Vlákno názorů k dotazu Zrušení ve zkušební době od jasná. - Re: zrušení ve zkušební době Nestačí oznámit. Předat...
-
Re: zrušení ve zkušební době
tak ať to předá osobě, která přebírá ve firmě poštu - nemusí to být zrovna majitel firmy, ale třeba sekretářka apod. Tato osoba by mu měla kopii potrvdit.
pokud předal ukonč. ve zkuš. době, tak měl dostat potvrzení o zaměstnání? Má ho?
Pokud tedy to nemáte vyřešené - jak Vás tam vedou? Vždyť už do práce několik dní nechodíte. -
Student (neregistrovaný)
Re:To je na nic
Ust. § 337 zákoníku práce nepředstavuje komplexní úpravu doručování písemnosti určené zaměstnavateli ze strany zaměstnance. Například zcela chybí celkem nepopiratelná možnost doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Není proto důvod podpůrně neuplatnit občanský zákoník, který v § 570 odst. 1 upravuje teorii dojití do sféry adresáta a stanoví, že zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Odmítnutí převzetí přitom bezpochyby představuje vědomé zmaření dojití. Tazatel uvádí, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době odmítl převzít „majitel“ firmy, resp. že ten je jediným svědkem. Pokud je „majitel“ zároveň jednatelem, bylo sice zaměstnavateli doručeno řádně, ale zaměstnanec to nemá pravděpodobně jak prokázat, bude proto nutné opakované doručení, nejlépe poštou, doporučeně, do vlastních rukou a s dodejkou. -
Student (neregistrovaný)
Re:To je na nic
Komentář k § 570 o. z. in Lavický a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha C. H. Beck, 2014:
Posouzení, zda se jedná o právní jednání vůči nepřítomné osobě, nezáleží jen na tom, zda jsou nebo nejsou jednající osoby přítomny v jedné místnosti, nýbrž na tom, zda jde o bezprostřední komunikaci, (tj. i telefonicky nebo přes chat např. na sociální síti). Pokud se jedná o bezprostřední komunikaci, bude se jednat o jednání mezi přítomnými. Jestliže je naopak projev vůle jednající strany zachycen na nějakém médiu (e-mail, listina, CD, posel atd.), pak se jedná zásadně o jednání mezi nepřítomnými. Stejně tak jde o jednání mezi nepřítomnými i v případě, když jednající – ač přítomen v jedné místnosti s druhou smluvní stranou – předá svůj projev vůle v listinné podobě druhé straně, aniž by jej vyřkl ústně. -
Student (neregistrovaný)
Re:To je na nic
Milá Tečko, to rozhodně nedávám. Pravidlem však je, že zákon bývá velmi stručný, pouze ve svém textu nedokáže zcela přesně postihnout všechny rozmanitosti života, a proto je třeba jej vyložit v souladu s jeho smyslem a účelem. Přestože se pojem „nepřítomná osoba“ jeví jako samozřejmý, patří i ten mezi ne zcela určité právní pojmy. Co třeba kdyby chtěl zaměstnanec oznámit telefonicky svému nadřízenému, že mu ze skříňky v práci zmizel jeho nový kabát (§ 268 odst. 2, 3 ZP) a požádat o náhradu škody, akorát by mu nadřízený hovor „típnul“, protože by se s ním zrovna nechtěl po telefonu dohadovat? Půjde o vědomé zmaření dojití při jednání vůči nepřítomné osobě? Má opravdu smysl rozlišovat mezi případy, kdy zaměstnanec doručuje listinu sám a kdy poprosí svého kolegu, aby ji donesl na podatelnu?
To, že je právní jednání řádně doručeno i v případě, kdy druhá strana odmítne jeho převzetí, ačkoliv měla objektivní možnost se s projevem vůle seznámit, vyplývá z obecné právní zásady, že se nikdo nemůže dovolávat vlastní nepoctivosti. Nejde o právní fikci jako v případě, že si někdo nevyzvedne zásilku na poště. Samozřejmě můžeme diskutovat, zda je vhodnější subsidiární aplikace občanského zákoníku, částečná analogická aplikace ustanovení zákoníku práce o doručování zaměstnanci nebo třeba výklad v souladu obecnými právními principy, výsledek je však stejný. -
Student (neregistrovaný)
Re:To je na nic
Nemáte prosím nějakou relevantní judikaturu k doručování zaměstnavateli podle nového zákoníku práce? Podařilo se mi nalézt pouze judikaturu ke starému zákoníku práce, která je obtížně uplatnitelná, protože ve starém zákoníku práce nebylo doručování zaměstnavateli upraveno vůbec. Děkuji moc. -
Lenka F. (neregistrovaný)
Re:To je na nic
Ještě k tomu předání před svědky - nestačilo by zajít ještě jednou do firmy a vzít si sebou jakoukoliv další osobu ochotnou dosvědčit, pokud zaměstnavatel odmítnul převzít ukončení PP? Obávám se že v tomto případě na poslání poštou na doručenku už není v tomto případě dostatek času, konec zkušební doby nastane dřív než konec uložení zásilky na poště pokud nebyla prodloužena o část nemoci.
