Vlákno názorů k dotazu Vrácené soiální zabezpečení v roce 2008 od v.e.n.d.y. - Re: Vrácené soiální zabezpečení v roce 2 Píši to...

Pro info = panu Jaromírovi
Možná i vícekrát.....
Pro vysvětlení:
Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 27. 11. 2007
Příspěvek 200/27.11.07 – MF předkládá nové stanovisko – souhlas se závěry
předkladatele – příspěvek uzavřen
200/27.11.07 -
Stanovisko Ministerstva financí – NOVÉ
Souhlas se závěry předkladatele. Na základě doplňujícího dotazu předkladatele při
projednávání příspěvku MF doplňuje, že na straně poplatníka, který nevede účetnictví, je
zdanitelným příjmem přeplatek na sociálním a zdravotním pojištění za zdaňovací období 2007
a starší, vrácený příslušnou pojišťovnou počínaje r. 2008. Pokud přeplatek příslušnou
pojišťovnou vrácen nebude, o zdanitelný příjem poplatníka, který nevede účetnictví, se
nejedná.

Tak jste mě pěkně zmátli!
Byl tedy můj názor správný??? Když si poplatník přeplatek nenechá vrátit, není to pro něj zdanitelný příjem????Chjooo, já chci zametat chodníky:-))

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Jestli se dá to stanovisko MF z listopadu 2007 považovat za závazné, tak nevrácený přeplatek zdanitelným příjmem není, ale věř tomu, mně to přijde divné :-))

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Na stránkách Stormware je třeba stanovisko Děrgela, že by se o zdanitelný příjem podle §5/6 jednat mělo, nicméně toto stanovisko je už z 9.11.2007, to zasedání KV KDP bylo později.

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Jaromíre, já to věděla od kolegyně ze školení, tam jim to důrazně tloukli do hlavy, proto jsem to tak odvážně tvrdila....a ted jsem teda zviklaná:-))))Hezký večer

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Ano, údajně to "školil" i ing. Janoušek.

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Vendy, pan Vladimír 2 má jako specialitu zviklávat. Asi jste se s ním ješte na BC nesetkala, dlouho jsem ho tu neviděl. To tu bude zase veselo! :-))

Jinak tento závěr z KOOV přednáší jak Sedláková z MF, tak i Janoušek z FŘ pro Prahu. Děrgel uváděl původní názor, ještě před KOOV.

Nevylučuji změnu názoru do konce roku 2008, ale v současné době je na nezdaňování nevrácených přeplatků u sociální a zdravotní daně poměrně jednotný názor, s výjimkou pana Vladimíra 2.

Hezký den!

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Pane Pavle, nebyl jste to vy, kdo zastával jasný názor
že vrácení těchto přeplatků je příjmem podle §7
a současně se počítá do celkových příjm z nichž se vypočítávají výdaje procenty?

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Ten názor zastávám stále. Měl bych ho změnit? Máte nějaký judikát? Já jsem poměrně flexibilní. :-))

Hezký den!

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
>>>Jinak tento závěr z KOOV přednáší jak Sedláková z MF,
>>>tak i Janoušek z FŘ pro Prahu. Děrgel uváděl původní
>>>názor, ještě před KOOV.
>>>
>>>Nevylučuji změnu názoru do konce roku 2008, ale v
>>>současné době je na nezdaňování nevrácených přeplatků
>>>u
>>>sociální a zdravotní daně poměrně jednotný názor, s
>>>výjimkou pana Vladimíra 2.
>>>
>>>Hezký den!
>>
>>Pane Pavle, nebyl jste to vy, kdo zastával jasný
>>názor
>>že vrácení těchto přeplatků je příjmem podle §7
>> a současně se počítá do celkových příjm z nichž se
>>vypočítávají výdaje procenty?
>
>Ten názor zastávám stále. Měl bych ho změnit? Máte
>nějaký judikát? Já jsem poměrně flexibilní. :-))
>
>Hezký den!

