Re: tuzemské stravné - výše???
Vy si můžete ve směrnici stanovit jakoukoliv výši stravného. Pokud máte stanoveno stravné max. do výše horní hranice stravného, pak se bude u zaměstnance jednat o příjem osvobozený od daně z příjmů a odvodů na SP a ZP. To ovšem platí pouze pro případ, že zaměstnanci nemělo být kráceno stravné z důvodu bezplatně poskytnuté stravy.
Pokud by zaměstnanci mělo být kráceno stravné a nebylo, pak stravné vyplacené nad dolní hranici stravného je zd. příjmem zaměstnance vč. odvodů na SP a ZP.
Příklad:
1) Stravné dle směrnice nad 18 hod = 200,00 Kč
- zaměstnanci nebyla poskytnuta bezplatně strava na prac.cestě
- u zaměstnavatele jde o daňový náklad (v souladu se směrnicí)
- u zaměstnance se zvýší ZD vč. vym. základu pro SP a ZP o 26,00
(rozdíl mezi 200,00 a 174,00).
2) Stravné dle směrnice nad 18 hod = 174,00 Kč
- zaměstnanci byla poskytnuta bezplatně strava na prac.cestě (oběd) ve výši 300,00
- zaměstnanci byly kráceny CN o 10 % = o 17,40
- u zaměstnavatele jde o daňový náklad (v souladu se směrnicí) a to i včetně úhrady oběda (174,00 - 17,40+ 300,00 = 456,60)
- u zaměstnance se nezvýší ZD ani vym. základu pro SP a ZP.
3) Stravné dle směrnice nad 18 hod = 174,00 Kč
- zaměstnanci byla poskytnuta bezplatně strava na prac.cestě (oběd) ve výši 300,00
- u zaměstnavatele jde o daňový náklad (v souladu se směrnicí) a to i včetně úhrady oběda (174,00 + 300,00 = 474,00)
- zaměstnanci nebyly kráceny CN
- u zaměstnance se zvýší ZD i vym. základ pro SP a ZP a to o rozdíl mezi 174,00 a 146,00 (dolní hranice) = o 28,00 Kč.
Snad je to srozumitelné.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.