Vlákno názorů k dotazu Odstupné a úřad práce od lenvis5 - Dobrý den, stalo se mi něco podobného, toto...

Pokud nechcete diskuzi, tak jste si měla zaplatit placenou konzultaci v Poradně u společnosti, která provozuje tyto stránky.

Poradny na Podnikatel.cz

https://www.podnikatel.cz/poradna/

PS. také nemám ráda "diskutující", kteří nechtějí pracovat a chtějí jen "oj.t" stát.

hodně lidí nemá rádo arogantní odpovědi. já taky ne. a hodně lidí taky nemá rádo ty, kteří chtějí oje.at nejen stát, ale i zaměstnavatele. a ty teda nemám ráda mnohem více. a váš kalkul, viz: kdybych 15 dnů před uplynutím výpovědní doby začala marodit, dejme tomu 2 měsíce. Vím, že 15 dnů (pracovní dny) do ukončení pracovního poměru by platil zaměstnavatel a pak bych přešla na OSSZ.

zajímavé, kolik lidí "náhle" ochoří, když dostanou výpověď. a dokonce to i dopředu ví, jako vy.
a vždy jsou zde dotazy o pracáku - kdy a kolik, ale ještě jsem neviděla - jsem bez práce, vyučená xxxx, nevíte, kde bych mohla najít práci? poradíte?

No, paní píše,že je jí skoro 60. A řeknu vám, takové úvahy, jak doklepat čas do důchodu, slyším prakticky od všech žen, které se blíží šedesátce. Snad kromě té, co prodává v místní samošce a bydlí za rohem a ještě jedné, která je zaměstnaná v provozovně své dcery přes cestu. Do práce dojíždíme 20 až 30 km, začínají zdravotní potíže, všechny máme vnoučata, kterým se chceme věnovat než odrostou (a přestanou o naši péči stát) a samozřejmě chceme i pomoci mladým a děti pohlídat, když potřebují, tak jako vždy v minulosti prarodiče hlídali vnoučata, k tomu některá z nás má ještě na starosti starou nemohoucí matku nebo otce. Prostě jsme unavené, fyzicky, psychicky, vyčerpané a hodně žen má pocit, že místo do důchodu půjde rovnou hrobu. A teď si představte, že takto se v 60 máte jít ucházet o práci. V tomto věku už dříve byly ženy dávno v důchodu (a muži od 60) a to už se tehdy ženy nemohly dočkat, až do něj odejdou. A žena dnes není méně unavená než bývala unavená v jejím věku její matka (která už si mohla v důchodu odpočinout a do práce šla na brigádu, když se jí chtělo ). Takže úvahy jsou různé - přes marodění, pracák, péči o osobu blízkou (kdo má nemohoucího rodiče), až po předdůchod (kdo má našetřenou potřebnou částku ve fondu) anebo předčasný důchod (již napořád snížený). Já osobně už taky mám všeho plné zuby a rozvažuji se mezi péčí o osobu blízkou nebo předčasným důchodem. Poradit 60 leté ženské, která ztratila dosavadní zaměstnání, způsobem "což si najít práci" je fakt hrubost.

A co jste chtěla těmito povídačkami říci? Jako vždy, že fandíte vyžírkám, které tahají peníze od zaměstnavatele a od státu, místo toho, aby se postaraly samy o sebe.
V jakém prostředí se to pohybujete? Proč únava, vyčerpání, čekání na důchod?
Tak za mě: znám řadu manažerek ve věku nad 60 let, které mají 5 či 8 vnoučat, stařečky, firmu, k tomu x zaměstnání, několik nemovitostí třeba i se zahradou, o kterou je třeba se také postarat, denně za každého počasí ujedou desítky km, za všech okolností musí být upravené apod. A nejsou unavené, nemají žádnou pomocnici a rozhodně na nic nečekají.
P.S. Nevím, co je místní samoška.
Jo a děkuji paní xy.

Chtěla jsem tím říct, že paní není jediná, kdo si toto zjišťuje. Popsala jsem, s čím se setkávám a vy nemáte žádné právo mě sprostě napadat. Nevymýšlím si, to jsou fakta a kdybyste taky vylezla z té své pražské bubliny jinam a poznala život jinde, setkávala byste se s tím také, ty ženské se celý život honily, vychovaly 2, 3, 4 děti a už fakt chtějí zvolnit a mít více času na rodinu. Proto těšení na důchod, který je nám odsunutý o 7, 8 i více let. Vy se s tím zřejmě nesetkáváte, protože žijete v jiném prostředí a znáte zřejmě jen výkonné manažerky, ale je to tak. Arogantní pávice bez empatie jako vy toto těžko pochopí. Vaše otázka "proč únava, vyčerpání a čekání na důchod?" je toho důkazem. Jen abyste z těch svých výšin nespadla na hubu. Využití předdůchodu, pobírání předčasného důchodu nebo pečování s příspěvkem na péči vám přijde jako vyžírání? Vaší povídačce o 60 a víceletých letých manažerkách, které jako supermanky zvládají péči o stařečky, mají čas věnovat se 8 vnoučatům a rodině, obstarají několik baráků, zahradu, firmu, zaměstnání, domácnost, hospodářství, každý den upravené cestují, vůbec nejsou unavené a na odpočinek nepomýšlí nevěřím ani trochu. Mimochodem - jak zkráceně říkáte v Praze samoobsluhám, že toto slovo neznáte?

