Re: Havarijní pojištění
Nárok na náhradu škody od zaměstnance vzniká zaměstnavateli pouze v případě, pokud prokáže zaměstnancovo zavinění. Povinnost prokazovat je tedy na zaměstnavateli (ZP § 250). V případě zvláštní odpovědnosti je situace opačná (§§ 251-256 ZP). To znamená, že zaměstnavatel má nárok na náhradu škody a zaměstnanec musí prokazovat, že škodu nezpůsobil.
Z ustanovení § 250 ZP vyplývá, že zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností skutečně způsobil. Neodpovídá tedy za tu část škody, která byla způsobena porušením povinností ze strany zaměstnavatele, jiného zaměstnance, případně třetích osob. Z uvedených skutečností vyplývá, že zaměstnanec odpovídá pouze za škodu v rozsahu odpovídajícím jeho zavinění na vzniku a výši škody. K tíži zaměstnavatele jde ta část škody, kterou porušením vlastních povinností sám způsobil (pochybení vedoucích zaměstnanců, statutárních orgánů apod.).
Povinnost hradit škodu v plném rozsahu má zaměstnanec pouze v případech, ve kterých byla způsobena úmyslně nebo nedbalostí pod vlivem návykových látek. V ostatních případech obecné odpovědnosti je výše náhrady škody omezena limitem 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před vznikem škody. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat navíc i náhradu ušlého zisku.
Re: Havarijní pojištění
Děkuji, ale špatně jsem se vyjádřil: havarijní pojištění se vztahuje na škody na zaměstnancově majetku (autě). Pokud je na služ. cestě jeho auto poškozeno a on nemá havarijko, tak mu škodu musí zaplatit zaměstnavatel. Je to tak prosím? Samozřejmě mluvím o poškození neúmyslném, za střízliva atd. Tomu se chceme vyhnout tím, že jízdy povolíme jen těm, kdo toto pojištění mají.
Re: Havarijní pojištění
Ano, to by mělo zaměstnavatele zajímat při povolení pracovní cesty soukr. autem. Pokud zaměstnanci vznikne na pracovní cestě na autě škoda, odpovídá za ni zaměstnavatel, pokud nevznikla zaviněním zaměstnance. Nebo to řešit pojištěním podnikatele na vzniklé škody.
