Vlákno názorů k dotazu PN - pracovní úraz od VB - Co bych měla řešit, když vlastně vůbec nevím,...

Samozřejmě, že zaměstnavatel o úrazu ví. Dozvěděl se to z "neschopenky". Ale tento úraz neuznal za pracovní úraz, neboť o vzniku úrazu, který by mohl být uznán za úraz pracovní nemá žádné hlášení, a to nejen od postiženého, ale ani od žádného svědka (není žádný záznam v knize úrazů). Proto formulace tazatelky je méně přesná.

Zaměstnavatel ví, že se zaměstnanci XY stal úraz (oznámení na "neschopence"). Údajně by se mělo jednat o pracovní úraz. Zaměstnavatel však neeviduje žádné oznámení (postiženým ani svědkem) o úrazu zaměstnance XY, který by mohl být uznán za pracovní úraz. Proto o uvedené skutečnosti informuje zaměstnance XY a zároveň mu sdělí, že úraz, který mu vznikl neuznává za úraz pracovní, neboť nemá v evidenci žádný úraz, který se mu stal a mohl by být uznán za pracovní úraz. Nyní je na zaměstnanci XY, zda úraz, který utrpěl bude chtít uznat za úraz pracovní. Pokud ano, bude muset doložit, že splňuje požadavky pro uznání za úraz pracovní.

Možná se nejedná o pracovní úraz, možná se jedná. Důležité je, zda zaměstnanec XY bude schopen doložit, že se o pracovní úraz jedná. Pokud nikoliv, má smůlu, neboť pouhé označení na "neschopence" není určující.

Dobrý den, o žádném úrazu, že by se zaměstnanci stal nevím. A ani žádný z vedoucích, tudíž mu nadřízení úraz uznat nechtějí...protože nikdo neví co se mu stalo. A neschopenku zaslal poštou, ani nezatelefonoval jak má situaci řešit. Děkuji za Vaše rady, každý na to má jiný názor...ale nevidím důvod se tady nějak dohodovat.

Myslite, že mudr nepozná úraz?

? ? Úraz pozná, ale nerozezná, jestli je to úraz pracovní nebo "domácí".

Takže když zaměstnavatel má před sebou neschopenku, na které je napsáno úraz, těžko bude tvrdit, že neví o úrazu.

Děkuji, dtto v mém příspěvku v 9.14.

Takže pro upřesnění. Na aktuálním znění Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti je rubrika "Pracovní úraz". Zatržení této kolonky lékařem, který tzv. neschopenku vystavil pro zaměstnavatele nemá žádný zásadní význam. Pro zaměstnavatele se jedná pouze o informaci, že pravděpodobně jeho zaměstnanec lékaři sdělil, že úraz utrpěl v práci. V žádném případě se nejedná o stanovení, že se o pracovní úraz jedná, ani i informaci pro zaměstnavatele, že jeho zaměstnanec utrpěl pracovní úraz. Z uvedeného lze pouze dovodit, že zaměstnanec utrpěl úraz. Zda pracovní, je na rozhodnutí zaměstnavatele.

Takže, když zaměstnavatel má před sebou "neschopenku", na které je zatrženo "Pracovní úraz", neznamená to, že o pracovním úrazu ví. Pouze může předpokládat, že jeho zaměstnanec utrpěl úraz. Jaký, se opravdu z "neschopenky" nedozví! Pracovním úrazem může být úraz, který na tzv. neschopence není takto označen, jakož i jim být nemusí být úraz, který takto označen je (rozhodnutí je v pravomoci zaměstnavatele, příp. soudu). Nemá-li zaměstnavatel nahlášeno, že dotyčnému zaměstnanci vznikl úraz, který by mohl být úrazem pracovním, je zcela logické, že utrpěný úraz považuje za nepracovní (o vzniku úrazu, který může být úrazem pracovním neví). Je na zaměstnanci, nikoliv na zaměstnavateli, aby dokázal opak.

Takže když to shrnu, zaměstnavatel nemusí zaměstnance k ničemu vyzývat, nic mu neoznamovat, nedohadovat se o pracovnosti či nepracovnosti úrazu?

