Vlákno názorů k dotazu Zákonné pojištění-jednatel od xxl - Re: zákonné pojištění-jednatel Jednatelova činnost je upravena mandátní smlouvou,...

Re: zákonné pojištění-jednatel
Jednatelova činnost je upravena mandátní smlouvou, pokud pracuje pro společnost, pak by měla být upravena také pracovní smlouvou (např. jako ředitel, a také pro zlevněné obědy). Odměny za obě funkce spadají dosud pod § 6, takže ho budete za obě funkce vyplácet jako zaměstnance.

Re: zákonné pojištění-jednatel
S odpovědí xxl nelze rozhodně souhlasit.

Re: zákonné pojištění-jednatel
A můžu Vás poprosit o Vaši radu?Pořád se nějak nemohu dopídit,jak to udělat správně.Zaměstnaneckou smlouvu bez mandátní,zaměstnaneckou+mandátní nebo jen mandátní?Každý má na to jiný názor.Jeden daň.poradce mi radil pouze mandátní+vymezení různých pravomocí (ohledně proplácení CP,telefonů ap.).Tak co s tím - já v tom stále "lítám".
Díky.

Re: zákonné pojištění-jednatel
Pro p. Hynka: Jsem vzdálen tomu, své názory vnucovat.

Odpověď na dotaz: Bez rozpaků to udělejte tak, jak píši - tedy obě smlouvy, v té pracovněprávní uveďte funkci např. ředitel. Abych Vás ještě uklidnil - toto mám ověřeno z komentáře k ZDP od Ing. Sedlákové z MF.

Odměňování jednatele
Odměňování jednatele: Základní příjem jednatele plyne obvykle ze samotného titulu funkce jednatele dle obchodního zákoníku (nikoliv dle zákoníku práce). Přesné podmínky odměňování dle obchodního zákoníku lze sjednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. I jednatel může mít se společností uzavřen normální zaměstnanecký poměr. V případě jednatele by to ale mělo být pouze na činnosti, které nevyplývají z jeho povinností daných obchodním zákoníkem. Jednatel především plní povinnosti dané obchodním zákoníkem (je pověřen obchodním vedením společnosti), jeho vztah ke společnosti z této pozice bude ne pracovněprávním, ale obchodně-právním vztahem. U jednatele i v tomto případě půjde z pohledu daní z příjmů o příjem ze závislé činnosti. Jediný praktický důsledek této odlišnosti spočívá v tom, že na příjem jednatele, který by byl dosažen v obchodně-právním vztahu, nelze aplikovat zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 % (podle § 6 odst. 4 ZDP), i když by se jednalo o příjem do 5 000 Kč měsíčně a jednatel by neměl podepsáno prohlášení poplatníka.

Nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění: V případě jednatele odměňovaného podle obchodně-právního vztahu, spočívá zásadní změna v nové úpravě, vyplývající ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (NP), který nahradil od 1. 1. 2007 zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Jednatelé ( bez pracovněprávního vztahu ) nejsou od 1. 1. 2007 nemocensky pojištěni, to znamená, že se z jejich příjmů neodvádí nemocenské pojištění. To platí jak pro jednatele, tak pro s. r. o. coby jejich zaměstnavatele. Na druhé straně nebudou mít jednatelé nárok na dávky nemocenského pojištění, tj. nebudou mít nárok na nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné a ani na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Pokud by jednatel o tyto dávky nechtěl přijít, musel by se společností uzavřít pracovněprávní vztah. V případě jednatele platí v předchozím textu zmíněné omezení, že pracovněprávní vztah nemůže řešit činnost jednatele svěřenou mu obchodním zákoníkem.

Důchodové pojištění
Důchodové pojištění: Od 1. 1. 2007 platí, že pokud jsou jednatelé odměňováni na základě pracovněprávních vztahů ( jiných než jednatelských ), jejich účast na důchodovém zabezpečení trvá i nadále. Účasten důchodového pojištění bude také jednatel, pokud by pobíral odměnu na základě jiného než pracovněprávního vztahu (tj. odměnu nepodléhající nemocenskému pojištění), ale pouze v těch měsících, kdy jeho odměna za tuto činnost bude vyšší než tzv. rozhodný příjem.
( Rozhodný příjem je definován jako jedna čtvrtina součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. Pro výpočet rozhodného příjmu v roce 2007 jsou použity ukazatele roku 2005, které byly vyhlášeny nařízením vlády č. 462/2005 Sb. Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 činí 18 809 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 je 1,0707. Na základě těchto hodnot můžeme vypočítat: rozhodný příjem 2007 = 1/4 x 18 809 x 1,0707 = 5034,699075, 5 100 Kč (zaokrouhleno na stokoruny nahoru). I když jednatel či společník bude v některých měsících hradit z příjmů z mimo pracovněprávních vztahů pojistné na důchodové zabezpečení (protože překročí rozhodný příjem), příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se v takovém případě nehradí.

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištěn
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění : Zdravotně pojištěn bude od roku 2007 jednatel v případě pracovněprávního vztahu stejně jako dosud a dále v případě vztahů, které se nebudou pracovněprávními předpisy řídit, jen v těch měsících, kdy jeho odměna překročí rozhodný příjem (v roce 2007 je to zmíněných 5 100 Kč). Kdyby měl jednatel v kalendářním měsíci pouze příjem do 5 100 Kč, ale nejednalo by se o příjem z pracovněprávního vztahu, a mimo to by jiný příjem (ani jako zaměstnanec, ani jako osoba samostatně výdělečně činná) neměl a pokud by nešlo o osobu, za niž je povinen platit pojistné stát (tj. např. za starobního důchodce), pak by si v roce 2007 jednatel musel hradit v daném měsíci pojistné na zdravotní pojištění sám.
Pro zaměstnavatele je postup obdobný, tj. tam, kde se zaměstnanci sráží 4,5 % vyměřovacího základu, zaměstnavatel odvede za sebe navíc ještě 9 % z tohoto vyměřovacího základu.

Zákonné úrazové pojištění
Zákonné úrazové pojištění: Vztahuje se na všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání.
Na jednatele odměňovaného podle obchodně-právního vztahu se toto pojištění nevztahuje a z jeho odměny se neodvádí.