Re: Do kdy se platí daň? Lze mít výdaj n
Ne to už je přepočtený příjem na měsíc dle metodiky banky (43000 Kč). Doplatek na dani, SP a ZP bude cca 250 tisíc a následná měsíční záloha na SP a ZP vychází 16 tisíc měsíčně. Je to sice šílené, ale když uplatním paušál, tak nedosáhnu na hypotéku. Kdybych uplatnil paušál, vyjde mi příjem 13000 Kč a hypotéku nedostanu. Bankéř na to měl nějakou kalkulačku a takto mu to vyšlo.
Proto jsem myslel, že letos uplatním výdaje 0 (loni to byl paušál) a příští rok zase uplatním paušál. Čili to daňové zatížení se mě dotkne jen letos.
Re: Do kdy se platí daň? Lze mít výdaj n
Už jsem se s tím setkala, že nyní podáte řádné přiznání, zaplatíte daň, vyžádáte si kopii podání na FÚ, které odevzdáte bance a do konce března podáte opravné přiznání (s výdaji), FÚ vám vrátí zaplacenou daň a k předchozímu přiznání (tzn. k tomu, které podáte nyní) nebude brát FÚ zřetel.. tím pádem nebudete platit šlené SP, ZP
Re: Do kdy se platí daň? Lze mít výdaj n
No takových bank zase tak mnoho není, myslím, že jen RB umí vycházet z obratu a ta mi nabídla docela vysoký úrok 2,39 - jinde by mi dali i 1,69. Probíral jsem to s finanční poradkyní, která mi s tím pomáhá a v podstatě jsme došli k tomu, že abych dostal hypotéku, budu muset uvést nulové výdaje, nebo nějaké hodně nízké - třeba jen 20 %. Ale když použiju výdaje 60 %, tak už na hypotéku nedosáhnu.
Potíž je s tím, že nemůžu uvést skutečné výdaje v té výši cca 20 %, protože žádné skutečné výdaje nemám :-) A nemohl bych je tedy prokazovat.
Co se týče té rady podat opravné přiznání, tak mě na to v bance upozorňovali, že by si pak mohli vyžádat nové potvrzení. Navíc tu daň stejně musím zaplatit, protože chtějí i potvrzení o zaplacené dani.
O úvěrový podvod by se snad jednat nemělo, ne? Já přece podle zákona mám právo použít skutečné nebo paušální výdaje. Použil jsem skutečné, ale za měsíc jsem si to rozmyslel a podal opravné přiznání :-) A že banka vychází z nějakých řádků z DAP a nezajímají ji skutečné příjmy, tak to je její problém. Já mám třeba ještě pravidelné příjmy z DPP jako školitel a mám příjem z akcií, ale protože neprocházejí DAP, tak to banku nezajímá. Banku zajímá DAP a jestli uvedený příjem je skutečný už neřeší, takže si tam klidně člověk napíše milión a banka je spokojená, příjmy mimo DAP zdaněné srážkovou daní jí však nezajímají. Bankovní svět je podivný.
Re: Do kdy se platí daň? Lze mít výdaj n
O úvěrový podvod by se mohlo jednat v případě, že byste podal Přiznání k dani z příjmu, následně podal opravné přiznání a banku o tomto podání DP neinformoval a porušil podmínky banky. Podívejte se do podmínek banky, jak mají oznámení takových změn nastaveno. Ale nejsem právník ...
Proč Vám neprochází příjmy z dohody o provedení práce daňovým přiznáním? Již nějakou dobu je možné do DP uvádět i příjmy z DOPP se srážkovou daní.
A příjem z akcií máte osvobozený od daně z příjmu FO?
Metodika banky
O DPP jsem nevěděl, za to děkuji. Na to se ještě teda v bance zeptám, jestli mi uznají DPP zahrnutou do DAP - otázka je, jak moc mi to pomůže. Musím to propočítat.
Pak mám ještě autorské honoráře zdaněné srážkovou daní, ty také mohu prohnat DAP?