Ne, judikát zatím není, musíme počkat až "vyšáhnou" někoho, kdo nepostupoval podle §5/6 a 7/7 ZDP.
Ing. Sedláková uvádí v Poradci 1/2008
Podnikání ve sdružení bez právní subjektivity z hlediska daně z příjmů Ing. Eva Sedláková
1.1 Smlouva o sdružení mezi manžely
Jak již bylo uvedeno, okruh účastníků sdružení není v zákoně nijak omezen, jako účastníci tohoto smluvního vztahu nejsou tedy vyloučeni ani manželé, účastníky sdružení mohou být i pouze oni sami. V souvislosti s podnikatelskou činností manželů je třeba připomenout ustanovení § 318 zákoníku práce, které stanoví, že mezi manžely nemůže být pracovněprávní vztah. Právě z toho důvodu je řešením pro některé případy právě smlouva o sdružení uzavřená mezi manžely s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Důvodem k uzavření smlouvy o sdružení mezi manžely podnikateli v praxi často bývá i skutečnost, že manželé mají majetek ve společném jmění (dříve v bezpodílovém spoluvlastnictví) manželů a pokud nechtějí porušit platná ustanovení občanského zákoníku, nemohou mezi sebou obchodovat, tj. např. si navzájem prodávat zásoby zboží nakoupené jedním z nich.
Problematiku společného jmění manželů řeší § 143 a násl. občanského zákoníku.
---------------

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
>---------------
a =ASPI 30635 Rd 59 Caa47/2004
Není správný závěr, že fakturace mezi manžely, kteří nemají rozdělené společné jmění manželů, je z podstaty věci vyloučena. Z daňového hlediska je tento problém nutné posuzovat vždy v konkrétním případě. Jestliže totiž manželé podnikají každý samostatně na základě živnostenského oprávnění a jedná se tedy o dva samostatné podnikatelské subjekty, jde též o dva samostatné daňové poplatníky podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o daních z příjmů . Pokud mezi sebou v rámci činností stanovených živnostenskými oprávněními obchodují, mohou provádět i vzájemnou fakturaci, přičemž není podstatná okolnost, zda mají či nemají rozděleno společné jmění manželů s vyloučením majetku a závazků pro podnikání jednoho z nich nebo obou. Z daňového hlediska je podstatné pouze to, aby tímto nedocházelo k obcházení daňové povinnosti a fakturované částky byly v souladu s ust. § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů .
---------------
Co vy na to.? Že by tento 4 roky starý judikát neznala?
Spíše to vypadá, že mechanicky opisuje svoje předchozí rady. viz Poradce č. 3/2006
Zdaňování ostatních příjmů poplatníků – fyzických osob
V případě prodeje věcí movitých je třeba pamatovat na prodej věcí mezi manžely – podnikateli. Často se stává, že jeden z nich, např. manžel, ukončí v průběhu roku podnikatelskou činnost, na skladě mu zbudou neprodané zásoby a manželka si neprodané zásoby od manžela koupí. V takovém případě je třeba pamatovat na § 143 a násl. občanského zákoníku. Jedná-li se o manžele, kteří nemají zúžené společné jmění (dříve bezpodílové spoluvlastnictví) manželů, patří zásoby pořízené manželem za trvání manželství do společného jmění manželů a tedy manžel je manželce prodat nemůže.
…. Jednalo-li by se o manžele, kteří mají zúžené společné jmění manželů podle § 143a občanského zákoníku, může manžel zásoby manželce prodat….

Je co dodat?

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Děkuji Vám pane Pavle, opravdu pana Vladimíra neznám, určitě má velké znalosti, ale asi potřebuje dělat zmatky mezi už tak zmordovanými účetními:-)) Hezký den Vendula

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Nic si z toho Vendulko nedělejte,osobně pana Vladimíra také neznám(tedy asi),ale jednoho Vladimíra znám a toho mi tento Vladimír hodně připomíná,je to takový účetní a poradce,který se hrozně rád ve všem dloube a dělá akorát kolem sebe zmatky.Někdy mám pocit,že svým klientům chce spíš ublížit než pomoc.Bohužel i tací kolem jsou :-) Hezký den Šárka

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Děkuji i Vám Šárko za přiblížení osobnosti jednoho dloubálka:-))Holt se s tím musím smířit a brát to s nadhledem. Hezký den V.

