Re: daňový domicil k datu
Mám Vaší otázce rozumět tak, že nesouhlasíte z odpovědí, nebo vyjadřuje jen podiv aniž byste chtěla zpochybnit odpověď? Mě totiž také zajímá správná odpověď.
Re: daňový domicil k datu
Potvrzení o daňovém domicilu se vydává na základě posouzení podmínek příslušné SZDZ. Toto potvrzení má své datum vydání - jako každé rozhodnutí. Tvrzení, že by se každý měsíc mělo žádat o potvrzení této skutečnosti je nesmyslné. Jen ve výjimečných případech dochází ke změně.
Re: daňový domicil k datu
Já zde někde v diskuzi četl, že pro posouzení slevy na poplatníka je rozhodující daňový domicil pro r. 2008 vydaný až po skončení roku 2008. Daň. domicil k 21.1.2008 proto nemá pro tento rok smysl, potvrzuje vlastně zpětně r.2007. Proto by bylo logické tvrzení, že tento vydaný domicil může potvrdit zatím maximálně leden a tudíž tvrzení o novém potvrzení na každý další měsíc extra by bylo logické. Nemá ovšem smysl, protože je zbytečné vydávat každý měsíc peníze za daňový domicil, když i daňový nerezident může požádat po skončení roku daň. přiznáním o slevu na popl. za celý rok zpětně. Navíc se k 1.7.2008 chystá změna zákona a opět možnost uplatňovat slevu měsičně i u nerezidenta.
Re: daňový domicil k datu
Něco k DD: ZDP jako vnitrostátní daňový zákon určuje kritéria, kdy je fyzická (či právnická) osoba daňovým rezidentem (tuzemcem) a kdy podléhá neomezené daňové povinnosti (tzn. dani z celosvětových příjmů). Tento zákon jako kritérium určuje u fyzické osoby bydliště a obvyklé zdržování se (u právnické osoby její sídlo). Na druhou stranu ZDP definuje i daňového nerezidenta. Obdobná kritéria pro určení rezidence (neomezené daňové povinnosti) určují i daňové zákony jiných států. Z tohoto důvodu může nastat situace, že osoby, které mají vztahy s více než jedním státem, mohou splňovat kritéria rezidence (resp. domicilu) ve více státech, tzn., že by ve více státech měly neomezenou daňovou povinnost a že by u nich mohlo docházet k dvojímu (popř. vícenásobnému) zdanění. Tuto problematiku nemůže komplexním způsobem řešit pouze vnitrostátní předpis. Z tohoto důvodu se uzavírají mezistátní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které elegantně tuto problematiku řeší. Ve smlouvách je tento problém většinou řešen v čl. 4 nazvaném obvykle "Rezident" nebo "Daňový domicil". Při určení daňového domicilu poplatníka je v prvé řadě nezbytné se řídit podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a pokud smlouva mezi příslušnými státy není uzavřena, je nutno postupovat podle tuzemského zákona, tedy ZDP. Pravidla, která jsou běžně používána ve smlouvách Pro účely určení daňového domicilu v případech, kdy je daňový subjekt podle vnitrostátních předpisů rezidentem v obou smluvních státech, jsou ve smlouvách většinou stanovena 4 pravidla pro určení rezidence. Tato pravidla se použijí v případě, kdy je uzavřena mezi příslušnými státy smlouva o zamezení dvojího zdanění. pokračování ...
Re: daňový domicil k datu
pokračování ... 1. pravidlo Předpokládá se, že osoba je rezidentem v tom státě, ve kterém má stálý byt. Jestliže má tato osoba stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ke kterému má užší hospodářské a životní zájmy. Příklad Pan X má stálý byt v ČR a také na Slovensku. Vzhledem k tomu, že v ČR vyvíjí větší podnikatelské aktivity a bydlí zde i jeho manželka s dětmi, bude mít v souladu s tímto pravidlem domicil v ČR(tzn. bude českým rezidentem). Poznámka: Stálý byt je byt, který je tomuto subjektu kdykoli k dispozici. 2. pravidlo Jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má osoba středisko svých životních zájmů, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje. Příklad: Pan X má stálý byt v ČR a také na Slovensku. Je svobodný, žije sám a své podnikatelské aktivity má v obou státech. V ČR se v roce 2007 zdržoval za účelem podnikatelských aktivit 300 dnů a na Slovensku 40 dnů. Vzhledem k tomu, že daňový domicil nebylo možno určit podle bodu 1. a vzhledem k tomu, že se v ČR obvykle zdržuje, má daňový domicil v ČR. Poznámka: Stejná situace by nastala v případě, že by pan X neměl stálý byt nikde (např. by byl ubytován různě v hotelích a u přátel). Poznámka: Poplatník se v příslušném státě obvykle zdržuje, pokud se zde nachází alespoň 183 dnů v kalendářním roce. pokračování ...
Re: daňový domicil k datu
pokračování ... 3. pravidlo Jestliže se osoba obvykle zdržuje v obou státech, nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, kde je státním občanem. Příklad: Pan X, který nemá v žádném státě stálý byt, se v roce 2007 obvykle zdržoval v ČR 200 dnů a na Slovensku 220 dnů (je to možné proto, že se započítává i každý započatý den pobytu). Vzhledem k tomu, že je státním občanem ČR, má daňový domicil v ČR. 4. pravidlo Jestliže je tato osoba státním občanem obou států, nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. Příklad: Pokud bychom předpokládali, že daňový domicil nelze v případě pana X určit podle předchozích 3 pravidel, určí se daňový domicil na základě domluvy příslušných ministerstev financí nebo jejich zmocněných zástupců.
