Re: Exekuce a dohoda o srážce
Že se jedná o HRUBOU mzdu asi není nikde jednoznačně řečeno-alespoň jak různě čtu všude je něco jiného. Ještě prosím nevíte, lze toto použít i při insolvenčních srážkách?
Re: Exekuce a dohoda o srážce
Vím, že jsou výklady dva, jeden říká, že hrubá, druhý, že čistá. Vycházím z toho, že se hovoří pouze o mzdě. Nehovoří se o mzdě po odečtení pojištění a daně. Ale jak to naši chytrolíni mysleli, jestli vůbec mysleli, to nevím, nikdo to zatím jasně neřekl. Totéž se týká výkladu o dohodnutých srážkách při insolvenci. Někdo říká, že lze, jiný, že nelze. Ať jdou do háje zelenýho.
Re: Exekuce a dohoda o srážce
Většina názorů se kloní k hrubé mzdě, ale už jsem k tématu četl i názor renomovaného právníka o úmyslu zákonodárce zjednodušit plátci mzdy výpočet srážky a počítat s polovinou čisté mzdy.
A aby těch názorů o srážkách dle § 2045 OZ nebylo málo, jsou i tací, kteří tvrdí, že lze stále srazit jen do výše, kterou umožňuje OSŘ a ani o korunu více (ostatně první věta § 148 odst. 2 zák.práce to jasně říká): JUDr. Šubrt, PaM 11/2013, str.24 "Omezení polovinou je nutné vztáhnout i na jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Toto omezení má význam jen tehdy, jestliže by zabavitelná část mzdy zjištěná podle občanského soudního řádu přesahovala polovinu příslušných příjmů (takové omezení se samozřejmě nevztahuje na exekuční srážky). Tuto polovinu je třeba posuzovat právě bez ohledu na eventuálně souběžně prováděné exekuční srážky (v případech, kdy by bylo současně možné v rámci jednoho zúčtovacího období zaměstnanci srazit jak pro výkon rozhodnutí či exekuci, tak i na dohodu o srážkách). Jde tedy zřejmě o aritmetickou polovinu příslušných příjmů, a to v hrubé výši (nestanoví-li zákon, že jde o příjem čistý, jde vždy o hrubý). Účelem této právní úpravy je více chránit dlužníka, je však otázkou, zda takové řešení je potřebné, když příslušnou ochranu již poskytuje občanský soudní řád."