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
A já se zase musím smířit s tím, že na moji původní otázku
==Skromný dotaz.
Vaše odpověď - už asi po sté- vychází z kterého zákona? Děkuji za odpověď.==
neodpovíte. Proč - to si mohu jenom domýšlet.
Taktéž hezký den

Re: Tak jste mě pěkně zmátli!
Odpověděli jste tu za mě...já to holt v zákoně najít neumím, ale od toho zas máme školení a tenhle skvělý servr, tak mě prosím už netrapte, máte přehled, tak spíš poraťe a pomozte....prima den

Re: Pro info = panu Jaromírovi
Takto tento problém zde byl již jednou presentován.
Bohužel, podstata je v tom sousloví =vrácen nebude,=.
Existuje jistá představa, že zápočet/kompenzace
vráceného přeplatku formou započítání ponechaného přeplatku na OSSZ proti povinným platbám záloh není V R Á C E N Í.

O něco výše se v zápise píše:
==2. Vrácené přeplatky pojistného na SP a ZP v případě poplatníků – fyzických osob, kteří
nevedou účetnictví, se považují za zdanitelný příjem, pokud souvisejí s předchozí platbou
pojistného na SP a ZP, která byla dle ZDP daňovým výdajem. V opačném případě se
přeplatky pojistného nezahrnou do základu daně v souladu s ustanovením § 23 odst. 4 písm.
e) ZDP.== viz
http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/SID-3EA9846B-65513871/cds/KV27112007.pdf

Pokud ovšem připustíme, že zápis KOP má vyšší právní sílu než zákon, pak jsou doporučovaná řešení že se nejedná o nutnost zdanit dle §5/6 ZDP, správná.

Re: Pro info = panu Jaromírovi
No a o tom to právě je. Podle toho zápisu se nemluví o zápočtu proti zálohám na 2008, ale o nevrácení. Ve mně to vyvolává dojem, že pokud se přeplatek vztahuje k daňově uznaným výdajům roku 2007 a je vrácen, jedná se jasně o zdanitelný příjem, o tom není sporu, pokud ho státu, potažmo OSSZ VĚNUJI !!!, tak ho nemusím zdaňovat :-). O zápočtu tu nepadlo ani slovo :-).

Zápočet bych opravdu viděl jako VRÁCENÍ a hned zase VYBRÁNÍ na zálohy (v jednom a tom samém časovém okamžiku).
NEVRÁCENÍ si představuji tak, že někomu něco půjčím a už mi to nevrátí, tedy mu to věnuji !!! :-).

Jestli on to ten stát (zastoupený MF ČR) nemyslel takhle ? Milý poplatníku, daruj mi svůj přeplatek a nemusíš ho zdaňovat.....

Re: Pro info = panu Jaromírovi
Přehled pro není darovací listina, naopak odd. 5 je přesně nazván
Použití přeplatku a je v souladu s textem §17/2 z. 589/1992 Sb:
Na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná okresní správa sociálního zabezpečení přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu podle § 15 odst. 1 na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku; za den zaplacení záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala přehled podle § 15 odst. 1 spolu s takovou žádostí.
Z výše uvedeného vyplývá že žádné darování - ale účetně se tento
hezký způsob jara vypořádává zápočtem/kompenzací.

Teda pokud neuplatňuji zásadu že zápis KOV má větší právní sílu
než zákon. Také do výše vrácených přeplatků = do 13500,- Kč
se tím nemusíme nikterak zajímat, protože celkový dopad je 4999,50 a tím se nepřekročí hranici tr. činu. Doplatky a penále
hrozí pouze tehdy, pokud to praskne (nebo někdo to práskne) nebo se poplatník napráská sám (např. při podpisu souhlasu na žebračence)