Hmm, jap potom chápat toto:
... Dále je potřeba dát si pozor na situace, kdy zaměstnanec sice zůstává v pracovním poměru, ale není účasten nemocenského pojištění, a to zejména pro účely výpočtu maximálního poklesu zaměstnanců o 10 %. Může se jednat o situace, kdy zaměstnanec po konci března zahájí čerpání peněžité pomoci v mateřství či rodičovského příspěvku, jeho absence v důsledku nemoci překročí 14 dnů, čerpá neplacené volno nebo dávky při ošetřování člena rodiny a podobně. Takoví zaměstnanci nemohou být započítáváni pro účely splnění výše uvedených kritérií, což může zejména u menších firem ohrozit naplnění výše uvedené podmínky zachování alespoň 90 % počtu zaměstnanců v porovnání s koncem března 2020.
...Dále je potřeba dát si pozor na situace, kdy zaměstnanec sice zůstává v pracovním poměru, ale není účasten nemocenského pojištění,....
jelikož nejsem moc znalá, tak se zeptám: Pokud zaměstnanec čerpá OČR, je nemocný- pobírá dávky, nebo je na mateřské, tak NENÍ účasten nem. pojištění? Já myslela, že je.
MD, RD, nemocný... Všichni tito jsou účastní nemocenského pojištění. Do počtu se započítávají. Pro Petra - kde jste to vyčetl? Čtěte info na MPSV a cssz. A ještě něco - pokud má 2 pracovní poměry u téhož zaměstnavatele, počítá se za 2. Když v každém z těchto poměrů přesáhne VZ 52253 Kč, do VZ pro odvod se započítá ta část peněz nad u každého zvlášť. Prostě se to posuzuje, jako by šlo o 2 různé zaměstnance v pracovním poměru. A když má výdělky tak velké, že dosáhly hranice, od které se SP neodvádí, a má tedy VZ pro odvod SP nížší nebo nulový, pro určení splnění podmínky výše VZ (porovnání VZ března a června, července a srpna) se započítává jeho VZ takový, jaký by byl, kdyby ta hranice neexistovala.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.