Nejsem právník, ale myslím si že v žádném případě nemůžete vy nařizovat zaměstnanci kdy smí a nebo nesmí jít k lékař.
Co posuzovat můžete, je nárok na náhradu mzdy.
Při nároku na náhradu mzdy zohledníte bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
Pokud nebudete chtít platit náhradu mzdy, budete muset zjišťovat a prokazovat výše uvedené skutečnosti, zejména jestli ošetření bylo co nejblíže pracovišti a zda bylo možné ho provést mimo pracovní dobu.
V případě, že by bylo např. vyšetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, zaplatíte náhradu mzdy jenom za dobu vyšetření v nejbližším zařízení.
Nepíšete o jak časté návštěvy lékaře se jedná a tedy o kolik jde peněz.
Až si porovnáte kolik času a energie budete muset vynaložit na zjišťování a prokazování výše uvedených skutečností, možná raději budete tolerovat návštěvy lékařů jak budou potřebovat zaměstnanci.
Ale právník bude mít třeba jiný názor.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.