Hlavní navigace

Nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce - Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

Předpis č. 108/1994 Sb.

Znění od 1. 10. 2004

108/1994 Sb. Nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony

Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

§ 14

(1) K výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu využívají zaměstnanci především svého volného času. Pokud je ve výjimečných případech třeba vykonávat tyto funkce, povinnosti nebo úkony v pracovní době, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci k tomuto účelu pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.

(2) Výkonem veřejné funkce se rozumí například výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku a přísedícího.

(3) O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti infekčním nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

(4) Jinými úkony v obecném zájmu jsou úkony, o nichž to stanoví právní předpisy.

§ 15

Svědku a tlumočníku přísluší za podmínek stanovených zvláštními zákony náhrada mzdy.

§ 16

(1) Pokud z povahy věci nebo z dokladů předložených zaměstnancem zaměstnavateli nevyplývá, že k výkonu veřejné funkce, občanské povinnosti nebo jiného úkonu v obecném zájmu muselo dojít v pracovní době, může si vyžádat o tom zaměstnavatel potvrzení od toho, z jehož podnětu nebo v jehož zájmu bylo zaměstnanci pracovní volno poskytnuto.

(2) Za dobu zameškanou účastí na jednání soudu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele ani od tohoto orgánu, šlo-li o jednání výhradně v jeho osobním zájmu nebo dal-li k němu zaměstnanec sám podnět svým zaviněním.

§ 17

(1) Při krátkodobém uvolnění zaměstnance pro překážky v práci z důvodu obecného zájmu právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec v době krátkodobého uvolnění činný, popřípadě z jejíhož podnětu nebo v jejímž zájmu byl uvolněn, uhradí zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy za dobu uvolnění, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady, popřípadě pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Hradí se náhrada mzdy za dobu nezbytně nutného pracovního volna, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl zaměstnanci podle právního předpisu;8) neuhrazuje se náhrada mzdy poskytnutá podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu nad rozsah stanovený právním předpisem.9)

(3) Neuhrazuje se náhrada mzdy poskytnutá při výkonu činnosti přísedícího, při odběru krve a při aferéze, při odběru dalších biologických materiálů a při činnosti bezprostředně souvisící s činností zaměstnavatele, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).