Podle mě ode dne účinnosti zákona nárok mít bude (od.05.03)
"Pro koho bude Izolačka platit
Pro všechny zaměstnance, kterým bude nařízena karanténa nebo izolace z důvodu infekčního onemocnění (Covid-19 nebo jiné) 1. 3. 2021 a později, a to po dobu prvních 14 kalendářních dní. Na příspěvek budou mít nárok i tzv. dohodáři, pokud jsou nemocensky pojištěni.
Zaměstnanci, kterým byla nařízena karanténa nebo izolace před 1. 3. 2021, budou mít nárok na příspěvek od účinnosti zákona, tj. od 5. 3. 2021 (viz příklad č. 2 níže).
Zaměstnanci byla nařízena karanténa na 15 dnů od 28. 2. do 14. 3. 2021.
V tomto případě, bohužel, na příspěvek mít nárok po dobu prvních 5 dnů karantény do 4. 3. 2021 nebude, neboť mu karanténa byla nařízena před 1. 3. 2021, bude mít ale nárok po zbývajících 9 dnů ode dne účinnosti zákona, tedy od 5. 3. do 13. 3. 2021."
A četla jste to pozorně? Vždyť se to navzájem bije.
"Pro koho bude Izolačka platit
Pro všechny zaměstnance, kterým bude nařízena karanténa nebo izolace z důvodu infekčního onemocnění (Covid-19 nebo jiné) 1. 3. 2021 a později......
Ale ona nebyla nařízena 1. 3. nebo později, nařízena byla dříve a to např. 28.2. Čerpána byla i později, ale nařízena ne, nařízena byla dříve.
souhlasím, že popsané je to děsně. Ale chápu to tak:
1) ...pro všechny kterým bude nařízena 1. 3. 2021 a později
2) ale pokud někomu byla nařízena před 1.3. , ale zasahuje ještě do účinnosti zákona, platí:
"Zaměstnanci, kterým byla nařízena karanténa nebo izolace před 1. 3. 2021, budou mít nárok na příspěvek od účinnosti zákona, tj. od 5. 3. 2021 (viz příklad č. 2 níže)."
Tak to tedy chápu já, a snad by to dávalo logiku, čili bylo by dost blbé, aby na tom byli biti ti, kterým byla nařízena např. toho 28.2.
Tínka
Jako napsaný je to fakt debilně. Ale asi to bude takto:
§ 11
"Přechodné ustanovení
Příspěvek přísluší podle tohoto zákona zaměstnanci i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa po 28. únoru 2021."
Pokud tedy byla nařízena karanténa po 28. únoru, má zaměstanec právo i na dny 1.-4.3.
Pokud byla nařízena dřív, ale prostě trvá ještě v březnu, řídí se zákonem od účinnosti, tedy od 05.03.
On prostě nabyl účinnosti 05.03. a pokud je v té době někdo v izolačce, má právo na příspěvek. Smůlu má ten, komu byla nařízena před 01.03., protože přijde o ty dny 01.-04.03.
Tínka
Bohužel, ani toto mě nepřesvědčilo. Pořád nevidím ani nedokážu ze zákona vyčíst, že ,,Pokud byla karanténa nařízena dřív, ale prostě trvá ještě v březnu, řídí se zákonem od účinnosti, tedy od 05.03. Ale děkuji za vaše komentáře. Snad se do diskuze ještě někdo jiný zapojí. Víc hlav, více rozumu.....
Příspěvek od 05.03. náleží bez ohledu na to, kdy byla karanténa nařízení viz § 2:
(1) Zaměstnanci, kterému podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“), přísluší příspěvek za podmínek stanovených tímto zákonem.
Výjimkou je stav, kdy byla karanténa nařízena po 28.02., protože pak podle § 11:
Příspěvek přísluší podle tohoto zákona zaměstnanci i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa po 28. únoru 2021.
Podle § 192 se řeší nárok v jednotlivých dnech pracovní neschopnosti/karantény.
Jak řešit případ, kdy karanténa zaměstnance nařízena v posledním týdnu února 2021, ale není od nikoho vystavena na tuto dobu "neschopenka". Obvodní lékař jen poslal nemocného na testy. Ty prokázali Covid. Následně zhoršení nemoci. Od 28.2.2021 hospitalizace v nemocnici kvůli vážnému zhoršení stavu. Ani z nemocnice nebyla vystavena neschopenka. Nemocný nebyl v tu dobu vůbec schopný o něco požádat. Po návratu z nemocnice sice obvodní lékař vystavil 3 dny zpětně neschopenku - ale co ty dny předtím?
Poslední týden v únoru 2021 nebyl zaměstnanec v práci. Nemá doklad od lékaře. První týden v březnu nebyl v práci. Byl na přístrojích v nemocnici. Nemá doklad z nemocnice. Jak toto řešit? Obvodní lékař i nemocnice nechtějí o zpětně vystavených dokladech ani slyšet.
Info ze sociálky v případě, že je třeba vystavit neschopenku více než 3 dny zpět: Lékař požádá sociálku pomocí formuláře Žádost ošetřujícího lékaře o udělení souhlasu ke zpětnému uznání dočasné pr.neschopnosti (e-portál ČSSZ). Po odsouhlasení, případně marném uplynutí doby podle § 155 zákona o nemocenském pojištění, je možné vystavit neschopenku zpětně. Pokud vím, vždycky o tom rozhodovalo posudkové oddělení.
... Vysvětlila pro server Podnikatel.cz Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení.
Tak buď to takto řekla (ani bych se nedivila) nebo to Pdnikatel.cz nazval blbě (ani bych se nedivila). § 155 mluví o lhůtě, to je fakt, ale každopádně ať lhůta nebo doba, jde o odpověď na dotaz, co s tím.
Já vím, ale tazatelka nepotřebuje vědět, zda jde o lhůtu nebo dobu. Ona se ptá, co s těmi dny, kdy zaměstnanec byl fakticky nemocný, ale doktor mu na ty dny nevystavil neschopenku, protože sám může jen 3 dny zpětně. Asi doktor o tom formuláři neví, neví že může být vystavena neschopenka uznána zpětně víc než 3 dny (pokud to takto posoudí a rozhodnou na sociálce). Nebo se mu nechce tu žádost poslat.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.