Ihned bych mu přestala přidělovat danou práci, zjistit, zda , jak píše p. Jasná má lékařský posudek všechny náležitosti (zda nejde o nemoc z povolání nebo následek pracovního úrazu, ale o obecné onemocnění) a pokud vše splňuje, ihned bychom dali pracovníkovi výpověď, dle § 52 e), kdy není nárok na odstupné. (pokud pro něj nemáte jinou vhodnou práci)
Co říká právník, by se týkalo případu, kdy by šlo o následek prac. úrazu nebo nemoc z povolání.
Pokud ne, tak na žádné odstupné nárok nemá, ovšem nesmíte ho nechat už vůbec práci dělat, po výpovědní dobu bude doma, bez náhrady mzdy.
Paní III, opravdu by měl být doma bez náhrady mzdy? Já se domnívám, že v případě, že by neměli pro něj odpovídající práci, tak by po dobu výpovědní doby byl na překážkách.
Bohužel je to případ, kdy zřejmě nemoc z povolání mít bude. Je truhlář, dělá v prašném prostředí a má zřejmě začínající astma. Nevím, vůbec, co s tím. Nechám si od něj přinést posudek, protože v ruce mám pouze náš tiskopis, který dáváme lidem, když jdou na prohlídku. Tam je napsáno: pozbyl zdravotní způsobilosti jako truhlář ze zdravotních důvodů. Vím zatím nemám.
Ne, nebyl, viz odkaz v předchozím příspěvku. Zaměstnavatel pro něj má práci dle pracovní smlouvy, je připraven mu ji přidělovat, zaměstnanec má překážku ve svém zdravotním stavu, aby práci konal. Jde jen o to, že zaměstnavatel ho nesmí danou práci nechat dělat. Potvrzeno i Nejvyšším soudem - viz zde
V takovém případě nezbývá než zaměstnanci nařídit dovolenou, anebo jej pro překážku v práci na straně zaměstnavatele ponechat doma.
Jak je to však v tomto případě s náhradou mzdy? V případě překážky na straně zaměstnavatele by zaměstnanci obvykle měla náležet náhrada odpovídající jeho průměrnému výdělku. Na druhou stranu tato překážka v práci nenastala pouze v důsledku postupu zaměstnavatele, který k ní v zásadě nezavdal příčinu. Výkonu práce dle pracovní smlouvy je objektivně neschopen sám zaměstnanec. Krajský soud v Hradci Králové v obdobném případě rozhodl v tom smyslu, že zákoník práce pro tyto případy povinnost nahradit zaměstnanci mzdu neukládá. Toto rozhodnutí je rovněž potvrzováno názorem Nejvyššího soudu ČR, který uvádí, že z důvodu překážky na straně zaměstnavatele může mít zaměstnanec nárok na náhradu mzdy jen v případě, že je sám schopen a připraven práci podle pracovní smlouvy konat, což v případě zdravotní nezpůsobilosti zaměstnanec není. Zaměstnanci tedy do doby skončení pracovního poměru s ohledem na výše uvedenou rozhodovací praxi náhrada mzdy nenáleží. Při zohlednění povinnosti povinných odvodů na zdravotní pojištění je toto poměrně zásadní důvod, proč i zaměstnanci budou preferovat rozvázání pracovního poměru dohodou.
ČLÁNKY DO MAILU