S akciemi jsem to trochu popletl - oni projdou DAP (koupím - prodám, příjem jde do §10), ale banky příjem z §10 neuznávají. Jenže problém je, že já mám zisk a tudíž se mi navyšuje zaplacená daň na ř. 74.
Pak mám akcie v zahraničí a z nich mi je vyplácena dividenda, tu uvádím do §8, jenže příjem z kapitálového majetku banky také neuznávají, natož takový příjem ze zahraničí.
I když mám §10 a §8 každý rok, tak banky to berou jako nestabilní "nepravidelný" příjem. O do příjmu pro účely výpočtu "čistého příjmu" tyto příjmy vůbec NEZAPOČÍTÁVAJÍ. Jako bych ten příjem vůbec neměl....
Jaký je výpočet:
banka vezme čistý příjem z §7 (řádek 113), odečtou zaplacenou daň (řádek 74) a to vydělí 12 a ještě krátí nějakými koeficienty (asi SP a ZP). Mně pak vyjde příjem 13000 Kč, protože mám hodně vysokou daň na ř. 74 - tu daň mám vysokou, protože v ní je i daň z §8 a §10.
Takže banka mi sice neuzná příjem z §8 a §10, ale daň odečte celou....
A protože kvůli 60% paušálu mám strašně nízký příjem na ř. 113 (§7), tak mi pak vyjde čistý měsíční příjem ***13000 Kč***
A hypotéku nedostanu.
Ale když paušál nepoužiju a uplatním výdaje NULA, tak mi pak vychází příjem pro banku ***43000 Kč***
A hypotéku dostanu.
(Některé banky jsou vstřícné k podnikatelům, ale za vyšší úrok.... Já bych chtěl 1,69 %, proto se musím přizpůsobit tomu, co ode mně chce banka.)
Re: Metodika banky
>>Naprostý souhlas s předchozí odpovědí. Do přiznání
>>můžete (ale nemusíte) uvádět i příjmy z DPP zdaněné
>>srážkovou daní. Tak si vyžádejte od všech
>>zaměstnavatelů
>>potvrzení k dani za rok 2015 a napište to tam podle
>>pravdy. Úvěrový podvod též velmi nedoporučuju.
>
>O DPP jsem nevěděl, za to děkuji. Na to se ještě teda
>v bance zeptám, jestli mi uznají DPP zahrnutou do DAP
>- otázka je, jak moc mi to pomůže. Musím to
>propočítat.
>
>Jaký je výpočet:
>
>banka vezme čistý příjem z §7 (řádek 113), odečtou
>zaplacenou daň (řádek 74) a to vydělí 12 a ještě krátí
>nějakými koeficienty (asi SP a ZP). Mně pak vyjde příjem
>13000 Kč, protože mám hodně vysokou daň na ř. 74 - tu
>daň mám vysokou, protože v ní je i daň z §8 a §10.
>
>Takže banka mi sice neuzná příjem z §8 a §10, ale daň
>odečte celou....
>
>A protože kvůli 60% paušálu mám strašně nízký příjem
>na ř. 113 (§7), tak mi pak vyjde čistý měsíční příjem
>***13000 Kč***
>
>A hypotéku nedostanu.
>
>Ale když paušál nepoužiju a uplatním výdaje NULA, tak
>mi pak vychází příjem pro banku ***43000 Kč***
>
>A hypotéku dostanu.
>
>(Některé banky jsou vstřícné k podnikatelům, ale za
>vyšší úrok.... Já bych chtěl 1,69 %, proto se musím
A spočítal jste si, kolik Vás bude skutečně stát to trvání si na úroku 1,69%.
Vždyť můžete volit kratší období otočky sazby, nefixujete to přeci na celou dobu.
Když podáte se skutečnými výdaji 0 a nebudete již pak nic měnit (také nedoporučuji pro posouzení klasifikace úvěrového podvodu), pak zaplatíte spoustu peněz na soc. a zdrav.
