Za mne se ale jedná o ty případy, kdy zkrátí pracovní dobu zaměstnavatel, bez snížení mzdy. Tj. např. místo 8 hod, stanoví 7.5 za stejnou mzdu. Netýká se to případů, kdy si domluví,že pracovník bude pracovat např. 20 hod. týdně. Tam pro něj, pro účely práce přesčas bude nadále stanovená týdenní pracovní doba. I když to bude možná těch 7,5 hod. které stanovil zaměstnavatel, bez snížení mzdy. Nevím, jestli jsem to napsal srozumitelně, ale tohle pro mne z § 79, odst. 3
Souhlasím. To je tím, že v běžné mluvě se termín "zkrácená pracovní doba" používá pro "kratší" pracovní dobu.
§ 79 - z rozhodnutí zaměstnavatele pro všechny = zkrácená
§ 80 - dohoda se zaměstnancem = kratší
Jestli vás správně chápu, tak se podle vás nezměnilo nic, pořád platí, že u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu.
Čtu Mzdovou účetní 9/2020 str. 17 a nechápu větu: Zkrácená pracovní doba bude nově považována za stanovenou týdenní pracovní dobu, což může mít význam pro zaměstnavatele zaměstnávající zaměstnance s kratšími pracovními úvazky při posuzování veškeré práce vykonané nad jejich úvazek, která plní kritéria práce přesčas (§ 78 odst. 1 písm.i) ZP).
Jak si tuto větu vyložit?
Že tato věta svědčí o naprosté neznalosti.
Změnilo se to, že zkrácená pracovní doba (jen KS, vnitřní předpis, jen zaměstnavatel odměňující mzdou, bez snížení mzdy) je nově označena za stanovenou týdenní PD. Dosud tomu tak nebylo, takže správně měla právní úprava v jednotlivých souvislostech obsahovat 3 pojmy, a to stanovená týdenní PD, kratší PD a zkrácená PD (což neobsahovala).
Kratší pracovní doba se i nadále posuzuje stejně, včetně práce přesčas.
Můžete pro zajímavost uvést autora toho článku?
ČLÁNKY DO MAILU