Obávám, že tuto interpretaci má především Státní úřad inspekce práce a zatím žádný judikát, který by to vyvrátil není. Takže za to vesele dávají pokuty dál. Je třeba rozlišit několik osob, které ve společnosti vystupují:
a) společník - vykonává rozhodování v působnosti valné hromady
b) společnost - je odpovědná společníkovi, zaměstnává zaměstnance, zastupuje jí jednatel
c) jednatel - je volen valnou hromadou, zastupuje společnost a je odpovědný za účetnictví
d) zaměstnanci - jsou podřízeni společnosti (nikoliv jednateli)
Jediný konflikt, který v teorii inspekce práce je děravý jako cedník je situace, kdy jednatel musí hájit zájmy společnosti a ta samá osoba při vyjednávání zaměstnání hájí co nejvíc své zájmy. Bohužel to není problém, který by měla řešit nějaká státní instituce, tak to inspekci práce nezajímá.
Mimochodem nejsem papežtější než papež - jenom upozorňuji na rizika, který daný model může mít. A jak říkám, možné je dělat cokoliv, ale něco jen do první návštěvy jakékoliv státní kontroly.
ryze ve fakticke rovine by me zajimalo oduvodneni inspekce prace, kdy uvadi ze jednatel nekdy haji sve zajmy. jednatel NIKDY nemuze hajit sve zajmy, jelikoz by nejednal s peci radneho hospodare, musi vzdy hajit zajmy spolecnosti.
Dale mi prijde podivna i kontrukce, kdy praci pro spolecnost ZDARMA nemuze provadet jeji spolecnik (i kdyby nebyl zaroven jednatelem), kdy zisk ktery mu plyne z vlastnictvi spolecnsoti bude zdanen... predem uvadim, ze u teto druhe konstrukce je to jen jisty logicky pochod ktery me napada, zakony ktere se tohoto tykaji jsem neprohlizel...
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.