Re: mzdy jak slepá k houslím -poraďte pr
Životní pojištění a penzijní připojištění V souvislosti s pojištěním je také třeba zmínit životní pojištění a penzijní připojištění. Ustanovení § 24/2/zj) ZDP umožňuje zaměstnavatelům do daňových nákladů uplatnit příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplacený ve prospěch zaměstnance a ustanovení § 24/2/zo) ZDP umožňuje uplatnit zaměstnavatelům pojistné na soukromé životní pojištění uhrazené za zaměstnance. V obou případech pak musí být splněny stanovené podmínky:
Penzijní připojištění se státním příspěvkem U penzijního pojištění platí, že zaměstnavatel může uplatnit příspěvek maximálně do výše 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení za zdaňovací období nebo jeho část. Limit je tedy stanoven jako úhrn za zdaňovací období, neposuzuje se proto každý měsíc samostatně.
Upozornění: Odlišně jsou stanoveny podmínky pro osvobození tohoto příspěvku u zaměstnanců – viz § 6/9/u) ZDP. Limit je stanoven na 5 % vyměřovacího základu a posuzuje se každý měsíc, za který byly zaměstnanci zúčtovány příslušné příjmy, samostatně.
Příklad S.r.o. přispívá svému zaměstnanci na penzijní připojištění se státním příspěvkem částku 400 Kč měsíčně. Zaměstnanec pobírá mzdu ve výši 15 000 Kč měsíčně, tuto mzdu měl celý rok s výjimkou října, kdy z důvodu nemoci měl mzdu pouze 5 000 Kč.
Z pohledu zaměstnance: U zaměstnance je od daně z příjmu ze závislé činnosti osvobozena částka příspěvku ve výši maximálně 5 % z vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, posuzuje se za každý měsíc samostatně. Pokud má zaměstnanec mzdu 15 000 Kč, je částka příspěvku od daně osvobozena, 5 % je 750 Kč. Výjimkou je měsíc říjen, kdy je vyměřovací základ pro pojistné pouze 5 000 Kč a limit 5 % je proto 250 Kč. Pokud i v měsíci říjnu bude tomuto zaměstnanci poukázán příspěvek ve výši 400 Kč potom 250 Kč bude osvobozeno a 150 Kč bude nutné tomuto zaměstnanci dodanit.
Z pohledu zaměstnavatele: U zaměstnavatele je daňovým nákladem maximálně 3 % z úhrnu vyměřovacího základu zaměstnance za zdaňovací období. Pokud předpokládáme, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, úhrn vyměřovacích základů je 11 x 15 000 + 5 000 = 170 000,- Kč a limit 3 % je potom 5 100 Kč. Za tohoto zaměstnance bylo zaplaceno 12 x 400 = 4 800,- Kč, celou částku tedy lze uplatnit do daňových nákladů.
Ze znění § 24/2/zj) ZDP jednoznačně vyplývá, že úhrn vyměřovacích základů se u každého zaměstnance posuzuje samostatně, nikoliv za všechny zaměstnance dohromady.
Další podmínkou je skutečnost , že se musí jednat o účet zaměstnance u penzijního fondu, zaměstnanec tedy musí být účastníkem ve smyslu § 2 zákona č. 42/1994 Sb., v platném znění, tzn. osoba, která smlouvu uzavře a v jejíž prospěch byl příspěvek poukázán.
Upozornění: Vzhledem ke konstrukci zákonné úpravy penzijního připojištění pro oblast daně z příjmu je nevhodné, aby byl příspěvek zaměstnavatele hrazen jednorázově např. za období celého roku. Při splnění výše uvedeného limitu by se sice u zaměstnavatele jednalo o daňový výdaj, ovšem u zaměstnance by se vycházelo z vyměřovacího základu ten měsíc, kdy byl příspěvek uhrazen.
Příklad Pokud bychom modifikovali předchozí příklad tak, že celá částka příspěvku za rok ve výši 4 800 Kč bude vyplacena najednou např. v měsíci únoru, z pohledu zaměstnavatele by se v konečném důsledku nic nezměnilo, ale u zaměstnance by bylo nutné částku přesahující limit 5 % vyměřovacího základu za měsíc únor, tj. 4 050 Kč ve mzdě za měsíc únor dodanit. A to zřejmě nebude v zájmu zaměstnavatele a už vůbec ne zaměstnance.
Upozornění: Ještě jedno upozornění na závěr. Tento příspěvek nelze daňově uplatnit ani osvobodit u zaměstnanců, kteří pracují pouze na základě dohody o provedení práce, protože tento příjem není součástí vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení. Je ale možné těmto zaměstnancům s daňovou účinností přispívat na soukromé životní pojištění – viz dále.
Postup u jednatelů a společníků s.r.o. Ještě jednu poznámku, která se váže přímo k s.r.o. Občas se polemizovalo či stále polemizuje o tom, zda stejným způsobem jako u zaměstnanců lze postupovat také u jednatelů a společníků s.r.o. Pokud jednatelé či společníci vykonávají pro společnost „práci“, za kterou pobírají odměnu, ve smyslu §6/1/b) ZDP pobírají příjmy ze závislé činnosti a pro účely ZDP se považují za zaměstnance. Tím nevzniká žádný problém u soukromého životního pojištění, u těchto osob se bude postupovat stejně jako u jakýchkoliv jiných zaměstnanců, a to jak z pohledu osvobození těchto příjmů u zaměstnance, tak z pohledu uplatnění daňových nákladů u zaměstnavatele. Limity jsou dány absolutní částkou, od ničeho dalšího odvozovány nejsou. V případě penzijního připojištění se postupuje obdobně, pokud jednatelé či společníci vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, je tento příjem součástí vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění (§ 3 odst. 1 písm. c) bod. 4 zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění). Z tohoto základu se pak odvozuje limitní částka 3 % u zaměstnavatele nebo 5 % u zaměstnance, takže i v tomto případě lze tento daňový režim použít.
ČLÁNKY DO MAILU