Re: prosím pí.Jiřku
Počet dní dovolené má tento zaměstnanec stejný, jako kdyby pracoval na plný úvazek. Akorát že mu za každý den dovolené proplácíte jen 4 hodiny. Sociální pojištění vždy srážíte ze skutečně dosažené mzdy. Co se týká zdravotního pojištění - Každý člověk, který není státem pojištěný, jako jsou např. důchodci, studenti apod., musí své zdravotní pojišťovně uhradit alespoň minimální zdravotní pojištění, které činí 13,5% z aktuální minimální mzdy. Jestliže nepodniká a nehradí si ZP sám, je pouze zaměstnanec, tak se zjišťuje, jestli alespoň v jednom zaměstnání je za něho odvedeno pojišťovně minimum (včetně odvodů, které hradí zaměstnavatel). Pokud ano, pak ten druhý zaměstnavatel sráží zdravotní pojištění pouze ze skutečně dosažené mzdy. Pokud nedosahuje ani v jednom zaměstnání alespoň minima, zjišťuje se, zda součet odvodů ZP z obou zaměstnání dosahuje toho minimálního odvodu. Pokud ano, také se sráží pouze se skutečně dosažené mzdy. Pokud součet odvodů ZP z obou mezd ještě pořád nedosahuje toho minimálního odvodu, zaměstnanec si vybere jednoho ze zaměstnavatelů, prostřednictvím kterého bude ten zbylý rozdíl odvádět. Danění - jestliže má jinde (v HPP) podepsané prohlášení, ve VPP už je podepsat nemůže. Danění je pak podle těchto pravidel: Hrubá mzda v měsíci do 5000 Kč = srážková daň 15% (je to daň konečná a nevstupuje do zúčtování daní). Hrubá mzda v měsíci vyšší než 5000 Kč = zálohová daň nejméně 20% z celé částky. Tento člověk je pak povinen podat přiznání, kde musí uvést příjmy z HPP i tento příjem s touto daní. Zaměstnanec, který ukončil 31.12. HPP, pak nemůže nastoupit od 1.1. na VPP. Vedlejší prac. poměr znamená, že existuje VEDLE jiného (hlavního) poměru. Jestliže hlavní poměr nikde není, nemůže být ani vedlejší. Tento pak totiž není vedlejší, ale hlavní (na zkrácený úvazek). Což je pro toho zaměstnavatele nevýhodnější, protože pro hlavní prac. poměr platí jiné pravidlo než pro VPP např. při výpovědí (nutnost platit odstupné).
ČLÁNKY DO MAILU