tak jsem mu vypočítal 3 dny dovolené, ale jakým průměrem jsi budu platit má hrubou mzdu 25 tisíc korun měsíčně, prosím o radu, děkuji jsem úplný začátečník
Pravděpodobný je takový, jaký by byl, kdyby vrozhodném období pracoval. Rozhodné období je předchozí čtvrtletí, což jsou měsíce říjen-prosinec 2019. Kdyby v tomto období pracoval, pravděpodobně by měl příjmy 3 x 25000 a odpracoval by pravděpodobně 528 hodin. Průměr by tedy pravděpodobně byl 75000/528.
A k tomu se přihlédne k obvyklé výši jednotlivých SLM nebo ke mzdě jiných zaměstnanců, kteří konají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a bude hotovo.
Výpočet 25 000 / 173,92 by možná obstál do konce roku 2006.
Samozřejmě znám způsob, který napsala xJ, vím i to, co píšete Vy. Také už jsem toto vše mnohokrát psala. Podělit měsíční mzdu průměrným počtem hodin v měsíci (při pracovní době 40 h týdně) nebo podělit čtvrtletní mzdu čtvrtletní počtem pracovních hodin se od sebe až tak neliší, v prvním případě vyjde o kačku vyšší. A jasně, další způsoby jsou možné. Už když jsem to psala jsem si pomyslela, že budete takto reagovat, natolik už Vás zde znám. Odpověděla jsem co nejjednodušeji a nejrychleji a schválně jsem napsala např, což znamená například.
Žádné například, ale zejména.
Nejde o to, aby bylo odpovězeno co nejjednodušeji (podle vás) a nejrychleji, ale SPRÁVNĚ. Slovo například to nespasí, pokud nevíte, neodpovídejte. Asi nemáte dost zkušeností s aplikací právní úpravy a zejména se soudními spory o výpočet pravděpodobného výdělku.
Všechno vím a kaju se, že jsem nepopsala všechny způsoby určování pravděpodobného průměrného výdělku. Se soudními spory zkušenost nemám. Mám zkušenost jen se sporem s úřadem práce, kdy zaměstnanec nastoupil v lednu, ještě v tomtéž 1. čtvrtletí končil a úřednice trvala na tom, že pravděpodobný průměrný hodinový výdělek (z kterého vycházel výpočet pravděpodobného měsíčního čistého výdělku pro výpočet podpory) musí být vypočítaný ze skutečných výdělků a odpracovaných hodin toho 1. čtvrtletí, ve kterém zaměstnanec nastoupil a v němž i skončil.
Přičemž ale jeho pravděpodobný hodinový výdělek nebyl určený tak, jak jsem napsala výše v odpovědi, ale byl stanovený podle hodinového průměrného výdělku pro 1. čtvrtletí zaměstnance, který celé předešlé čtvrtletí vykonával tutéž práci, měl stejnou základní mzdu jako ten nově nastoupivší a dostal ve 4. čtvrtletí odměny. A navíc ten nový zaměstnanec celé 4. čtvrtletí pracoval v té firmě, ale byl zaměstnancem agentury, ale mzdu, odměny a vše měl jako kmenoví zaměstnanci té firmy. To také bylo vzato do úvahy, prostě jeho průměrný h výdělek za 4. čtvrtletí odpovídal hodinovému průměru toho kmenového zaměstnance. A ještě jsem tento postup určení pravděpodobného hodinového výdělku pro 1. čtvrtletí (tedy čtvrtletí, ve kterém do firmy nastoupil jako kmenový zaměstnanec) i zkonzultovala s vedením.
Ten skončený zaměstnanec dostal v tom 1. čtvrtletí nějakou větší odměnu a měl hodně přesčasových příplatků, takže hodinový průměr, vypočítaný ze skutečnosti 1. čtvrtletí byl vyšší než ten určený pravděpodobný. Protestoval, podal stížnost i na ÚP a ÚP nařídil pravděpodobný hodinový výdělek změnit. No, dopadlo to tak, že po podrobném vysvětlování postupu a odkazování na Zákoník práce jsme všichni kapitulovali, potvrzení bylo předěláno dle přání ÚP (tzn. vyšel vyšší čistý pravděpodobný měsíční výdělek) - a z toho mu vypočítali podporu. Firmu to peníze nestálo, tak nemělo cenu to hnát někam výš. Ovšem hodinový pravděpodobný já musím určit už při nástupu, protože již v prvním měsíci má třeba placenou dovolenou, přesčasové příplatky apod. Takže dovolená a příplatky mu byly placené tím zpočátku určeným pravděpodobným hodinovým průměrem. To už ÚP ani zaměstnanec nerozporoval - asi to nikoho nenapadlo - a ani nevím, jak by si asi tak představovali řešení, kdyby měl být v lednu použitý hodinový průměr, který by byl vypočítaný z výdělků a odpracovaných hodin celého 1. čtvrtletí. To jen tak pro zajímavost, pokud se Vám to zdálo dlouhé, tak se omlouvám, ale tehdy mě to dost namíchlo.
