Vlákno názorů k dotazu Dohoda o provedení práce od Tomáš Neugebauer - Re: Dohoda o provedení práce Ano, je povinen se...

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Zcela zmatečné. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, a to i jen na dohodu, platí povinnost, že musí čtvrtletně uhradit pojištění v minimální výši 100 Kč. Článek JUDr. Mikysky byl publikován 8. 8. 2011 (zdroj Práce a mzdy 2011/8).

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
K vašemu dotazu jaká byla stanoviska v letech 1993 až 2010. Podíval jsem se do knihovničky a tady máte jeden příklad:
"Pokud však organizace zaměstnává pouze pracovníky na dohody o provedení práce, platí čtvrtletní pojistné v minimální výši 100 Kč."
JUDr. Věra Škopová, Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, Sagit, březen 1995. Prostě platit se má, ať se vám to líbí, nebo nelíbí.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Odkaz jsem uvedl, ale vy jste to asi nepoznal, takže znovu a podrobněji:
Mikyska M., Přenosilová V., Škopová V. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Ostrava: Sagit, 1995. str. 137. ISBN 80-85789-15-9

Co se týče vašeho dotazu "odkud vzala podklady". Vzhledem k tomu, že odborníci pracují s primárními prameny, předpokládám, že z vyhlášky č. 125/1993 Sb. (tam je to uvedeno).

Opět potvrzujete, že jste hulvát, který tomu nerozumí. Ale já mám s vámi trpělivost, tak mám pro vás ještě jednu informaci. Příloha je platnou součástí právního předpisu (narozdíl např. od poznámky pod čarou). A kdybyste pochopil, jaký je postup pro výpočet pojistného, pochopil byste, že že musí být uhrazeno 100 Kč, i když je to uvedeno v příloze (ono to na to nemá žádný vliv).

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Já osobně bych ve své praxi nevycházela z výkladu roku 1995, už jen kvůli tomu, že se mnohokrát měnily zákony a navazující předpisy, měnil se zákoník práce a také definice vyměřovacího základu v různých předpisech.
A navíc povinnosti lze ukládat jen zákonem.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Musíte číst vlákno. Vladimír 2 se dotazoval: "Jaká byla stanoviska "odborníků" od r. 19693 do roku 2010?". Na to jsem odpovídal! Pochopitelně, že ve své praxi vycházím z aktuálně platného znění (pokud případ nepožaduje vrátit se do minulosti).

K vaší připomínce, že povinnosti lze ukládat jen zákonem: zákon může zmocnit k ukládání povinnosti podzákonnou normu.

- "Bližší podmínky a sazby pojistného stanoví vyhláškou ministerstvo financí České republiky." - § 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb.;

- ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona... ...VYHLÁŠKOU č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění...

Oficiálně, pokud je mi známo, nikdo dosud nezpochybnil oprávněnost požadavku, aby zaměstnavatel platil pojistné. Tedy jedná se o platný požadavek, který je součástí právního řádu České republiky.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Ona nejenom vyhlaška je špatná. Špatný je především celý systém úrazového pojištění. Problém je v tom, že je výhodný pro stát, takže jen těžko se změní. Tolik jen na úvod.

Vy vycházíte ze zcela chybného předpokladu, že nula není číslo, tedy je nic a tím pádem se neuplatní požadavek 100 Kč. Prakticky, jak jste napsal, je-li vypočtená hodnota pojistného 0, neplatí se nic, neboť 0 = nic.

Podívejme se na přesnou formulaci větu: "Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč." Z ní vyplývá, je-li zaměstnavatel povinen pojištění platit, což je v případě, že zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, nesmí být pojistné na čtvrtletí nižší hodnoty, než 100 Kč. Tedy převedeno do praxe, nemůže mít hodnotu 95,00 Kč, ani 5,00 Kč, ale též ani 0,00 Kč a teoreticky ani -5,00 Kč. Vyjádřeno matematicky jákákoliv hodnota nižší než 100 je zapovězena. Pro nulu není stanovena žádná výjimka.

Shrunu-li, v případě, že zaměstnavatel je povinen platit pojistné, a to v případě zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance na dohodu je, musí být čtvrtletně uhrazené pojistné hodnotu minimálně 100 Kč (hodnota 0,00 Kč je nepřípustná).

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Vy snad neumíte číst. To, co vy citujete se týká případu, kdy organizace zaměstnává i stálé pracovníky, tedy v pracovním poměru. Tady však řešíme případ, kdy zaměstnává pouze jednoho zaměstnance na DPP. V tomto případě platí 100 Kč čtvrtletně. V předcházejícím případě vypočtené pojistné (DPP se nezapočtou)! Nedělejte z lidí blbce!

