Vlákno názorů k dotazu Je výhodnější zaplatit nejstarší dluh? od v.e.n.d.y. - Re: Je výhodnější zaplatit nejstarší dlu Nejlepší je zaplatit...
-
S.T. (neregistrovaný)
Re: Je výhodnější zaplatit nejstarší dlu
To je jasné, ale otázka je variantní buď a nebo. Já jsem věřitel, předpokládám, že pro mě je výhodnější, aby dlužník zůstal dlužen únor, jelikož úrok za dobu únor-srpen atd. už bude hezkých pár set korun. Když teď únorový dluh dlužník zaplatí, běh úroku se stopne.
Naopak, jsem-li dlužník, je pro mě výhodnější přednostně zaplatit únorový dluh.
Chápu princip počítání úroků správně? Jde mi jen o pochopení principu. -
mirka..p (neregistrovaný)
Re: Je výhodnější zaplatit nejstarší dlu
No ono je to vcelku jedno, protože když zaplatí únor, bude dlužit červenec a bude nabíhat úrok z této platby... Úrok je obvykle nějaké % z dlužné částky, ta to procento bude stejné, pokud bude dlužná částka stejná. Leda byste měli smluvně ujednané počítání úroku nejen z dluhu, ale i z předchozího nezaplaceného úroku. -
S.T. (neregistrovaný)
Re: Je výhodnější zaplatit nejstarší dlu
A kdyby dlužník nyní zaplatil únor, a v srpnu zaplatil červenec i srpen, tak by to bylo pro něj výhodnější? Protože nyní by se stoplo počítání únorového úroku, sice by začal nabíhat červencový úrok, ale jen po dobu cca 3 týdnů, kdy by doplatil i červenec?
Já se možná ptám příliš konkrétně, spíše mě zajímá filosofie tvorby úroků, jestli je obecně výhodnější pro dlužníka nejdříve splácet starší dluhy, nebo aktuální dluhy. A naopak pro věřitele jestli je výhodnější, aby dlužník ty starší dluhy dlužil co nejdéle, jelikož mu nabíhají úroky a věřitel jen sedí a má pasivní příjem. -
mirka..p (neregistrovaný)
Re: Je výhodnější zaplatit nejstarší dlu
No asi budu muset uvést konkrétní příklad:
dluh z února 5.000, splatno 31.1.
nájemné za červenec 5.000 splatno 30.6.
počítáme dlužný úrok za období 1.7. - 31.7. tj 31 dní
úroková sazba 10%
varianta 1) zaplacen červenec. dluží únor
úrok z únorového dluhu 5.000*0,1/365*31=42,50 Kč
( 365 jsou dny v roce, 31 je počet dnů, za které počítáme úrok)
varianta 2) zaplacen únor, dluží červenec
úrok z červencového dluhu 5000*0,1/365*31 = 42,50 Kč
vidíte v tom nějaký rozdíl??
Ale tento příklad se týká jednoduchého úročení, kdy se úrok vypočítává jen z jistiny.
U složeného úročení, kdy se úrok vypočítává z jistiny+předeešlých úroků by samozřejmě bylo levnější platit staré dluhy.
Jen k tomu věřiteli, co sedí a má příjem...on také nese riziko toho, že ty peníze nikdy neuvidí... -
JiřinaH. (neregistrovaný)
Není to trochu jinak ?
>>>>
>>>>No ono je to vcelku jedno, protože když zaplatí únor,
>>>>bude dlužit červenec a bude nabíhat úrok z této
>>>>platby... Úrok je obvykle nějaké % z dlužné částky,
>>>>ta
>>>>to
>>>>procento bude stejné, pokud bude dlužná částka
>>>>stejná.
>>>>Leda byste měli smluvně ujednané počítání úroku nejen
>>>>z
>>>>dluhu, ale i z předchozího nezaplaceného úroku.
>>>
>>>A kdyby dlužník nyní zaplatil únor, a v srpnu
>>>zaplatil
>>>červenec i srpen, tak by to bylo pro něj výhodnější?
>>>Protože nyní by se stoplo počítání únorového úroku,
>>>sice by začal nabíhat červencový úrok, ale jen po
>>>dobu
>>>cca 3 týdnů, kdy by doplatil i červenec?
>>>
>>>Já se možná ptám příliš konkrétně, spíše mě zajímá
>>>filosofie tvorby úroků, jestli je obecně výhodnější
>>>pro
>>>dlužníka nejdříve splácet starší dluhy, nebo aktuální
>>>dluhy. A naopak pro věřitele jestli je výhodnější,
>>>aby
>>>dlužník ty starší dluhy dlužil co nejdéle, jelikož mu
>>>nabíhají úroky a věřitel jen sedí a má pasivní
>>>příjem.
>>
>>No asi budu muset uvést konkrétní příklad:
>>dluh z února 5.000, splatno 31.1.
>>nájemné za červenec 5.000 splatno 30.6.
>>počítáme dlužný úrok za období 1.7. - 31.7. tj 31 dní
>>úroková sazba 10%
>>
>>varianta 1) zaplacen červenec. dluží únor
>>úrok z únorového dluhu 5.000*0,1/365*31=42,50 Kč
>>( 365 jsou dny v roce, 31 je počet dnů, za které
>>počítáme úrok)
>>varianta 2) zaplacen únor, dluží červenec
>>úrok z červencového dluhu 5000*0,1/365*31 = 42,50 Kč
>>
>>vidíte v tom nějaký rozdíl??
