Re: vyživovací povinnost
samozřejmě má. má ale vyživovací povinnost i k vám. ale pozor, i vy k němu, dokud jste manželé (v některých situacích i po rozvodu). takže polopaticky řečeno - po "ODEČTENÍ" výživného na děti by měl mít každý z nich cca stejně peněz, nebo lépe řečeno měli by mít stejnou životní úroveň:-( mám pocit, že stačí podat žádost na soud o stanovení výživného, nebo sepsat dohodu o výživném.
Re: vyživovací povinnost
V podstatě to tak je, jak píše autor odpovědi. Vyživovací povinnost tu bezesporu je. Problém je co se týká případné vymahatelnosti. V podobných případech je třeba podat návrh soudu (§§ 50 a 86 zák. o rodině), aby tento o výživném rozhodl, nebo schválil dohodu rodičů. Pokud se rodiče budou v budoucnu rozvádět, tak podat rovnou návrh na úpravu poměrů k nezl. dětem na dobu do i po rozvodu (bez této úpravy stejně nebudou moci být rozvedeni), kde se zohlední faktický stav v rodině. Co se týká výživného mezi manžely tak pokud jeden neplní, určí soud na návrh jednoho z nich výši tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla přibližně stejná (§ 91 zák. o rod.). Pak existuje i onen občas kontroverzní § 92 o výživném pro rozv. manžela, který není schopen se sám živit. Pokud prokáže, že skutečně není schopen se živit, má ten druhý smůlu a výživné mu bude vyměřeno. Ve všech případech je samozřejmě možná dohoda, kterou je vždy lepší nechat schválit soudem. Protože dle zkušeností jsou lidé jeden měsíc se schopni na všem krásně dohodnout a jsou na sebe medoví a cukrkandloví a plní své závazky a všechno zaplatí dobrovolně a další měsíc už nestačí ani pravomocný rozsudek, aby splnili svou povinnost a pak už nastupují nástroje na výkon rozhodnutí.
