Re: Občanské sdružení
Pojem jednoduché účetnictví může být trochu zavádějící. Správně se to nazývá účetnictví ve zjednodušené formě. Vychází se ze základních principů účtování. Zjednodušený rozsah přitom umožňuje, aby účetní jednotky účtovaly pouze v jedné účetní knize. Je možné spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize a to bez povinnosti vést knihu analytických účtů a knihu podrozvahových účtů. Zjednodušení se týká i účtového rozvrhu, kde je možno ho omezit na úroveň účtových skupin. Také účetní závěrka se liší od účetní závěrky v plném rozsahu. Účetní výkazy jsou zjednodušené a v záhlaví vždy obsahují informaci o tom, že se jedná o výkazy dle účetnictví ve zjednodušené formě. Povinnosti účetní jednotky související s ukládáním účetní závěrky do sbírky listin ale platí i pro účetnictví v zjednodušené formě. Takže odpověď na původní dotaz je: o.s. musí vést účetnictví.
Re: Občanské sdružení
Jednoduché účetnictví NENÍ účetnictví ve zjednodušené formě
Přečtěte si Zákon o účetnictví § 38a
Občanská sdružení, jejich organizační jednotky8), které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti8a) nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou9), a honební společenstva10) mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč; přitom se na ně vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003.
O.S. mohou vést buď účetnictví nebo mohou vést jednoduché účetnictví
Re: Občanské sdružení
Když jsme tedy u těch paragrafů Zákon o účetnictví 563/1991 Sb. § 9 Rozsah vedení účetnictví (1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu. (2) Účetní jednotky uvedené v § 19a a 23a při vedení účetnictví v plném rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení. (3) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky,8) které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti8a) nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností9), obecně prospěšné společnosti, honební společenstva,10) nadační fondy a společenství vlastníků jednotek,10a) b) bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů,10b) c) příspěvkové organizace, které nejsou konsolidovanou účetní jednotkou podle tohoto zákona, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel, d) ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon. (4) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až l) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ty, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní zákon. (5) Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy, přestane-li splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.
