Vlákno názorů k dotazu Pracovní úraz od Tomáš Neugebauer - Re: Pracovní úraz Náhrada škody a nemajetkové újmy poškozené...

Re: Pracovní úraz
Přečtěte si, prosím, co jsem psal. "Na to pozor..." Jen jsem upozorňoval, že možnost vzniku přeplatku je nutné hlídat, neboť to může zaměstnavateli vytáhnout peníze z kapsy. Tedy vaše reakce nebyla zcela bez chybičky. S Kooperativou to nemá nic společného.

Re: Pracovní úraz
Jako obvykle nevíte o čem píšete. Nemá však cenu vám vysvětlovat wo co go.

Re: Pracovní úraz
Kolik jste již odškodňovala pracovních úrazů? Já několik stovek. Kolik jste absolvovala kontrol od pojišťoven? V kolika společnostech jste zaváděla systém odškodňování pracovních úrazů? V tom všem já mám desítky let dlouhou praxi. A v otázkách na praktické zkušenosti bych mohl pokračovat dále. Já bych vám vysvětlil, jaká je kvalifikovaná praxe. "Samozřejmě se může stát, že ji přeplatíte" je zcela neprofesionální pohled na věc. Systém musí být nastaven tak, aby k tomu nedošlo. Pokud by k tomu došlo, došlo by k poškození zaměstnavatele. A opravdu to nemá nic společného s Kooperativou, neboť u ní není pojištěný zaměstnanec, ale zaměstavatel má u ni pojištěnu svoji odpovědnost. To je váš zcela laický pohled na věc.

Re: Pracovní úraz
Tak proč píšete takové nesmysly, když jste taková odbornice? Asi to nebude pravda, že? Již to, že tajíte své jméno o mnohém svědčí!

Re: Pracovní úraz
Dobrý den. Děkuji Vám za odpovědi. Se zaměstnankyni se pokusíme spojit a domluvit se.
Příjemný den

Re: Pracovní úraz
To by bylo nejlepší a nejjednodušší řešení. Důležité je též, jak dlouho bude marodit, tzn., zda bude vůbec nutné zálohu za ušlý výdělek řešit. Přeji vám, ať vám to dobře dopadne.

Re: Pracovní úraz
O tom tajení jmen je to docela jednoduché.
Odpovídám tu docela dlouho, stejně jako VH, Pája, Vladimírové, tečka, Jasná, Líba, Pavel, all, allli, Vendy a další ochotní odborníci.
Kdybych chtěla propagaci svého jména, stejně tak jako ostatní, tak odpovídám placeně.
Každý z nás má nějaký důvod, proč odpovídá neplaceně a anonymně.
A rozhodně to není proto, že bychom se za anonymní poradenství ukrývali, případně se styděli apod. Řada z nás tu odpovídá již hezkou řádku let.
Kvalitu odpovídajících nedělá zveřejněné jméno, ale zkušenosti a znalosti.
A já osobně bych chtěla mít v právu takové znalosti jako VH.
Ráda si od řady zdejších odpovídajících přečtu jejich názory, protože mě to posouvá dál.
A rozhodně to nejsou nesmysly.

Re: Pracovní úraz
Souhlasím, jenom bych doplnila že, kvalitu odpovídajících nedělá zveřejněné jméno, ale zkušenosti a znalosti, ale také verbální komunikace. Osobní útoky a urážky toho o kvalitě účastníků tady také hodně vypovídají. Bohužel je to tady stále častější jev. Proč?

Re: Pracovní úraz
Nezlobte se na mne, ale tvrdit, že "Systém musí být nastaven... je blábol." je nesmysl, který mimo jiné nastiňuje, že VH nemá moc praktických zkušeností z odškodňování pracovních úrazů. Možná má zkušenosti ze soudní praxe, ale z provozní praxe asi moc velkou ne, má-li vůbec nějakou. A čím to začalo? Že VH uvedla, že mám teoretické znalosti. Nejenom, že opak je pravdou, ale pravděpodobně ona je tím, kdo má teoretické znalosti. Zaměstnavatel by se jí poděkoval za její stanovisko uvedené v úvodním příspěvku (musí být dobrým hospodářem!).

