Narazil jsem na internetové vyjádření nějaké právničky ve věci nepřevzetí výpovědi zaměstnavatelem :
kopie textu :
Zaměstnanec doručuje písemnost určenou zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen převzetí písemnosti potvrdit. Písemnost v tomto případě nemusí přebírat osobně zaměstnavatel, postačí i oprávněný zaměstnanec (např. v podatelně, na personálním oddělení apod.). Zaměstnanec může pochopitelně doručit písemnost zaměstnavateli i poštou nebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Právě v situaci, kdy zaměstnavatel písemnost převzít odmítá nebo mu ji osobně předat nelze z jiných důvodů, je doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nejdostupnější řešení. Pak je optimální písemnost zaslat zaměstnavateli s dodejkou, neboť budete potřebovat potvrzení o doručení v písemné podobě. U této formy doručování je pro určení okamžiku doručení písemnosti třeba využít zkušeností soudní praxe, kde se ustálil názor, že písemnost zaměstnance je doručena, jakmile se dostane do sféry zaměstnavatelovy dispozice. To je v okamžiku, kdy zaměstnavatel získá možnost seznámit se s danou písemností. Není přitom vždy nezbytné, aby se zaměstnavatel opravdu s obsahem listiny seznámil, rozhodující je, aby tuto možnost objektivně měl.
Z toho bych chápal, že po odeslání výpovědi poštou, doporučeně s dodejkou by v případě následného sporu u soudu měl být závěr, že zaměstnavatel měl možnost se s výpovědí seznámit, i když poštu nepřevzal ?! Zajímavá je formulace " .. využít zkušeností soudní praxe, kde se ustálil názor, že písemnost zaměstnance je doručena, jakmile se dostane do sféry zaměstnavatelovy dispozice ...", ale znáte náš Absurdistán - jeden problém, 2 právníci, 3 různé názory.
Na druhou stranu, jak píšete, zaměstnanec se domnívá ?!), že zaměstnavatel poštu nepřevezme - a co když ano ?! Asi v první etapě nezbývá nic jiného než ta doporučená pošta s dodejkou !
ČLÁNKY DO MAILU