Re: Neodvedené DPH z mank
V případě manka z pohledu DPH ke zdanitelnému plnění nedochází, nevzniká tedy povinnost přiznat DPH na výstupu. Zůstává přitom zachován původní nárok na odpočet DPH na vstupu. Nemělo by se přitom samozřejmě jednat o nějaké spekulativní manko (osobní spotřeba podnikatele či spotřeba pro účely nesouvisející s podnikáním apod.) za účelem vyhnout se odvodu DPH na výstupu. Účetní jednotka by tedy měla být schopna manko dostatečně zdůvodnit a věrohodně doložit.
Re: Neodvedené DPH z mank
. >V případě manka z pohledu DPH ke zdanitelnému plnění >nedochází. Účetní jednotka by >tedy měla být schopna manko dostatečně zdůvodnit a >věrohodně doložit.
Mám jiný názor, podpořený NSS. Nejvyšší správní soud tedy na základě analýzy výše uvedených právních předpisů a judikatury shrnuje, že z hlediska daně z přidané hodnoty spadá úbytek zboží na skladě (manko) pod definici zdanitelného plnění a podléhá proto dani. Manko v účetním smyslu (tedy záporný rozdíl mezi skutečným stavem zásob a záznamy v účetnictví) nelze považovat za zdanitelné plnění jen ve výjimečných případech, např. bylo-li zboží ukradeno nebo zničeno, neboť v takové situaci nelze slovy výše zmíněného judikátu zdejšího soudu hovořit o dodání zboží. Ostatně názor, že krádež zboží nespadá pod pojem dodání zboží, zaujal i Soudní dvůr Evropských společenství při výkladu čl. 5 odst. 1 Šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, z níž vychází český zákon č. 235/2004 Sb. (srov. rozsudek ve věci C-435/03 British American Tobacco International Ltd a Newman Shipping & Agency Company NV proti Belgische Staat [2005] Sbírka rozhodnutí str. I-07077, body 31 až 42). Daň z přidané hodnoty nelze rovněž vyměřit v případech, kdy je zjištěný záporný inventarizační rozdíl připsán k náhradě příslušným zaměstnancům daňového subjektu na základě dohody o hmotné odpovědnosti, neboť ani zde se nejedná o zdanitelné plnění ve smyslu „dodání zboží“ těmto zaměstnancům. Prokázání těchto skutečností však je plně na daňovém subjektu v souladu s § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