Pracovní úraz odškodňuje zaměstnavatel. Míchat Kooperativu do řešení problému měsíční úhrady ušlého výdělku zaměstnavatelem je nesmysl, neboť v této fázi s tím Kooperativa opravdu nemá nic společného. Je to záležitost zaměstnavatele a systému, který si vytvořil, ve vazbě na dohodu s poškozenou a případně i na výši krácení náhrady. Zde je VH zcela mimo mísu, jak se říká.

Re: Pracovní úraz
Á, další genius. Proboha pochopte, o které fázi poskytování náhrady škody se zde jedná (byl k ní vznesen dotaz). Jedná se o pouhé poskytnutí měsíční úhrady (zálohy) ušlého výdělku zaměstnavatele zaměstnanci při dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti (při krátké se nevyplácí a k diskutovanému problému přeplacení nemůže dojít). Tedy ve fázi, kdy se vámi uvedený § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v praxi nepoužije (z přihlédnutím k ustanovení § 6 uvedené vyhlášky, jakož i k neznalosti výše náhrady, která má být vyplacena).

Ustanovení § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky se uplatní až v případě, kdy zaměstnavatel bude pojišťovně schopen doložit výši náhrady ušlého výdělku, kterou má proplatit, tzn., že bude vědět, zda se náhrada bude krátit a případně v jaké výši, či nikoliv a bude znát výši vyplacených nemocenských dávek. Až v tento okamžik do toho vstupuje pojišťovna.

Zde se však jedná o fázi, kdy ještě neví, v jaké výši má náhradu vyplatit, ale je povinen plnit zákonnou povinnost. V praxi se to řeší uzavřením dohody o vyplacení náhradu až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo o vyplacení měsíčních záloh.

Re: Pracovní úraz
Optimální řešení je uzavření dohody, nejlépe, je-li to možné, při sepisování záznamu o úrazu. Není-li k tomu vzájemná vůle, s čímž jsem se zatím nesetkal, platí zákoník práce. V tomto případě je pro zaměstnavatele důležité písemně informovat poškozeného, co to znamená, včetně pro provedení výpočtu získání informace o výši vyplacené nemocenské dávky od ČSSZ. Lze předpokládat, že změní názor. Pokud ne, rozjet kolečko pro výpočet.

V praxi je nemálo firem, které vyplácejí náhrady až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti, a to i v případě dlouhodobé, kdy zaměstnavateli vznikla povinnost měsíčního vyplácení. Tím, bohužel, porušují zákoník práce. Netýká se to jen malých firem, ale i velkých společností. Dost často dostávám dotaz na toto téma.

V lepších společnostech se to řeší dohodou.

Re: Pracovní úraz
Že by kastování na lepší a horší společnosti? Zajímavé!
Co na to Vaši klienti, kteří patří do té skupiny mimo "lepší společnost", líbí se jim toto Vaše označení?

Re: Pracovní úraz
Já klientelu nemám, a proto si mohu dovolit uvádět pravdivé údaje. Lepší společnost je ta, která dodržuje právní předpisy. Horší, ta která je nedodržuje.

Re: Pracovní úraz
Tomu asi nerozumím, poskytujete přeci služby. Živíte se tím.

Re: Pracovní úraz
Ano, živím se tím. To však neznamená, že mám svou klientelu. Jsem v pracovním poměru. Kromě toho na požádání provádím především lektorskou (není tím míněno školení zaměstnanců) a publikační činnost, včetně vystoupení na mezinárodních konferencích. Ne však na živnostenský list. Vladimir2 mne nazývá akademikem. Pro Akademii věd jsem pracoval do loňského prosince.

Re: Pracovní úraz
Zapomněl jsem uvést, že se jedná o kompromisní řešení, které má též chránit zaměstnavatele před vznikem škody.

Domnívám se, že paní VH, obdobně jako vy, vzhledem k tomu, že není z praxe, ne dost dobře pochopila o jakou fázi poskytování náhrad se jedná.

Re: Pracovní úraz
Pane Neugebauere, máte běžně ve zvyku používat v diskuzi o problému znevažující poznámky o partnerovi v diskuzi?
Vy si myslíte, že právník, účetní s více jak 20 letou praxí je teoretik?
A když pak dojde ke sporu mezi poškozeným zaměstnancem, zaměstnavatelem, případně další stranou, že u soudu je to pouze teoretická diskuze?
Hájil jste někdy práva některé ze stran u soudu?

