Máte-li na mysli "pouhé" ohlášení pracovního úrazu, tak to zaměstnavatel musí provést bez zbytečného odkladu, a to ve vámi uvedeném případě Policii ČR (šetří, tedy není nutné), OIP (hospitalizace delší než pět dnů), odborové organizaci, pokud u vás působí, a případně i zaměstnavateli, který zraněného zaměstnance k vám vyslal nebo přidělil (nejedná-li se o vašeho zaměstnance).
Z formulace vašeho dotazu se však domnívám, že je spíše směřován na zaslání záznamu o úrazu.
Podle v dotazu uvedených údajů vyplněný formulář záznam o úrazu zašlete nejpozději do pátého dne následujícího měsíce na oblastní inspektorát práce a zdravotní pojišťovně, u které je úrazem postižený pojištěn. Vyplněný záznam o úrazu uvedený v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. se nezasílá OSSZ (OSSZ může zaměstnavatele požádat o poskytnutí informací, které se týkají vzniku pracovního úrazu; ty se jí však neposkytují formou zaslání uvedeného záznamu o úrazu). Došlo by tak k porušení souladu s GDPR (obsahuje dokonce údaje ze zvláštní kategorie osobních údajů – o zdravotním stavu postiženého, příp. i o členství v odborové organizaci). Postižený vyplní a zašle formulář "záznam o úrazu" ČSSZ. Kooperativě se zasílá záznam o úrazu ve smyslu nařízení vlády č. 201/2010 Sb. jako součást žádosti o pojistné plnění, tedy až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti a výpočtu všech náhrad, které zaměstnavatel bude postiženému poskytovat (náhrada za ztrátu na výdělku, bolestné, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, náhrada za věcnou škodu a příp. i další).
Na závěr ještě jedno upozornění. V případě, že postižený bude dlouhodobě v dočasné pracovní neschopnosti, je zaměstnavatel, pokud se s ním nedohodne jinak, povinen mu náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vyplácet měsíčně.
Děkuji za vyčerpávající odpověď.
Nemocenská dlouhodobá bude. Takže musíme zažádat OSSZ o výši vyplacené nemocenské a každý měsíc počítat rozdíl ztráty na výdělku? A pokud by zaměstnanec nechtěl, může se vyplatit rozdíl až po skončení DPN? Děkuji
V případě, že zaměstnanec bude souhlasit, tedy uzavřete vzájemnou dohodu, je možné náhradu ztráty na výdělku vyplatit až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Bez dohody budete muset každý měsíc si vyžádat výši vyplacené nemocenské, dopočítat výši náhrady a vyplatit ji.
Pokud nežijete na Marsu, tak musíte vidět, co se děje, když člověk otevře webové stránky businesscenteru a diskuse - reklamy na něho vyskakují ze všech stran.
Nemocenskou na den si hravě spočítáte sama anebo Vám výpočet nabídne program (můj to uvádí). Nemocenská se navíc od 31. dne zvyšuje. Nemusíte soc žádat o potvrzení. Já provádím celkový výpočet, potom zhruba o 5 - 7 % zkrátím a zaokrouhluji na celé stokoruny dolů.
Můžete mi, prosím, podrobněji objasnit váš postup? Proč krátíte o 5 až 7 % a následně zaokrouhlujete na celé stokoruny dolů? A kdy o kolik? Tento postup máte s poškozeným dohodnutý?
Právní úprava výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku má kogentní povahu, od které není možné se odchýlit. Jedná-li se o zálohu, tak ta musí být se zaměstnancem dohodnuta (není uvedeno). Pokud dohodnuta není, jedná se o svévolný postup zaměstnavatele, který je v rozporu s právní úpravou.
K tomu směřoval mů dotaz. Jedná-li se o dohodnutou zálohu, je výpočet dosti složitý a neurčitý - 5 až 7 % a zaokrouhlování. Působí to na mne jako na co se dotazovat, jak si to v průběhu nějak spočítám a na konec dorovnám.
