Re: stravné
Nespoléhejte se jen na § v zákonech. Tam často spousta informací chybí.
Výtah z odborného článku:
Stravné a stravování v účetnictví a daních
Zdroj: Účetnictví v praxi 2010/7 Ing. Martin Děrgel
Pro zaměstnavatele ze „soukromého sektoru“ alias podnikatele je z důvodu právní ochrany zaměstnanců závazný pouze spodní limit stravného, žádné horní omezení pro ně neplatí. Naproti tomu pro zaměstnavatele z „veřejného sektoru“ (tj. stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem nebo obcí, a veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, viz § 109 odst. 3 ZP) je z důvodu ochrany (šetření) veřejných prostředků závazný taktéž horní limit stravného, proto nesmí zaměstnancům přiznat vyšší stravné. Návazně v souladu s § 24 odst. 2 písm. zh) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je stravné DAŇOVĚ ÚČINNÉ u podnikatelů bez omezení shora - tedy třeba i ve výši 1.000 Kč za den, zatímco ve „veřejném sektoru“ nejvýše do stanovených horních limitů.
Naproti tomu z pohledu všech zaměstnanců - jak z podnikatelského alias „soukromého sektoru“, tak z „veřejného sektoru“ - je v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP zvolen jednotný přístup:
- stravné do horního limitu není předmětem daně z příjmů, a tak nepodléhá ani pojistnému, - stravné nad horní limit je zdanitelným a také zpojistněným příjmem zaměstnance.