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Vladimíre neplýtvejte energií, pan Neugebauer není ani mzdová, ani účetní, tudíž není schopen do detailu rozebrat pojem vyměřovací základ. A takové jemné nuance, kdy vyměřovací základ neexistuje, tudíž nemůže být nula nemá cenu rozebírat.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Problém je v tom, že zde se nejedná o vyměřovací základ, ale o znění požadavku právního předpisu. Vy přesně nechápete totéž, co on. Odpoutejte se od účtařiny. Když něco neexistuje, jakou hodnotu to má do rovnice. No přece nulu. Mám-li sečíst, kolik mám červených karet, modrých karet a bílých karet a přitom žádnou modrou kartu nemám, tak rovnice při pěti červených a třech bílých bude mít tvar 5 + 0 + 3 = 8. Počet červených, modrých a bílých karet je 8, i když žádnou modrou nemám. Vyměřovací základ není parametrem pro to, zda má být pojištění uhrazeno, či nikoliv, ale pouze prvkem v postupu stanovení jeho výše.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Víte co, mícháte hrušky a jablka. Používáte k vystavění Vaší teorie argumentaci, která není relevantní. A rozhodně se nepokoušejte vykládat matematiku. O tom nic nevíte. Neexistuje neznamená , že je to 0. Jestliže řeknu matematicky, že neexistuje řešení, nemohu říci, že řešením je číslo nula. A o tom se mnou nediskutujte (vystudovala jsem obor Přibližné a numerické metody).
A stejně tak moc nerozumíte právní teorii - VH už Vám naznačila, že to nemusí být tak, jak to interpretujete.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Ale já nepsal o tom, že neexistuje řešení. Já jsem uvedl, že neexistuje ten prvek, jehož hodnotu dosazuji do rovnice - viz příklad, tzn., že ten prvek má hodnotu 0. O tom to je.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Ano přesně o tom to z Vaší strany je. Je nutné se přesně (v přesných termínech, pojmech) vyjadřovat, stejně tak, jako v matematice, právu i daních .
Nelze zaměňovat pojmy a nahrazovat je dle vlastního uvážení.
To je to, co se mi u Vás nezdá.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
A co jako vodítko?

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Chápu, že s češtinou na tom nejste nejlépe (např. "stofku"), ale prosím, než něco napíše, pomalu, v klidu si přečtěte příspěvek, na který chcete reagovat a zamyslete se na tím, co je v něm uvedeno. Pak snad nebudete psát ty nesmysly.

Tak za prvé, u pojišťovny není pojištěn ŽÁDNÝ zaměstnanec! Počet zaměstnanců slouží pouze jako vodítko ke stanovení výše pojistného. Pojištěn je zaměstnavatel. Opět jen dokazujete svou neznalost problematiky!

Takže tvrdit, že "Ti budou samozřejmě pojištěni i ve 4 Q i když mě VÝPOČET podle §12 vyjde O anezaplatím NIC." je absolutní blbost, neboť ti nejsou pojištěni nikdy (ať se stovka zaplatí, či nikoliv). Otázkou je, zda bude pojištěn zaměstnavatel. Ano, vzhledem k tomu, že se k pojištění přihlásil, což vyplývá z toho, že uhradil pojistné, bude i nadále pojištěn (má zaměstnance), ale, jak naznačujete, neuhradí pojistné. Za což může být postižen v souladu s vyhláškou č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť došlo k porušení povinnosti uhradit minimální pojistné ve výši 100 Kč za čtvrtletí.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
To už jste sliboval, ale nedodržel! Děkuji vám, pokud to napravíte a umožníte tak, aby zde nebyly uváděny nepravdivé údaje od člověka, který nezná ani základy problematiky - viz např. vaše tvrzení, že pojištěn je zaměstnanec.

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Myslel jsem tím, že počet zaměstnanců je jedním z prvků, na základě kterých se stanovuje výše pojistného, nikoliv, že se jedná o počet zaměstnanců, kteří jsou pojištěni (žádný zaměstnanec není pojištěn).

Re: Tomáš Neugebauer prosím o odpověď
Jednoduše řečeno, že počet zaměstnanců neslouží k tomu, kolik zaměstnanců je pojištěno (není žádný), ale k výpočtu výše pojistného (vyměřovací základy všech zaměstnanců). Prakticky, že možné vyplacení náhrad pojišťovnou jednotlivým zaměstnancům není limitováno počtem zaměstnanců, jež byl použit pro výpočet výše pojistného.