Zápůjčka se prakticky rovná pojmu půjčka, který byl dosud používán. Dosavadní právní úprava půjčky byla uvedena v § 657 a § 658 ObčZ. NOZ však právní úpravu nepřevzal, ale došlo k její částečné modifikaci. Se změnou pojmosloví souvisí i změna označení smluvních stran - smluvní strany jsou nadále označovány jako zapůjčitel (dosud věřitel) a vydlužitel (dosud dlužník).
Zápůjčka je takzvaným reálným právním vztahem - to znamená, že smlouva o zápůjčce vzniká (je uzavřena) až okamžikem faktického poskytnutí věci, která je předmětem zápůjčky - tedy okamžikem, kdy zapůjčitel věc vydlužiteli předá a vydlužitel věc převezme. K tomuto předání může dojít i bezhotovostním převodem finančních prostředků na účet vydlužitele.
Zápůjčka x úvěr Tato okolnost odlišuje smlouvu o zápůjčce od smlouvy o úvěru, která má povahu konsensuální - smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. NOZ) vzniká okamžikem jejího uzavření. To znamená, že na základě smlouvy o úvěru vzniká úvěrujícímu povinnost finanční prostředky poskytnout a úvěrovanému povinnost finanční prostředky přijmout a vrátit spolu s úroky v čase a výši smlouvou o úvěru sjednaném.
Smlouva o zápůjčce nemusí být uzavřena v písemné formě - k jejímu uzavření postačí i forma ústní, respektive smlouva se uzavírá až faktickým poskytnutím předmětu zápůjčky. K dokladování zápůjčky postačí i takzvaný dlužní úpis (§ 1952 NOZ) - jednostranné prohlášení vydlužitele o existenci zápůjčky a jejích podmínkách.
Re: zápůjčka x úvěr dle NOZ
Zákon o spotřebitelském úvěru:
§ 2
Spotřebitelský úvěr (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
