Paní Pavlo, problematika zaměstnávání "malého rozsahu" je poměrně náročná a chce to už určité zkušenosti. Pro Vás bude nejjednodušší, sjednáte-li rovnou pevnou měsíční částku. Třeba 3.000 Kč nebo vyšší 3.480 Kč. Máte-li pro zaměstnance více práce, tak rovnou "pojištěnou".
ZMR se určuje podle znění smlouvy (dohody). Pokud se dá předem vypočítat, že mzda nebo odměna z DPČ má být vyšší než 3499 Kč za měsíc nebo pokud je přímo sjednáno, že má být vyšší než 3499 Kč za měsíc, pak nejde o ZMR a SP se platí z každé vydělané koruny (tzn. i když si v měsíci vydělá méně než 3500 Kč). Přihlašuje se hned.
Pokud se nedá předem určit, kolik si má vydělat nebo je přímo sjednáno, že si má vydělat méně než 3500 Kč za měsíc, jedná se o ZMR a SP se platí jen pokud si vydělá aspoň 3500 Kč. Přihlašuje se až po zúčtování měsíce.
Např.
1)sjednána práce 20 h týdně, 100 Kč/h. Nejedná se o ZMR, protože se dá vypočítat, že výdělek má být vyšší než 3499 Kč za měsíc.
2) sjednána práce maximálně 20 h týdně, 100 Kč/h. Jedná se o ZMR, protože se nedá vypočítat, kolik bude výdělek činit (maximálně 20 h týdně může znamenat třeba i jen 1 hodinu týdně).
3) Pracovní poměr, sjednaný úvazek 5 h týdně, 100 Kč/ h - jedná se o ZMR.
3) Sjednána odměna nebo mzda 3500 za měsíc nebo více - nejedná se o ZMR.
4) Sjednána odměna nebo mzda nižší než 3500 za měsíc - jedná se o ZMR.
Krásná práce, zcela vyčerpávající informace. Ráda bych ještě ověřila chování vůči zdravotní pojišťovně, jestli je správně. V našem rezortu jednoznačně dopředu víme počet odpracovaných hodin týdně, takže uzavíráme jen s odměnou měsíční, tudíž nikdy neřeším.
Dotaz: "pokud se nedá předem určit...jedná se o ZMR....přihlašuje se u příjmu vyšším než 3.500 Kč a je už na SOC takto trvale přihlášen. Aby bylo komplet - vede se ELDP. Domnívám se, že na zdravotní pojištění by bylo cik cak a docházelo by k přihlašování a odhlašování (samozřejmě po skončeném měsíci). Příjem 4.000 Kč - přihlásím, příjem 2.000 Kč - odhlásím. Je takto správně? Děkuji
Tak aby bylo info zcela vyčerpávající:
Jakmile je DPČ nebo prac.poměr přihlášený na SP, (až už jako ZMR nebo neZMR), protože byl základ pro odvod SP a odvádělo se SP, pak se samozřejmě vystavuje ELDP. Ještě bych chtěla doplnit, že ZMR (ať už jde o DPČ nebo pracovní poměr) se na MSSZ přihlašuje sice až po zúčtování měsíce, ve kterém dosáhl nebo přesáhl 3500, ale dnem nástupu do práce (tzn. třeba i několik měsíců zpátky). A z MSSZ se odhlásí (ZMR i neZMR) dnem skončení DPČ nebo pracovního poměru.
Z hlediska ZP je úplně jedno, zda jde o ZMR či neZMR.
Pracovní poměr se přihlásí do 8 dnů dnem nástupu do práce. A ZP se odvádí vždy.
DPČ se přihlásí až po zúčtování měsíce, ve kterém je hrubá odměna aspoň 3500. Přihlásí se zpětně k 1. dni toho měsíce (nebo pokud v tom měsíci teprve nastoupil, tak ode dne nástupu). Pokud v dalším měsíci zase nedosáhne 3500 Kč, zpětně se odhlásí k poslednímu dni toho minulého měsíce. Pokud dosáhne 3500 Kč, nechá se přihlášený. A odhlašuje se zase až nedosáhne 3500 Kč - a odhlásí se zpětně posledním dnem měsíce, ve kterém 3500 dosáhl. A tak pořád dokola.
Postup ad 2) judikatura už mnoho let, přesně od 2007 neuznává.
Pokud bychom pominuli, že se jedná o neurčité, tudíž neplatné ujednání, pak se nepozná, kdy je dána překážka v práci na straně zaměstnavatele z důvodu, že nepřiděluje zaměstnanci v rozsahu, v jakém se zavázal. Do konce 2006 se institut překážek v práci na straně zaměstnavatele u dohod neuplatňoval, jednalo se o samostatnou právní úpravu.