Také bych doporučila nenechat se tlačit finančním poradcem, on sleduje pouze své zájmy, obvykle je možné s bankou vyjednávat.
Mj. umí poradce srovnat a spočítat obě varianty - tj. varianta s nižším úrokem a určitou fixací sazby a finanční dopady vyššího placeného soc., zdrav a daně?
>přizpůsobit tomu, co ode mně chce banka.)
Re: Metodika banky
Fixaci si mohu vybrat na 3 nebo 5 let.
S mým DAP je to u všech bank podobné, řešil jsem RB, ČSOB, Equ, ČS, UCB, každá banka se liší ve výpočtech, ale jedno mají společné: neuznávají příjmy z §8 a §10. Takže klíčový je jen příjem z §7. A když použiju paušál, tak příjmově nevycházím - mj. právě i kvůli vysoké dani na ř. 74 (do které je započítána daň z §8 a §10). Mám to hodně složité (pro banky je to netypické a nemají to ani v metodikách - např. dividendy ze zahraničí neakceptuje žádná banka) a nevymysleli jsme nic jiného, než uplatnit výdaj NULA.
Finanční poradkyně je poctivá, do ničeho mě netlačí, naopak si myslím, že hledala všechny možné alternativy.
Ale ještě se zkusím poradit s daňařem, jestli se nedá něco vymyslet. Nicméně se obávám, že se toho moc nevymyslí. Buď uplatním výdaje nula, nebo 60 %.
Re: Do kdy se platí daň? Lze mít výdaj n
S bankami vyjednáváme. Né že oni s něčím vylezou a my to smutně akceptujeme (nebo jdeme jinam). A bankovní poradkyně se vás snaží natlačit do toho, co je nejlepší pro ní, ne pro vás.
Některé banky jsou podivné a některé jsou lepší. A někteří bankovní pracovníci jsou podivní a někteří normální.
Re: Úvěr v bance při paušálu
Katko,
pokud se jedná o větší úvěr, tak lze vyjednávat.
U malých úvěrů často dostanete za protistranu osobu, která před nedávnem prodávala zkrášlující produkty a dnes prodává bankovní produkty formulářového typu. Tam je vyjednávání obtížné.
Ale proč to nezkusit. Zejména když tazatel má dostatečné příjmy a své závazky bude hradit ze zdaněných příjmů. Třeba bude bankovní specialista/specialistka přístupná argumentům. Jak jí ale vysvětlit, že ten paušál 60% skutečně nevynaloží? :-))
Hezký den!
Re: Úvěr v bance při paušálu
Opravdu se jedná o relativně malý úvěr (cca 1 mil. Kč), navíc žádám v Praze v místě bydliště, kde takovou částkou nikoho nenadchnu. A bohužel to vyjednávání si neumím představit. Banky na to mají svoje kalkulačky a přesné metodiky. Jejich metodiky vůbec neumí zohlednit moje dividendy ze zahraničí, neakceptují příjem z §8 a §10, ale zaplacenou daň do výpočtů zahrnou a ta mi strašně ponižuje čistý příjem.
Bankovní přepážková pracovnice (pracovník) jen převezme podklady - kupní smlouvu, odhad, výpis z KN apod., ona o ničem nerozhoduje. To přepošle někam výš, kde sedí úvěrový schvalovatel. Ten do kalkulačky opíše řádky z mého DAP a vyjde mu 13000 Kč. Já mám závazky 15000 Kč (leasing, úvěr ze stavebka, spotřebák, úvěrový rámec z kreditky; kontokorent nemám). Čili mám PŘÍJEM -2000 Kč. Registry mám čisté, žádný negativní záznam, žádné pozdní splátky, to strašně hodně pomůže, ve vnitřním skoringovém procesu za to dostanu třeba rating A+. Jenže NEMÁM PŘÍJEM. Pro banku to znamená stopku.
Proto řeším, co mám dělat. A jediné, k čemu jsme došli a co mi všichni doporučují (i v těch bankách), abych použil výdaje NULA.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.