Re: Úrok z prodlení na faktuře
Výše úroků z prodlení
Komentář k § 369 a 369a obchod.zákoníku
Pokud jde o výši úroku, mohou nastat dvě situace:
1. Výše úroku nebyla smluvena. S tímto případem počítá ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák.: úroky z prodlení, které nejsou určeny ve smlouvě, se určují v souladu s občanskoprávními předpisy. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., které v § 1 stanoví, že výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. (Činíli např. tato sazba 5 %, dosahuje úrok z prodlení 10 % z dlužné částky.)
2. Výše úroku byla smluvena: plnit je třeba ve výši dohodnuté ve smlouvě. V této souvislosti se však často vyskytuje otázka, zda je nějak omezena horní hranice úroků, která může být ve smlouvě stanovena. Z ustanovení § 265 obch. zák. vyplývá, že ani při sjednávání výše úroků z prodlení nelze překročit zásady dobrých mravů a poctivého obchodního styku. To, co je v rozporu s těmito zásadami, nepožívá právní ochrany.
V tomto duchu postupují také soudy, které při rozhodování o přiměřenosti i smluvených úroků vycházejí zpravidla právě z již zmíněného ustanovení § 369 odst. 1. Příkladem takového postupu je i následující nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu (předmětem sporu bylo o ujednání o zaplacení úroku ve výši 1 % z dlužné částky denně): Posouzení toho, zda právní úkon je v souladu s dobrými mravy, v tomto případě ujednání o výši úroků z prodlení, nebrání skutečnost, že byl výsledkem svobodného ujednání a není též rozhodné, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil (způsobil), či zda některý z účastníků byl či nebyl v dobré víře (Obchodní právo č. 5/2001).
Re: Úrok z prodlení na faktuře
Vidíte a já myslel, že ano, i když bylo novelizováno, proto nové znění je :
Úroky z prodlení. - Po 28.4.2005 nově pro (zákonné) úroky z prodlení. Nečekaná novela nařízení vlády č. 142/1994 Sb.ve smyslu č. 163/2005 Sb. byla bez předchozích upozornění změněna ve smyslu způsobů počítání (zákonných) úroků z prodlení. Jedná se o pozitivní zvrat ve smyslu zpřísnění vztahu dlužníků ke svým závazkům. Úroky z prodlení dle dřívější úpravy (č. 142/1994 Sb.) tohoto nařízení vlády se již dnes více méně neosvědčovalo a zásah byl dlouhodobě nutně potřebný.
Původní znění prvního paragrafu nařízení č. 142/1994 Sb.:
Výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.
Novela č. 163/2005 Sb. nařízení č. č. 142/1994 Sb. ve svém prvním paragrafu zní nově následovně:
Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.