Re: Nerovnoměrně rozvržená prac.doba-spě
Pro takové případy je nejlepší dohoda o pracovní činnosti, kdy zaměstnanec pracuje prakticky podle potřeb podniku. Ale ta může být uzavřena tak, by v průměru za období, na které je uzavřena, nepřekročil počet hodin týdně polovinu plné pracovní doby. Takže kdyby pracovali v jenom měsíci třeba 110 h a v dalším jen 70 atd., v průměru by to dělalo ten maximální počet hodin.
Pokud ale není možné z důvodu překročení maximálího počtu hodin sjednat dohodu o pracovní činnosti, musí být sjednán pracovní poměr (na dobu určitou i neurčitou - ukončení a výpovědi se pak řídí Zákoníkem, tzn. výpovědní doby, odstupné apod.). Tzn. že se domluví délka pracovní doby, podle toho, na kolik hodin pro něho máte využítí nebo kolik hodin může pracovat. Tyto celkové hodiny ale pak budou rozvrženy do směn, jednou bude pracovat 7 hodin, podruhé třeba 4 hodiny atd. a bude vypracován rozvrh těchto směn (které dny v týdnu budou jednotliví zaměstnanci pracovat).
Do pracovní smlouvy tedy nebudete sjednávat konkrétní rozvržení směn, pouze napíšete, že se bude jednat o nepravidelně rozvrženou pracovní dobu a toto rozvržení určuje zaměstnavatel. Také tam uvedete, na jakou velikost se úvazek sjednává. Vy se ale tímto zavazujete mu skutečně na sjednaný počet hodin přidělovat práci a on se zavazuje sjednané hodiny odpracovat. Když pak ten student bude mít méně času a nebude (s vaším souhlasem) chodit do práce, lze to řešit buď změnou úvazku nebo tím, že mu povolíte neplacené volno. Protože je to student a je pojištěn státem, nemusí být za dobu jeho neplaceného volna hrazeno zdravotní pojištění z poměrné části minimální mzdy.
Samozřejmě že lze sjednat hodinovou mzdu (nebo úkolovou). Měsíční by byla v tomto případě nepraktická.
Třeba ještě někoho napadne něco jiného.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.