ano, paní bohužel není jediná :-(

Nevím jak třeba takové Vinohrady, ale v Karlíně a Záběhlicích vždy samoška. Ale třeba Aion nerozuměla slovu místní. S tou únavou jste trochu píchla do hnízda, ale co třeba plánované a odkládané zákroky? A nakonec - kolik zaměstnavatelů je ochotno zaměstnat šedesátiletou ženskou? I čtyřicítka je pro ně stará.

nedá mi to, a ještě zareaguji. podmínky na důchod jsou prostě dány, pro všechny stejné. v jakém fyzickém stavu do důchodu půjdeme, záleží především na nás samých.
"ty ženské vychovaly..." - ano, i pro ty ženské je dán věkový limit do důchodu. zatím ještě podle dětí chodí dřív, mě už se to týkat nebude. ale je jen na nich, jestli zvolní, tzn. budou pracovat na zkrácený úvazek, nebo si vyberou méně náročnou práci, nebo si vyberou předdůchod, nebo budou fungovat jako osoby bez příjmů. pokud vy vidíte svoji empatii v tom, že podporujete ty vyžírky, co účelově "onemocní" a pak jdou na pracák, který je určen pro lidi, kteří HLEDAJÍ práci, jen proto, aby byly doma a pobíraly peníze, tak to máme o empatii různé představy. Já zase spolucítím s těmi, kteří ač třeba stejně staří, unavení, denně chodí (nebo dojíždí 20 - 50 km) do práce, aby zafinancovali tyhle vyžírky. A také na ně čekají doma přestárlí rodiče či vnoučata a "druhá směna".
Vy píšete - využití předdůchodu, pobírání předčasného důchodu nebo pečování s příspěvkem na péči vám přijde jako vyžírání?
to jsem asi přehlédla, nikde jsem to neviděla. podle mě naopak, pokud někdo zvolí tento způsob, zcela zákonný, je to ok. ale účelově si "vzít" neschopenku před výpovědí a ptát se rovnou na to, odkdy bude brát podporu je sviňstvo.
Nevím jak to bude teď, ale před covidem nebylo problém práci sehnat ani pro šedesátileté. minimálně uklízečky, prodavačky, vrátné, lákalo spousta podniků.
ono to nebude o empatii, ale o výchově, zodpovědnosti a slušnosti především.

Jeden dotaz a tolik příspěvků odsuzujících tazatelku, no ale stává se to tady v poslední době dost často. Pozorně jsem si dotaz přečetla.
Dotaz byl v podstatě na to, kdy se jít zaregistrovat na ÚP tak, aby náležela podpora v nezaměstnanosti v případě, že před koncem výpovědní doby zaměstnanec onemocní.
Jedinou chybu paní udělala (i když tyto reakce by určitě od těchto diskutujících stejně nastaly), že se ptala dopředu a ne v době, kdy by tato situace případně nastala. Nikde jsem v jejím dotazu nečetla, že chce jít marodit a že si nechce, při evidenci na ÚP, hledat novou práci.
Poznámky typu, že chce "oj.t" stát, že už ví dopředu, že onemocní, že je vyžírka, která tahá peníze od zaměstnavatele a od státu, místo toho, aby se postarala sama o sebe, že si chce účelově "vzít" neschopenku před výpovědí a proto se ptá se rovnou na to, odkdy bude brát podporu a to je sviňstvo, jsou podle mne nepřípadné a za hranou slušnosti.
Nikdy dříve bych si nepomyslela, že to tady bude stejné, jako na některých sociálních sítích, kde různí, navzájem se neznající lidé, komentují, mnohdy zle a agresivně, komentáře či příspěvky jiných, jim zcela neznámých osob.
Co koho vede k tomu, komentovat dotaz, který mu evokuje, aniž zná podrobnosti, že jde o zneužívání, podvádění, nekalé jednání a pod.?
Než tady mrhat časem, není jednodušší nereagovat, neodpovídat? Nebo to někomu dělá dobře, prezentovat se tady jako mravokárce? A je tento mravokárce opravdu takovým člověkem, jakým se tady prezentuje i ve skutečném a ne jenom ve virtuálním prostředí?