Re: Pracovní úraz
Žádnou znevažující poznámku jsem nepoužil. Jak sama uvádíte, VH je právník, účetní, tedy v praxi se nezabývá bezpečností práce, kam problematika pracovních úrazů patří. Není praktikem v této oblasti. Pokud je mi známo, tak VH nešetří pracovní úrazy na pracovišti, nezpracovává agendu pro pojišťovnu atd. Z toho jsem dovodil, že ne zcela dobře pochopila, o který moment v dotazu jde. Nebylo v tom nic znevažujícího, pouze jsem vyslovil svůj názor.

Re: Pracovní úraz
Jen pro doplnění. S tím označením za teoretika jsem nezačal já, ale VH: "Je vidět, že vás živí pouhá teorie." Přitom mám 27 let praxe s řešením pracovních úrazů, BOZP jsem vystudoval a mám kvalifikaci magisterského studia. Tedy pokud použiji váš pohled na věc, tak znevažující poznámku k partnerovi v diskusi měla jako první VH. Tolik jen na doplnění.

Re: Pracovní úraz
Poznámka na okraj: neuškodí se občas na věc dívat jinýma očima.
Protože nepřicházíte do styku (je to moje domněnka, na základě toho, co tu průběžně píšete) se soudním řešením sporů, máte dle mého názoru velmi úzký pohled na řešení věci.
Teprve při řešení sporů se ukáže, v čem je jádro pudla (i když někdy také ne :-)).
Nepíšu to jako teoretik - daňový poradce, studování rozsudků je běžnou součástí naší práce a řada kolegů obhajuje klienty před soudem.
Zkuste zapřemýšlet, proč VH píše o Kooperativě jako jedné ze stran sporu a kdy do toho eventualně časově vstupuje.

Re: Pracovní úraz
BOZP je dnes o právu a managementu. S právními předpisy pracuji denně (z pracovního práva mám zkoušku). Též se seznamuji s judikaturou. Je mi známa problematika pojišťoven, zvláště Kooperativy, při řešení odškodnění. Je to jedna ze stran. Ale paní VH nepochopila k čemu směřoval dotaz. Směřoval k situaci, která se pojišťovny netýká. Tam vznikl problém. Navíc její formulace vyzněla jako směřující proti zaměstnavateli, přímo jej poškozující. To by v diskusi pro podnikatele, podle mého názoru, nemělo být. Naopak by se spíše měla hledat cesta k jejich ochraně (dokážu si představit diskusi o to, zda navržená ochrana je ještě právně přijatelná či nikoliv, ale "zaútočit" na zaměstnavatele ne). V tento okamžik jsem reagoval.

Re: Pracovní úraz
Vaše stanovisko je mi jedno. Pro mne je důležité, že jsem poradil "Květce", a že ona ví, jak má dále správně postupovat.

Re: Pracovní úraz
Květka ráno psala, že se pokusí domluvit. Když se domluví, tak nic není nemožné. Nás laiky by spíš zajímalo, jak se správně zachovat v situaci, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem nedomluví.

Názor pana Proška považuji za velice podnětný. Z kterého roku máte, pane Vladimíre, vydání "Babičky"?

OT: výtisk
Schválně jsem se podívala, rok 1967 8. vydání.

Re: Pracovní úraz
Ale ona se neptala jen na zde stále pitvaný problém, ale na to, jak řešit situaci, když dojde k pracovnímu úrazu. Je vidět, že ani nevíte na co se zde odpovídá.

Jak se zachovat, když se nedomluví, na to jsem zde již dvakrát podrobně odpověděl. Nemíním se opakovat. Přečtěte si vlákno.

Re: Pracovní úraz
Tzv. Vladimíre 2, mám pro vás jednu informaci. Koncem minulého roku jsem ukončil svou činnost v Akademii ČR, takže již nejsem akademik (vědecká hodnost s tímto názvem, jak jistě víte, byla zrušena).

Re: Pracovní úraz
Jsem jediný, kdo dokázal odpovědět na dotaz tazatelky. Ostatní jste se na nic nezmohli. Jak jinak, když tomu nerozumíte. Typicky české - nerozumím tomu, ale toho, kdo tomu rozumí, toho poplivu. Malej českej človíček.

Re: Pracovní úraz
Ale k čemu vám to je, když nechápete požadavek právního předpisu, že když se výpočet rovná 0, že musíte zaplatit 100 Kč.

