Hlavní navigace

Služební zákon - ČÁST SEDMÁ - NÁHRADA ŠKODY, SLUŽEBNÍ ÚRAZ A NEMOC Z POVOLÁNÍ

Předpis č. 218/2002 Sb.

Znění od 1. 1. 2013

218/2002 Sb. Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

ČÁST SEDMÁ

NÁHRADA ŠKODY, SLUŽEBNÍ ÚRAZ A NEMOC Z POVOLÁNÍ

HLAVA I

PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM

§ 103

(1) Vytváření podmínek státním zaměstnancům k předcházení škodám, kontrola, zda státní zaměstnanci plní své služební úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám, a kontrola věcí, které státní zaměstnanci vnášejí nebo odnášejí ze služebního působiště, se řídí § 248 zákoníku práce s tím, že pracovním řádem se rozumí služební předpis.

(2) Povinnosti státního zaměstnance při předcházení škodám se řídí § 249 zákoníku práce.

HLAVA II

ODPOVĚDNOST STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU

§ 104

(1) Odpovědnost státního zaměstnance za škodu se řídí § 250 až 264 a 272 až 274 zákoníku práce.

(2) Generální ředitel stanoví služebním předpisem okruh činností, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o hmotné odpovědnosti; se státními zaměstnanci vykonávajícími tyto činnosti uzavírá služební orgán dohodu o hmotné odpovědnosti.

HLAVA III

ODPOVĚDNOST SLUŽEBNÍHO ÚŘADU ZA ŠKODU A ZABEZPEČENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE PŘI SLUŽEBNÍM ÚRAZU NEBO NEMOCI Z POVOLÁNÍ

§ 105

(1) Odpovědnost České republiky, za niž jedná služební úřad, za škodu se řídí § 265 až 268 zákoníku práce; vnitřním předpisem se rozumí služební předpis. Zabezpečení státního zaměstnance při služebním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonem o úrazovém pojištění zaměstnanců.

(2) Služebním úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí pracovní úraz podle právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců. Jako služební úraz se vždy posuzuje úraz, který státní zaměstnanec utrpěl pro plnění služebních úkolů.

(3) Česká republika, za niž jedná příslušný služební úřad, odpovídá za škodu způsobenou státnímu zaměstnanci na jeho majetku, bylo-li prokázáno, že tato škoda mu byla způsobena pro plnění jeho služebních úkolů.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU VE SLUŽBĚ NEBO V SOUVISLOSTI SE SLUŽBOU

§ 106

(1) Česká republika, za niž jedná příslušný služební úřad, odpovídá za škodu způsobenou fyzické osobě, která poskytla pomoc státnímu zaměstnanci na jeho žádost při plnění jeho služebních úkolů. Služební úřad se odpovědnosti podle věty první zprostí jen tehdy, způsobí-li si škodu poškozený sám.

(2) Dojde-li u poškozené fyzické osoby ke škodě na zdraví nebo smrti, řídí se náhrada škody občanským zákoníkem jako v případě fyzických osob plnících veřejné funkce51).

§ 107

Dojde-li k poškození zdraví nebo smrti

a) osoby blízké28) státnímu zaměstnanci v důsledku útoku jiné osoby pro plnění služebních úkolů státního zaměstnance nebo

b) fyzické osoby, které státní zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu,

řídí se náhrada škody občanským zákoníkem jako v případě fyzických osob plnících veřejné funkce51).

HLAVA V

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU SLUŽEBNÍHO ÚŘADU

§ 108

Společná ustanovení o odpovědnosti za škodu služebního úřadu se řídí § 269 až 274 zákoníku práce. Zabezpečení státního zaměstnance při služebním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí § 275 zákoníku práce.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).