>>Ale tento příklad se týká jednoduchého úročení, kdy
>>se
>>úrok vypočítává jen z jistiny.
>>U složeného úročení, kdy se úrok vypočítává z
>>jistiny+předeešlých úroků by samozřejmě bylo levnější
>>platit
>>staré dluhy.
>>
>>Jen k tomu věřiteli, co sedí a má příjem...on také
>>nese riziko toho, že ty peníze nikdy neuvidí...
>a úrok je cena za to podstoupené riziko -
JiřinaH. (neregistrovaný)
Re: Není to trochu jinak ?
něj výhodnější?
>>>>Protože nyní by se stoplo počítání únorového úroku,
>>>>sice by začal nabíhat červencový úrok, ale jen po
>>>>dobu
>>>>cca 3 týdnů, kdy by doplatil i červenec?
>>>>
>>>>Já se možná ptám příliš konkrétně, spíše mě zajímá
>>>>filosofie tvorby úroků, jestli je obecně výhodnější
>>>>pro
>>>>dlužníka nejdříve splácet starší dluhy, nebo aktuální
>>>>dluhy. A naopak pro věřitele jestli je výhodnější,
>>>>aby
>>>>dlužník ty starší dluhy dlužil co nejdéle, jelikož mu
>>>>nabíhají úroky a věřitel jen sedí a má pasivní
>>>>příjem.
>>>
>>>No asi budu muset uvést konkrétní příklad:
>>>dluh z února 5.000, splatno 31.1.
>>>nájemné za červenec 5.000 splatno 30.6.
>>>počítáme dlužný úrok za období 1.7. - 31.7. tj 31 dní
>>>úroková sazba 10%
>>>
>>>varianta 1) zaplacen červenec. dluží únor
>>>úrok z únorového dluhu 5.000*0,1/365*31=42,50 Kč
>>>( 365 jsou dny v roce, 31 je počet dnů, za které
>>>počítáme úrok)
>
>>>varianta 2) zaplacen únor, dluží červenec
>>>úrok z červencového dluhu 5000*0,1/365*31 = 42,50 Kč
>>>
>>>vidíte v tom nějaký rozdíl??
>>>Ale tento příklad se týká jednoduchého úročení, kdy
>>>se
>>>úrok vypočítává jen z jistiny.
>>>U složeného úročení, kdy se úrok vypočítává z
>>>jistiny+předeešlých úroků by samozřejmě bylo levnější
>>>platit
>>>staré dluhy.
>>>
>>>Jen k tomu věřiteli, co sedí a má příjem...on také
>>>nese riziko toho, že ty peníze nikdy neuvidí...
>>a úrok je cena za to podstoupené riziko
Jen se ptám - to se něco změnilo s počítáním úroků? Vycházelo se z 360 dnů a 30 dnů,ne ?
Samozřejmě se pak úrok počítá za každý dlužný den do splacení zůstatku dluhu. A jinak - zaplatí-li dluh za únor až nyní, neočítá se jen 31 dnů, ale ode dne splatnosti do splacení a to je víc než 31 dnů,ne ? -
mirka..p (neregistrovaný)
Re: Není to trochu jinak ?
No ono záleží na metodě, kterou k úročení používáte, ale poslední dobou se setkávám spíše: skutečné dny/365, ale i metoda 30/360
je možná, si myslím, nebo se používá i skutečné dny/360...
Já jsem v příkladu uvedla tu, kterou sama používám.
A ano, počítají se úroky od začátku, já jsem jen uváděla příklad, že u jednoduchého úročení je jedno, jak starý dluh zaplatíte, v daném období vyjdou úroky stejně. Psala jsem, že počítám jen úroky od 1.7. do 31.7....... Ty předchozí úroky musí zaplatit tak jako tak, ať už teď zaplatí starší, nebo mladší dluh. -
S.T. (neregistrovaný)
Re: Není to trochu jinak ?
http://pravo4u.cz/kalkulacky/urok-a-poplatek-z-prodleni/
Dluh 5000 Kč splatný 31.1. a zaplacený 28.7.2014 - úrok vychází na 197,39 Kč.
Když dluh zaplatí 28.8.2014 bude úrok už 231,58 Kč
Dluh 5000 Kč splatný 31.7. a zaplacený 28.7.2014 - úrok vychází na 0 Kč. Při zaplacení 28.8.2014 vychází úrok 31,98 Kč.
(Pravda je, že rozdíl je prakticky nulový, ale u větších částek už rozdíl může být větší.)
Výhodnější pro dlužníka je tedy zaplatit nejstarší dluh? A červenec zaplatí až v srpnu? -
JirkaZ (neregistrovaný)
Re: Není to trochu jinak ?
Z hlediska úroků je vždy výhodnější (pro dlužníka) platit dluhy po splatnosti než před splatností.
A pokud se platí dluhy po splatnosti, tak je jedno, jestli splatnost byla v únoru nebo třeba v červnu - a to i v případě složeného úročení.. Zbývající dlužná částka je u obou variant shodná, takže úrok bude taky shodný.
Jediná vyjímka by byla u pásmového úročení (např. po 90 dnech se zvyšuje úrok), ale takovou úpravu u nájemní smlouvy nečekám.
Jinak můj osobní názor je, že je normální dluhy platit a to ve smluveném čase. Překvapuje mne, kolik lidí věnuje svůj jistě drahocenný čas takovéto lapálii.
