Neexistence se neprokazuje, osvobození od důkazního břemene
Toto pravidlo vyplývá z tzv. negativní teorie důkazní (v literatuře se také někdy uvádí pod názvem teorie negativní). Toto pravidlo lze popsat takto - z pravidla, že každý dokazuje jen svá vlastní tvrzení, existuje výjimka vycházející z faktu, že po nikom nelze spravedlivě žádat, aby prokázal reálnou neexistenci určité právní skutečnosti. Takový fakt totiž se stoprocentní jistotou prokázat nelze. Negativní skutečnosti tedy nemohou být dokazovány, a je tedy ten, kdo tvrdí negativní skutečnost, od důkazního břemene osvobozen.
