrhuje služebnímu orgánu státní zaměstnanec, který byl tímto orgánem určen jako školitel, pod jehož dohledem se příprava na službu koná.

(2) Do doby přípravy na službu se nezapočítává doba dovolené na zotavenou. Jiné doby nepřítomnosti v práci se do doby přípravy na službu započítávají v celkovém rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů.

(3) Uchazeč přijatý k přípravě na službu se označuje jako čekatel pro obor služby, pro který se připravuje. Označení uchazeče jako čekatele je druhem práce, který se uvede v pracovní smlouvě.

§ 22

(1) Příprava čekatele na službu je zaměřena na zvládnutí základů výkonu služby v oboru služby, pro který se příprava provádí.

(2) Příprava čekatele na službu organizovaná služebním úřadem je jeho povinností vyplývající mu z pracovního poměru. Příprava na službu je výkonem práce, za který přísluší čekateli plat.

§ 23

Příprava na službu se neprovádí v případech uvedených v § 20. Příprava na službu se neprovádí rovněž u fyzických osob, které jako zaměstnanci krajů nebo obcí v pracovním poměru vykonávaly státní správu alespoň po dobu 3 let předcházejících výběrovému řízení (§ 31 odst. 6) a jejich odborná způsobilost byla ověřena zkouškou zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.22)

HLAVA V

UKONČENÍ PŘÍPRAVY NA SLUŽBU

§ 24

(1) Čekatel a fyzické osoby, které vykonaly praxi v příslušném oboru státní služby v nevládním nebo soukromém sektoru alespoň po dobu 3 let a splňují předpoklady podle § 17, mají právo vykonat úřednickou zkoušku před zkušební komisí. Účelem úřednické zkoušky je ověřit, zda má čekatel potřebné vědomosti a je dostatečně odborně připraven na to, aby mohl zastávat služební místo státního zaměstnance v oboru služby, pro který se připravoval.

(2) Úřednická zkouška se skládá z části písemné a ústní. Obě části úřednické zkoušky se konají zpravidla v jeden den. Zkušební komise může určit, že písemná část a ústní část zkoušky se konají v různých dnech.

(3) Před uplynutím doby trvání pracovního poměru na dobu určitou předloží bezprostředně nadřízený představený čekatele v součinnosti se školitelem služebnímu orgánu hodnocení čekatele, které musí obsahovat závěr o tom, zda je čekatel připraven na službu v oboru služby, pro který se připravoval. Služební orgán je povinen čekatele s hodnocením seznámit a na jeho žádost mu vydat stejnopis hodnocení. Služební orgán postoupí stejnopis hodnocení též zkušební komisi, jestliže čekatel hodlá vykonat úřednickou zkoušku.

(4) Služební úřad je povinen umožnit čekateli vykonat úřednickou zkoušku a určit její konání. Brání-li čekateli ve vykonání úřednické zkoušky v určeném dni překážka v práci, prodlouží se doba trvání jeho pracovního poměru tak, aby skončil uplynutím doby jednoho kalendářního týdne po dni, který byl po skončení překážky v práci určen k vykonání úřednické zkoušky, nejdéle však o 6 kalendářních měsíců.

(5) Služební úřad je povinen určit datum, místo a hodinu konání úřednické zkoušky, svolat zkušební komisi a písemně na ni pozvat čekatele. Čekatele je třeba pozvat alespoň 3 kalendářní týdny přede dnem konání úřednické zkoušky.

(6) O úspěšném vykonání úřednické zkoušky nebo její části vystaví zkušební komise osvědčení; toto osvědčení předá služebnímu úřadu. Služební úřad doručí osvědčení bez zbytečného odkladu čekateli do vlastních rukou.23)

(7) O neúspěšném vykonání úřednické zkoušky nebo její části vystaví zkušební komise písemnou zprávu; tuto zprávu předá služebnímu úřadu. Služební úřad doručí zprávu bez zbytečného odkladu čekateli do vlastních rukou.23)

§ 25

(1) Jestliže čekatel úřednickou zkoušku nebo její část nevykonal úspěšně, povolí mu služební orgán na základě jeho písemné žádosti opakování této zkoušky nebo její části. Na opakování úřednické zkoušky nebo její části má čekatel právo. Úřednickou zkoušku lze opakovat jen jednou.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí být doručena služebnímu úřadu ve lhůtě 5 kalendářních dnů po doručení zprávy o neúspěšném vykonání úřednické zkoušky nebo její části, jinak právo na opakování této zkoušky nebo její části zaniká.

(3) Opakovaná úřednická zkouška může být konána nejdříve po uplynutí doby 3 kalendářních měsíců po neúspěšném vykonání úřednické zkoušky nebo její části.

(4) Opakovanou úřednickou zkoušku skládá čekatel před zkušební komisí v jiném složení.

(5) Pracovní poměr se při opakování úřednické zkoušky neprodlužuje.

§ 26

(1) Zkušební komise se zřizuje podle oboru služby u služebního úřadu, jímž je ministerstvo nebo ústřední správní úřad. U této komise se též konají úřednické zkoušky čekatelů připravujících se na službu v podřízených služebních úřadech. Pro služební úřady, které nemají nadřízený služební úřad, a fyzické osoby, které vykonaly praxi v příslušném oboru státní služby v nevládním nebo soukromém sektoru alespoň po dobu 3 let a splňují předpoklady podle § 17, se zkušební komise zřizuje u generálního ředitelství.

(2) Členy zkušební komise jmenuje a odvolává služební orgán. Zkušební komise má 5 členů, většinu jejích členů tvoří státní zaměstnanci z oboru služby; komisi předsedá nejvýše služebně postavený státní zaměstnanec. Je-li ve zkušební komisi více stejně služebně postavených státních zaměstnanců, určí se z nich předseda komise losem. Dva z členů zkušební komise lze jmenovat na základě jejich předchozího souhlasu z fyzických osob, které působí ve vědě, výzkumu nebo vysokém školství; činnost těchto osob v komisi je jiným úkonem v obecném zájmu24) s nárokem na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy a cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu25) platného pro zaměstnance v pracovním poměru.

(3) Zkušební komise se usnáší o výsledku úřednické zkoušky hlasováním; usnášeníschopná je, je-li přítomen plný počet jejích členů; usnesení se přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti v komisi neřídí příkazy představených. Člen zkušební komise se nesmí zdržet hlasování. Usnesení zkušební komise zní: "vyhověl" nebo "nevyhověl".

HLAVA VI

SPOLEČNÉ USTANOVENÍ O PŘÍPRAVĚ NA SLUŽBU

§ 27

(1) Předpoklady uvedené v § 17 odst. 1 musí čekatel splňovat po celou dobu přípravy na službu; je povinen služebnímu úřadu bez zbytečného odkladu oznámit, že tyto předpoklady nesplňuje.

(2) Soud, který v prvním stupni rozhodl o odsouzení čekatele pro trestný čin nebo o zbavení nebo omezení jeho způsobilosti k právním úkonům, vyrozumí o svém rozhodnutí bez zbytečného průtahu služební úřad, ve kterém se čekatel připravuje na službu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).