Re: Pracovní úraz
Příloha č. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Re: Pracovní úraz
Musite???
To, co píše Kooperativa není dogma.
Každý z nás (tedy obecně) má právo se rozhodnout, zda zaplatí tu 100 nebo ne.
Otázka je jen o tom, jak vyhodnotí, zda mu to stojí za spor, případně čas na vysvětlování svého stanoviska nebo ne.

Re: Pracovní úraz
Nikdy jsem netvrdil, že to co píše Kooperativa je dogma! Já se opírám o znění platného právního předpisu, a to o vyhlášku č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V její příloze č. 2 je uvedeno: "Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč." To znamená, má-li zaměstnavatel alespoň jednoho zaměstnance, a to i jen na dohodu, že musí zaplatit za čtvrtletí na pojistném minimálně 100 Kč. To bych tvrdil i v případě, že by Kooperativa nebo Česká pojišťovna uváděla opak.

Co se týče závěru vašeho příspěvku, je to stejné jako s vraždou. Je otázkou, zda to vrahovi stojí za to, že bude chycen, usvědčen, odsouzen a vězněn.

Re: Pracovní úraz
Takže problém vám dělá i dějepis, panovník sem, panovník tam. Jen jste potvrdil, že rád píšete o tom, o čem toho moc nevíte.

Re: Pracovní úraz
Považuji tuto vaši poslední argumentaci (v posledních dvou větách) za manipulující, nátlakovou, zavádějící a nepřipouštějící jiný názor, než je ten Váš.
A také přestřelenou!

Re: Pracovní úraz
Nevím, jak jste ke svému stanovisku dospěla, ale žádný nátlak, ani nepřipuštění jiného názoru v tom není. Jen uvádím, že stejnou možnost zvážení má i vrah. Vražda je promyšlený trestný čin a vrah má možnost zvážit důsledky. Nic víc, nic míň. Zaměstnavatel, pokud nechce tu stovku platit a je odpovědný podnikatel též musí zvážit, že když se mu zraní zaměstnanec, že v důsledku toho, že nebude pojištěn může zkrachovat (výše náhrad, které bude muset uhradit budou pro něj likvidační). Dnes se za bod uhrazuje 250 Kč, takže částka může být značně vysoká. Přitom mohou vzniknout trvalé následky, které též musí zaměstnavatel poškozenému uhradit. Opět částkou 250 Kč za pouhý jeden bod. Přitom "nejlacinější" zranění je za dva body. A to stále řešíme jen zranění, nikoliv další možné náhrady.

Re: Pracovní úraz
>>>>Musite???
>>>>To, co píše Kooperativa není dogma.
>>>>Každý z nás (tedy obecně) má právo se rozhodnout, zda
>>>>zaplatí tu 100 nebo ne.
>>>>Otázka je jen o tom, jak vyhodnotí, zda mu to stojí
>>>>za
>>>>spor, případně čas na vysvětlování svého stanoviska
>>>>nebo ne.
>>>
>>>
>
Zaměstnavatel, pokud nechce tu
>stovku platit a je odpovědný podnikatel též musí
>zvážit, že když se mu zraní zaměstnanec, že v důsledku
>toho, že nebude pojištěn může zkrachovat (výše náhrad,
>které bude muset uhradit budou pro něj likvidační)
Neznám příliš mnoho z judikatury ohledně odškodňování prac. úrazů. Není to moje specializace.
Nicméně pokud Kooperativa zjistí pochybení v placení zákonného pojistného má samozřejmě nástroje k tomu, jak to po zaměstnavateli chtít (jen spor před soudem by ukázal, zda je ta 100 nutná).
Ale z toho nevyplývá, že zaměstnavatel/zaměstnanec nebude zákonně pojištěn.
Napište sem prosím rozsudek, ze kterého vyplývá, že v takovém případě nebude podnikatel pojištěn, jak píšete.
Ráda se nechám přesvědčit.

Re: Pracovní úraz
To, co jsem uvedl je významově přesné, nikoliv však formulačně. Máte pravdu v tom, že pojištění vzniká automaticky, a to dnem vzniku pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Avšak neplní-li zaměstnavatel svou povinnost uhrazovat pojistné, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistné události (což mohou být statisícové částky), která vznikla v době, za kterou pojistné nebylo zaplaceno. A to je to, o čem jsem psal, že to může být až pro firmu likvidační. Tedy nejen, že má nástroje k tomu, jak po zaměstnavateli chtít nezaplacené pojistné, ale i jak po zaměstnavateli chtít uhrazenou částku za pojistnou událost.

