Re: Bezdůvodné obohacení a daně
Kdo musí dokazovat, úmysl že nebylo pobíráno v dobré víře - zaměstnavatel nebo zaměstnanec,? samozřejmě zaměstnavatel tvrdí, že to bylo úmyslné a zaměstnanec opakuje, neúmyslné. A může tedy zaměstanec požadovat přepočet mezd a doplacení rozdílů zaplacených na SP, ZP a daních?
Re: Bezdůvodné obohacení a daně
v případě, že by chtěl zaměstnavatel vrátit peníze, tedy podepsat nějakou dohodu a NUTIL by zaměstnance toto podepsat, může zaměstanec na toto poukázat??? ptám se teoreticky...
Re: Bezdůvodné obohacení a daně
Ptáte se teoreticky a přitom v prvotním dotazu píšete, že se jedná cca o 7 měsíců ... tak jak je to tedy? V zásadě platí, že pokud má dojít k nějakému "přepočtení mzdy", pak je potřeba přepočítat každý jednotlivý měsíc podle správných podkladů a vyčíslit rozdíly. Přeplatky se vyplatí, nedoplatky srazí. Přepočet mezd neznamená jenom rozdíly v SP, ZP a dani u zaměstnance, ale také u zaměstnavatele - jiné vyměřovací základy, jiná výše pojistného, opravy Přehledů o výši pojistného, doplatky pojistného (případné penále za pozdní platby) nebo v případě přeplatku pojistného snážení odvodu v násl. měsíci.
Re: Bezdůvodné obohacení a daně
Ještě píšete o úmyslu nebo neúmyslu - co mu bylo přeplaceno? K té dobré víře - podle mě když např. má ve smlouvě nebo ve výměru napsáno základ x Kč a zaměstnavatel mu přiznává více, tak zaměstnanec moc dobře ví, že má víc, než kolik mu náleží, takže by podle mého názoru nemohl tvrdit, že šlo o jeho dobrou víru. Kdyby mu ale zaměstnavatel dával nějaké odměny a pak tvrdil, že mu chtěl dávat odměny nižší, tak to by zaměstnavatel neobhájil, protože tyto zaměstnanec přijímal v dobré víře.
