Takto jsme postupovali my, domnívám se že správně, dnes jsem odeslala tento text jako dotaz na ÚP:
prosím Vás o laskavé vyjádření k možnosti použití ustanovení odst.b) § 207 zákona č. 262/2006 sb.:
Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
b) v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
Je možné využít tohoto ustanovení pro zaměstnance zaměstnavatele jehož provozovna je uzavřena v důsledku usnesení vlády č.:211 zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb ze dne 14.3.2020?
Nařízené neplacené volno nelze, pouze dohoda se zaměstnavatelem.
Neplacené volno se neposkytuje na základě dohody se zaměstnancem, ale pouze k jeho žádosti. Rozhodl tak NS, nechce se mi hledat.
Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů - vždy byla tato překážka interpretována tak, že přichází v úvahu pouze u činností, jejichž výkon na povětrnostních vlivech závisí - lesnictví, stavebnictví, zemědělství. Od roku 1997 s tímto výkladem trochu zahýbaly povodně, to je jiná věc, takže zákaz provozu restaurací rozhodně pod tuto překážku nespadá.
Zbývá živelní událost - podle příčin - přírodní živly ne, lidský činitel ne, smíšené příčiny také ne.
No nevím, nevím.
Ano, rozumím, také mám pochyby, proto dotazuji UP.
Postup jsem volila s ohledem na často zmiňovaná doporučení
třeba zde:
https://advokatnidenik.cz/2020/03/13/jak-minimalizovat-mzdove-naklady-v-dobe-koronavirove/
jak jsem psala výše, v době nouzového stavu - živelné události! to vychází na min. 60 %. Aion sice tvrdí cosi jiného, ale je mimo.
Nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní události - ůže dojít k situaci, kdy není s ohledem na zaměstnancem vykonávanou práci možné realizovat pracovní závazek kvůli události mající povahu vyšší moci. Překážkou výkonu práce může být jak ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (nebo 3. osob), tak poškození výrobního zařízení prostřednictvím vyšší moci.
tolik komentář k danému §
no a proč je to živelní událost i když se netopíme a nehoříme?
Nouzový stav
Stav vyhlašovaný vládou ČR, popř. předsedou vlády ČR v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.
(Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky)
Zdravím, víte že nemám tendenci se hádat o slovíčka, když je výsledek stejný - jako živelní událost chápu požár, povodeň ..…. Pokud se držím tématu hospoda, vláda v nich zakázala přítomnost veřejnosti a tím jím brutálně omezila odbyt. Podle mě se na to ten § 207 písm. b) ZP prostě nehodí, musí se jít podle § 209 ZP a tam se bez odborů vyžaduje vnitřní předpis. Bez vnitřního předpisu=v tuto chvíli dle § 208 ZP náhrada 100%.
Já chápu pojem "živel" spíš ve smyslu fyzikálním, jak přírodní sílu, "živelní pohromu" pak jako nějaký ničivý účinek působení této síly. Virus mi do toho nezapadá, on ty podniky nebourá, ty podniky byly státním zásahem "zavřeny" preventivně proto, aby virus neboural lidi. Prostě jiná situace, o tom to celé je.
Ano, je to tak. podle nového nařízení vyplývá, že by měly zavřené restaurace a jejich zaměstnanci být placeni 100%, ale pokud si zaměstnavatel ošetří podle ZP vnitřní nařízení, bude dávat zaměstnanci 60% (další ochcávka), i když z logiky věci vyplývá, že by kategorie zaměstnanců gastra spadali do skupiny A (jako karanténa), protože jim byl vládou provoz omezen/ukončen z nařízení vlády.
Zaměstnavatelé vědí, jak ušetřit ještě na zaměstnancích.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.