Jinak dále k vašemu dotazu. Odpověď uvádí vyhláška č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zasíláte-li pojišťovně žádost o úhradu vznklých škod a nemajetkové újmy, zároveň jí zasíláte kopii dokladu o zaplacení pojistného ve čtvrtletí, v kterém k pracovnímu úrazu došlo (nezašlete, vyžádá si jej).

Na závěr malé upozornění, v českém právu není judikatura závazná. I když novým občanským zákoníkem její význam vzrostl, neznamená to, že soud nemůže rozhodnout jinak, a to i zcela protichůdně.

Re: Pracovní úraz
To si nechám projít hlavou, nicméně myslím si, že to interpretujete nesprávně.
Teď na to nemám časový prostor, ale bylo by naprosto absurdní pro nezaplacené 400 Kč ročně plus 10% sankce (prodlení placení za každý měsíc) požadovat po zaměstnavateli uhrazení pojistné události.
Samozřejmě si od pojistného plnění může odečíst nezaplacené pojistné včetně sankce.

Re: Pracovní úraz
Promiňte mi, ale vy si to představujete velice humorně. Vy nebude plnit své závazky, ale druhá strana je podle vás plnit musí. To je opravdu vtipné. Nicméně, až budete mít čas, tak se podívejte na na znění § 10 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů ("Proti zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné.").

Re: Pracovní úraz
Pokud zaměstnavatel doplatí dlužné pojistné před vyplacením plnění od pojišťovny, tak je vše OK.

Re: Pracovní úraz
Ještě doplním. Za nejhorší důsledek nezaplacení té stovky nevidím v tom, zda mu to stojí za spor, případně čas na vysvětlování svého stanoviska nebo ne, ale v tom, že v případě stane-li se zaměstnanci pracovní úraz, není zaměstnavatel pojištěn a bude muset náhradu vzniklých škod platit ze svého, přičemž se může jednat o šesti či sedmi místnou cifru. Jen pro srovnání za takové větší škrábnutí 2 body, tzn. 500 Kč. Ta stovka je opravdu směšná.

Re: Pracovní úraz
jak je vidět, ani právníci se neshodnou na povinnosti platit viz JUDr. Martin Mikyska, Advokát a soudní znalec se specializací na náhrady škody.

K rozsahu zákonného pojištění zaměstnavatelů několik poznámek, objasňujících některé otázky, opakovaně navozované praxí: zákonné pojištění se týká jak zaměstnanců v pracovním poměru, tak také zaměstnanců, pracujících na obě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. na dohodu o pracovní činnosti i na dohodu o provedení práce. Má-li zaměstnavatel jen zaměstnance na dohodu o provedení práce, platí jakési udržovací čtvrtletní pojistné v minimální výši 100 Kč.

http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d34661v44279-aktualni-otazky-odskodnovani-pracovnich-urazu-a-nemoci-z/

Re: Pracovní úraz
Děkuji Vám za podepření mého stanoviska. P. JUDr. Mikyska je opravdu špičkový odborník nejen na tuto problematiku. Mimo jiné přednáší na různých konferencích apod. Je to člověk, který problematice opravdu rozumí (pro VH, má bohaté zkušenosti ze soudní praxe).

Re: Pracovní úraz
Odborníci se neřídí nějakými články v nějakém časopise, ale právními předpisy. Minimální pojistné ve výši 100 Kč za čtvrtletí platí od 22. dubna 1993. Chce to jen něco vědět o problému, ke kterému se stále vyjadřujete, a to bez základních znalostí o něm.

Re: Pracovní úraz
Špičkový odborník, narozdíl od vás, chápe, co je textem právního předpisu myšleno! Je mu jasný význam textu a není zafixován na nějakém výpočtu, na kterém vy stále nesmyslně bazírujete, a který je pouze prostředkem pro stanovení výše pojistného, nikoliv limitem pro stanovení povinnosti. Ta je stanovena pro všechny zaměstnavatele bez ohledu na výši výpočtu. Zjednodušeně řečeno, i když výpočtená hodnota se rovná nule, povinnost existuje.

Re: Pracovní úraz
Ale, ale, to víte více než řada právníků, daňařů apod.. Víte, že o tom "co tím zákonodárce myslel" může rozhodnout pouze soud?
Napište zde rozsudek, který Váš výklad potvrzuje.
V opačném případě má kdokoliv právo (stejně tak, jako vy) mít vlastní názor.