Jak jste na takové shrnutí přišla? Vy jste nečetla radu p. Neugebauera včera v 9.04 h?

Četla. A bylo jasno. Jenže pak jsem četla dál a už tak jasno nebylo. T.N. a Aion a Michaela to píšou každý trochu jinak. Tak jsem si to chtěla shrnout, no.

Z příspěvku Aion jsem pochopila, že s p. Neugebauerem nesouhlasí, ale vůbec nevysvětlila, v čem s ním nesouhlasí a jaký by měl tedy být další postup zaměstnavatele, jaké jiné konkrétní kroky by měl učinit. A dále následovaly dohady o tom, jestli zaměstnavatel o úrazu ví nebo neví. Nevím, jak jste to pochopila Vy, ale mně ten popis případu přišel celkem jasný: zaměstnanec začal marodit a poslal neschopenku, na kterém účetní uviděla, že lékař zatrhl, že jde o nemoc v důsledku pracovního úrazu. Že si přivodil nějaký úraz, to je jasné ze zatržení na neschopence - v tomto okamžiku získal zaměstnavatel informaci, že se zaměstnanci stal nějaký úraz. Ale nikomu ve firmě není nic známo o tom, že by si dotyčný přivodil úraz, který by mohl být vyhodnocený jako pracovní, nikdo u žádného jeho úrazu nebyl a on sám nikomu žádný úraz, který by mohl být hodnocený jako pracovní, nenahlásil. A já jsem to pochopila tak, že nikdo neví, co se mu stalo, prostě že do doby dodání neschopenky nikdo nevěděl, že by si vůbec nějaký úraz přivodil. A samozřejmě tím pádem ani žádný záznam o pracovním úrazu ani nebyl sepsán.
Proto rada p. Neugebauera zněla:" Osobně doporučuji zaměstnance informovat o tom, že na "neschopence" má zaškrtnut pracovní úraz, ale že mu úraz nebyl uznán za pracovní, neboť zaměstnavateli nebyl ohlášen vznik takového úrazu. A úraz dále řešit jako nepracovní."
A dále následovala debata mezi ním a Aion, ze které nevyplynula žádná odpověď na otázku, jaké že další povinnosti by měl zaměstnavatel plnit.
Nejde o žádný neobvyklý případ, stává se to, že na zaměstnancem zaslaném díle III. je zatržena kolonka pracovního úrazu a pak se ukáže, že si ruku rozřízl nebo kotník zvrtl doma. Asi bych zaměstnanci k tomu infu o neuznání úrazu jako pracovního přiložila ten formulář, který zasílá sociálka zaměstnanci k vyplnění v případě jiného než pracovního úrazu (když nemoc přesáhne 2 týdny a jde o nemocenskou), aby popsal, jak a kde se úraz stal. Protože když bude nemoc delší než 2 týdny a doklady se postoupí sociálce a pracovnice sociálky při zpracovávání neschopenky uvidí na ní zatrženou kolonku pracovního úrazu, bude firmu urgovat o dodání Záznamu o pracovním úrazu. Abych tomu předešla, přiložila bych k dokladům posílaným na sociálku to info o neuznání pracovního úrazu plus ten vyplněný druhý formulář o úrazu, pokud mně ho tedy zaměstnanec pošle.

Zaměstnavatel se v žádném případě nemusí, a to ani obecně, dohadovat se zaměstnancem, zda se jedná či nikoliv o pracovní úraz. On je tím, kdo rozhoduje, že se jedná nebo nejedná o pracovní úraz. Pokud se jeho rozhodnutí zaměstnanci nelíbí, může se obrátit na soud.

Zaměstnavatel také nemusí zaměstnance k ničemu vyzývat. Je na zaměstnanci, zda své právo uplatní, či nikoliv.

Co se týče oznamování, tak si osobně myslím, že v popisovaném případě by měl zjištěnou skutečnost svému zaměstnanci oznámit a tím jej upozornit na vzniklý rozpor. Je na zaměstnanci, jak bude reagovat.