Re: přavděpodobný čistý výdělek
Jak určíte pravděpodobný průměr, to je na Vás. Pravděpodobný je prostě co nejvíce podobný pravdě, tzn. takový, jakého by asi dosáhla, kdyby bývala v 1. čtvrtletí odpracovala aspoň 21 směn. Já osobně v takovém případě pravděpodobný vypočítávám tím druhým způsobem (tzn. základ dělený průměrným počtem pracovních hodin v měsíci), ale musíte uvažovat i o přičtení případné pohyblivé složky k tomu základu, pokud by ji bývala dostala, kdyby bývala pracovala.
Re: přavděpodobný čistý výdělek
Pohyblivou složku žádnou nemá, je někde toto přesně řešeno v zákoně? Ještě prosím jedno upřesnění...ten první způsob bych použila v případě, že by koncem 2/14 (po odpracování 21 dní) měla dovolenou nebo by byl správně také druhý výpočet? Děkuji
Re: přavděpodobný čistý výdělek
Rozhodné období pro výpočet hodinového průměru je vždycky předchozí kal. čtvrtletí. Pokud je v tomto předchozím kal. čtvrtletí odpracováno aspoň 21 směn, použije se průměr vypočítaný (tzn. hrubá bez náhrad poděleno skutečně odpracovanými hodinami), pokud není odpracováno aspoň 21 směn, použije se hodinový průměr pravděpodobný. Jak tento pravděpodobný průměr zaměstnavatel určí, je na něm, je to prostě průměr co nejvíce podobný pravdě (jak píše Jasná, způsob si stanovte ve vnitřním předpisu). Píšete, že v lednu nastoupila, takže v předešlém čtvrtletí (tj. ve 4. čtvrtletí 2013 )neodpracovala u vás vůbec nic. Takže pro 1. čtvrtletí by se určil průměr pravděpodobný a tento se pak používá v celém 1. čtvrtletí. Nějaký pravděpodobný průměr jste přece musela stanovit i pro výpočet její náhrady za nemoc, ne? Konec pracovního poměru je ale až ve 2. čtvrtletí, takže pro výpočet průměr se posuzuje práce a výdělek v 1. čtvrtletí. Ona v něm neodpracovala ani 21 směn, takže to bude průměr pravděpodobný. Pokud by bývala odpracovala aspoň 21 směn, použil by se průměr skutečný.
