Vlákno názorů k dotazu Pracovní úraz od Klára - Nedávám teď odbornou radu, ale můj názor z...

Nedávám teď odbornou radu, ale můj názor z praxe a po konzultacích i s pojišťovnou. Zaměstnanci přímo ve mzdě jsme nedopláceli ušlý výdělek. Také jsme neměli nic od lékaře a pochybnosti. Po ukončení pracovního poměru jsem vše spočítala dle návodu na tiskopisu pojišťovny a přidala i názor zaměstnavatele a poslala na pojišťovnu přes jejich web. Kolik zaměstnanci vyplatí jako ušlý výdělek je na pojišťovně. Jinak to opravdu nešlo.

Klára..

Ve vašem příspěvku chybí celá řada podstatných informací, aby bylo možné jednoznačně stanovit, zda váš postup bych správný či naopak. Jedno je však zcela zřejmé, a to, že se domníváte, že je možné povinnosti zaměstnavatele převést na pojišťovnu. To je však zásadní omyl.

Náhradu za ztrátu na výdělku, jakož i ostatní náhrady za pracovní úraz, je možné vyplácet přímo zaměstnanci (tento "čistčí" způsob používá cca 5 % zaměstnavatelů) nebo prostřednictvím pojišťovny (využívá cca 95 % zaměstnavatelů). Vyplácení prostřednictvím pojišťovny však zaměstnavatele nezbavuje odpovědnosti za vyplacení náhrad, a to ve správné výši. Tedy došlo-li by k nějaké chybě apod., a to způsobené i pojišťovnou, bude vůči zaměstnanci vždy odpovědný zaměstnavatel. Váš názor: "Kolik zaměstnanci vyplatí jako ušlý výdělek je na pojišťovně" je zcela chybný. Právní vztah je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nikoliv mezi pojišťovnou a zaměstnancem. Pokud by zaměstnanec s výši náhrady nesouhlasil a jeho nárok by byl oprávněný, šlo by to k tíži zaměstnavatele, nikoliv pojišťovny (došlo-li by až na soudní řízení, bude zaměstnanec žalovat zaměstnavatele, nikoliv pojišťovnu).

Navíc, přihlédnu-li k vašemu stanovisku ("Kolik zaměstnanci vyplatí jako ušlý výdělek je na pojišťovně"), pravděpodobně došlo k porušení zákona, neboť způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy je podle zákoníku práce zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a s poškozeným zaměstnancem (§ 271r zákoníku práce). Tedy nejméně v tomto bodě je váš postup zcela chybný.

Děkuji za Vaše odpovědi. Ušlý výdělek byl na tiskopisu do pojišťovny spočítán přesně podle jejich návodu. Pokud pojišťovna pošle zaměstnanci celou částku vypočtenou zaměstnavatelem, je to v pořádku. Pokud částku jejich revizor zkrátí, ..co má dělat zaměstnavatel? Doplatit ze svého? Jak může zaměstnavatel pak posuzovat, že nárok zaměstnance byl oprávněný. Ale děkuji moc.
Klára..

Za stanovení výše náhrad je odpovědný zaměstnavatel. On je vypočte na základě doložených podkladů a případně zkrátí v souladu se zákoníkem práce (v některých případech je může v souladu se zákoníkem práce i zvýšit). Celkovou vypočtenou výši projedná s poškozeným. Pojišťovna do toho nemá co mluvit. Poté může částku vyplatit přímo poškozenému a u pojišťovny ji refundovat, nebo požádat pojišťovnu o její proplacení poškozenému.

Nechce-li pojišťovna částku proplatit v plné výši, zaměstnavatele to neopravňuje k úpravě jím vypočtené částky. Výjimku tvoří pouze případ, kdy při výpočtu došlo k prokazatelné chybě, kterou pojišťovna objevila (opravenou částku je nutné znova projednat s poškozeným [byla-li již poškozenému vyplacena, není vždy povinen ji vrátit – viz § 331 zákoníku práce]). Považuje-li zaměstnavatel svůj nárok vůči pojišťovně za oprávněný (jedno zda jde o refundaci či přímé vyplacení), musí zvážit svůj postoj k pojišťovně a snažit se s ní dohodnout, případně volit až projednání u soudu. V případě požadavku na pojišťovnu o vyplacení poškozenému je nutné zohlednit, že zaměstnavatel se tímto krokem nezprošťuje své povinnosti uhradit náhrady poškozenému, a že poškozený může vůči němu uplatňovat svůj nárok, a to až soudní cestou.

Je nutné si uvědomit, že pojišťovna nefunguje jako poradce, nebo garant správnosti výplaty náhrad. Plně odpovědný je vždy zaměstnavatel.