Re: Reklamace - lhůta 30 dní ?
Ne nepostupovali správně. Pokud reklamaci uznali a já jsem z Vašeho vyjádření pochopil že ano, tak do 6 měsíců od nákupu vám musí dát nový výrobek nebo na místě a ihned opravit Váš. Pokud to není možné, musí vrátit peníze. Tolik velice zjednodušeně.
Re: Reklamace - lhůta 30 dní ?
Tato odpověď je obecně naprosto správná, pro uvedený případ však asi nepoužitelná. Právní fikce výskytu vady už při převzetí v případě reklamace do 6 měsíců platí totiž pouze v případě, že prodejce neprokáže opak. A tvrzení, že boty byly popraskané, už když jste je koupila, asi neustojíte (i když to můžete zkusit). Pokud tedy vyřadíme tuto možnost, prodejce postupoval správně - ve složitějších případech (kterým posouzení vady materiálu může být) má na posouzení 3 dny (§19/3). Bude-li vada posouzena jako neodstranitelná, máte nárok na výměnu, není-li to možné, teprve pak na odstoupení od smouvy. Obecně: neuzná-li prodejce vaše zákonné nároky, je to jako v jiných oblastech práva - můžete se jich domáhat soudně. Jinak reklamace obuvi je spotřebitelské specifikum - patříte mezi těch pár procent, kterým prodejce reklamaci nezamítl hned.
Re: Reklamace - lhůta 30 dní ?
Já jsem chápal smysl této zákonné úpravy (možná špatně), že pokud se závada projeví do 6 měsíců, tak se to stane proto, že byla nekvalitní výroba - surovina, technol. postup atd. Proto nevidím rozdíl mezi aušusem od obuvníka nebo od výrobce čwehokoliv jiného. Možná se ale mýlím.
Re: Reklamace - lhůta 30 dní ?
Beru zpět - je nutné se na to dívat tak, jak píšete: je to opožděný projev už dříve se vyskytující závady. Je podstatné, že k závadě došlo vinou nekvalitního materiálu, který už tam samozřejmě byl v okamžiku prodeje. Teď ještě aby souhlasil prodejce :-((
Re: Reklamace - lhůta 30 dní ?
S chápáním prodejce si nedělám iluze.
Ale měl bych otázku: jak v praxi chápete větu - pokud prodejce neprokáže opak? Jde mi o to, zda víte co se tím myslí v běžném životě? Prohlášení obchodníka nebo co vlastně?
Re: Reklamace - lhůta 30 dní ?
No, v běžném životě se to prokazování opravdu mnohdy redukuje na prohlášení, protože prodejce ví, že se zákazník soudit nebude. Jinak to záleží na charakteru případu. Ten nekvalitní materiál může být dobrý příklad, ale prodejce to taky může hrát na opotřebení běžným nebo dokonce nesprávným používáním ("vy jste v těch botech chodila, že?"). Někdy se stírají rozdíly mezi tímto a neopravitelnou vadou - když reklamujete třeba kalkulačku, nikdo ji asi nebude posílat na opravu... Pokud by ale prodejce zákazníka nevyhodil hned ve dveřích a šlo opravdu "jen" o to prokazování, tak by to v praxi vedlo např. na znalecký posudek (ze strany prodejce). Stručně řečeno, de iure nějaké prohlášení prodejce, že věc byla v okamžiku prodeje bez vad, je samozřejmě nerelevantní, ale prodejci to bude zřejmě jedno. Ono je to vůbec jen takové zdání, že spotřebitel může všechno. Na jeho straně je spousta zoufalých zákonů, ale v zemi, kde se vymahatelnost práva limitně blíží nule a kde consumer's watch zajišťuje tak impotentní instituce, jako ČOI, si pořád gauneři můžou dělat, co chtějí...
ČOI
Abych to upřesnil, mám na mysli efektivitu v oblasti ochrany spotřebitele. Autorská práva výrobců chrání ČOI docela (když už ne efektivně) efektně (což ovšem není jejím úkolem a nelíbí se mi, že si ji na to výrobci najímají a já to platím). Razie na vietnamské trhovce, prodávající věci typu "the more strips - the more Adidas" vypadají pěkně v TV, ale s ochranou spotřebitele nemají nic společného - jen regulérní moron si na tržnici koupí pravé Rolexky za setinu ceny a ještě tomu bude věřit... Ale to už jsme někde jinde.