Re: Pracovní úraz
Nemá, protože nejste schopen pochopit, co je v něm psáno. Nejste, nebo nechcete vnímat souvislosti a postup. Pochopte, prosím, že je nutné postupovat takto:
1. Má firma zaměstnance?
Ne - není povinna platit pojistné
Ano - je povinna plait pojistné
2. Jak vysoké je povinna platit pojistné?
A až pro odpověď na tuto otázku se použije výpočet!
Výjde-li výpočet nižší než 100 Kč, a to včetně 0, je výše pojistného, které musí být uhrazeno 100 Kč.

Výpočet neslouží k určení, zda je firma povinna pojistné uhradit, ale v jaké výši je povinna ho uhradit!

Re: Pracovní úraz
Ano, už zkončete! Už jste s tím vážně trapný. Vyhláška č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů "mluví" zcela jednoznačně. Vy neuznáváte nic, kromě vašeho zcela nesmyslného výpočtu, který na to nemá vliv.

Nejen já, ale i jiní zde uvádějí, že se mýlíte a dokládají do stanovisky erudovaných odborníků - viz příspěvek xJ odvolávající se na JUDr. Mikysku.

Zkončete!

Re: Pracovní úraz
Co stále máte s těmi rozsudky? Důležitější je znění právního předpisu. Rozsudek není obecně závazný. Já nepovídám nic ze mzdové praxe, nejsem mzdovačka.

JUDr. Mikysku nijak nepropaguji. Jen jsem tím dokládál, že nejsem jediný, kdo to tvrdí, a že to tvrdí autorita. Je pravdou, že se s p. Mikyskou osobně znám, a že někdy spolu přednášíme - viz seminář ZÚBOZ Aktuální otázky soudně-znalecké teorie a praxe:
file:///C:/Users/PC/Desktop/Aktu%C3%A1ln%C3%AD%20ot%C3%A1zky%20soudn%C4%9B-znaleck%C3%A9%20teorie%20a%20praxe%20-%20Z%C3%9ABOZ.html
Vím, že je to opravdový odborník.

Re: Pracovní úraz
Tak se zeptejte nějakého právníka, k čemu nám jsou rozsudky.
Možná Vám trochu napoví i doprovodný text ke Sbírce rozhodnutí.
viz http://sbirka.nssoud.cz/
---------------
K zajištění jednoty rozhodování soudů ve správním soudnictví vydává Nejvyšší správní soud Sbírku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ve které se po projednávání v plénu soudu uveřejňují vybraná rozhodnutí, stanoviska či zásadní usnesení Nejvyššího správního soudu, rozhodnutí krajských soudů ve správním soudnictví a usnesení zvláštního senátu rozhodujícího podle zákona č. 131/2002 Sb.
------------------

Re: Pracovní úraz :-)
>
>>
>>
>>Ano, už zkončete! Už jste s tím vážně trapný.
>>Vyhláška
>>č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů "mluví"
>>zcela jednoznačně. Vy neuznáváte nic, kromě vašeho
>>zcela nesmyslného výpočtu, který na to nemá vliv.
>>
>>Nejen já, ale i jiní zde uvádějí, že se mýlíte a
>>dokládají do stanovisky erudovaných odborníků - viz
>>příspěvek xJ odvolávající se na JUDr. Mikysku.
>>
>>Zkončete!
>Už jsem se nechtěla vyjadřovat, ale když vidím, jak
>píšete "zkončete", nedá mi to.
>Citovaná vyhláška možná mluví jednoznačně, ale už
>jednoznačné není, zda je komfortní s Ústavou ČR. Zvažuji,
>že zorganizuji ústavní stížnost, aby ÚS posoudil, do
>jaké míry je možné, aby povinnosti ukládala vyhláška,
>nikoliv zákon. Stejně tak se nabízí podnět k posouzení,
>zda je na straně jedné možné zrušit celý zákon
>(zákoník práce z roku 1965) a na straně druhé na něj
>odkazovat (§ 365 účinného ZP). Sice jsem vás v minulosti
>žádala, abyste se k těmto otázkám vyjádřil, ale nic.
>Vy jste tazatelce odpověděl na postup, já pak na to,
>zda je možné, že zaměstnavatel může poškozeného
>zaměstnance přeplatit. V této souvislosti bych vás ráda
>upozornila, že se na straně zaměstnavatele nemůže jednat o
>škodu, jak píšete, protože nejsou naplněny všechny
>její zákonné předpoklady (chybí zavinění, k majetkovému
>úbytku nedošlo v důsledku škodní události).
>Pokud radíte, aby zaměstnavatel vyplatil např. 20 %
>náhrady za ztráty na výdělku, pak i těchto 20 % je při
>absenci dohody se zaměstnancem porušením zákona. Buď
>vše, nebo dohoda se zaměstnancem, žádná jiná cesta
>není.
>To jenom na okraj.

Re: Pracovní úraz
Omlouvám se, pochopitelně mělo být "skončete".

Pokud je mi známo, tak vyhláška může ukládat povinnosti, pokud ji k tomu zmocní zákon. V § 205d zákona č. 65/1965 Sb. se uvádí, že bližší podmínky a sazby pojistného stanoví vyhláškou ministerstvo financí České republiky. Touto vyhláškou je právě vyhláška č. 125/1993 Sb. Platnost tohoto paragrafu řeší vámi zmíněný paragraf.
Již jednou jsem se vám zde k tomu vyjadřoval (v předcházející diskusi k tomuto tématu). Pokud si dobře vzpomínám, tak to již ústavní soud řešil. Mám pocit, že to bylo ve spojitosti s nějakou novelou. Nevzpomínám si přesně. Tím nechci říci, že problematika náhrad je zcela v pořádku. To určitě ne.

Co se týče vzniku škody, tak vy ji vnímáte z právnického hlediska. Já měl na mysli pojem "škoda" z obecného hlediska, kdy může nastat situace, kdy přeplatí a peníze se mu nevrátí, takže mu z obecného hlediska vznikne škoda.

Co se týče mého návrhu na vyplacení zálohy, cca ve výši 20 %, tak když se podíváte do vlákna zjistíte, že jsem uváděl, že i v tomto případě je vhodné to řešit dohodou: "optimální je i k tomuto si vyžádat podepsání souhlasu poškozenou"
Autor zprávy: Tomáš Neugebauer
Čas zápisu: 24. 1. 2019 13:24
Vám jsem na dotaz odpověděl, že v případě nepodepsání dohody je možné vyžádat si na poškozeném dodání potvrzení od ČSSZ a tím na něj zapůsobit. Vím, že dříve platilo, že jen poškozený si může vyžádat tuto informaci.

Takže o tomto problému vím a v praxi jsem jej řešil s právníky i pojišťovnami. Zpracováný návrh dohody prošel u právního oddělení, při kontrole pojišťovnou i při obhajobě mé kvalifikace (každých pět let dělám přezkoušení).

Re: Pracovní úraz
S tím ústavním soudem to beru zpět. Dohledal jsem si to a nevztahuje se to k našemu problému.

Re: Pracovní úraz
Tato by se vám líbila?
http://bozppo-neu.cz/?page_id=1836

Re: Pracovní úraz
Prakticky jsou možné dvě základní varianty vyplacení náhrad - zaměstnavatelem s následnou refundací pojišťovnou a vyplacení pojišťovnou přímo poškozenému. Případně třetí, jež je kombinací obou, kdy zaměstnavatele plnil měsíční náhrady. Když jsem před desítkami let studoval BOZP, bylo nám přednášeno, že první způsob je správnější (právnické fakulty však na to neměly shodný názor). V praxi se využívají oba, záleží na tom, jaký systém má zaměstnavatel zaveden.

Přenesení vyplácení měsíční náhrady, resp. zálohy na pojišťovnu není dobrým řešením, neboť pojišťovna má na vyplacení 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění. Odpovědný za vyplacení poškozenému je zaměstnavatel.

Bohužel, v praxi je poměrně běžným způsobem, že bez dohody i u dlohoudobé dočasné pracovní neschopnosti se náhrada vyplácí až po jejím ukončení, čímž se porušuje zákon.

Co se týče věty VH, tak si z jejího nepochopení nic nedělejte. Ona si myslí, že problému rozumí jen ten, kdo má právní vzdělání a řeší spory s pojišťovnou. Já zastávám názor, že projednáváním v soudní síni se má předcházet, např. přijetím kvalitního systému řešení pracovních úrazů zaměstnavatelem.

Re: Pracovní úraz
A z čeho pak by právníci žili, kdyby nebyly právní spory?

Re: Pracovní úraz
Já to beru z pohledu odborného poradce zaměstnavatele, který chrání jeho oprávněné zájmy.