Vlákno názorů k dotazu Úprava předpisu o účetnictví od 1.7.2011 od klara2 - Re: úprava předpisu o účetnictví od 1.7. Já myslím,...
-
Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
anonymní (neregistrovaný)
Re: úprava předpisu o účetnictví od 1.7.
Zákazník si cosi přečetl, trošku si to pomotal, a teď Vám motá hlavu. Ale protože na každém šprochu...., tak pozor, je nutné rozlišovat elektronické faktury, a faktury zaslané elektronicky. Má to souvilost se změnou skutečně od 1.4., což bohužel nebyl apríl, i když někdy mám ten pocit. Doporučuji přečíst následující (bohužel dlouhý) článek:
Elektronická forma vystavování a uchovávání daňových dokladů
§ 26 odst. 3 písm. a) a odst. 4, § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH),
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v platném znění (dále jen zákon o elektronickém podpisu),
Směrnice Rady 2001/115/ES,
Čl. 2 Doporučení Komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994, o právních aspektech elektronické výměny informací.
Elektronická forma vystavování, zasílání a uchovávání daňových dokladů může představovat pro plátce, kteří vystavují a přijímají značné množství daňových dokladů, v konečném důsledku úsporu administrativní i ekonomickou. Pravidla pro využití elektronické podoby vystavování a uchovávání daňových dokladů jsou pro účely DPH upravena v § 26 odst. 4 a § 27 ZDPH.
Legislativu elektronické fakturace upravuje Směrnice Rady 2001/115/ES. Cit. právní norma umožňuje odeslání faktur elektronickými prostředky v případě, že bude zaručena pravost původu a neporušitelnost obsahu těchto faktur, a to buď prostřednictvím zaručeného elektronického podpisu s tím, že umožňuje členským státům požadovat, aby elektronický podpis byl založen na kvalifikované certifikaci a vytvořen bezpečným nástrojem tvorby podpisu. Český zákon o DPH se v § 26 odst. 4 v této souvislosti odkazuje na zákon o elektronickém podpisu. Další možností elektronické podoby vystavení daňových dokladů je jejich vystavení prostřednictvím elektronické výměny informací (EDI) v souladu s čl. 2 Doporučení Komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994.
Pokračování...... -
anonymní (neregistrovaný)
Re: pokračování
Elektronická fakturace
Vystavování daňových dokladů v elektronické podobě umožňuje úprava obsažená v § 26 odst. 4 ZDPH. Plátce však musí splnit podmínky vymezené tímto ustanovením. Daňový doklad může být vystaven v elektronické podobě pouze se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně a pokud jej plátce nebo osoba zmocněná k vystavení daňového dokladu podle § 26 odst. 4 ZDPH opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zákona o elektronickém podpisu, nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI). Elektronická fakturace je možná v zásadě dvojím způsobem:
prostřednictvím zaručeného elektronického podpisu nebo elektronickou značkou založených na kvalifikované certifikaci, nebo
prostřednictvím elektronické výměny informací (EDI), kde dohoda o výměně dat předpokládá postupy zaručující pravost původu a integritu dat, a to v souladu s čl. 2 Doporučení Komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994.
Z uvedeného vyplývá, že elektronická fakturace je možná v případě, že odběratel, příjemce faktury – daňového dokladu, je schopen elektronickou verzi faktury přijmout elektronickými prostředky.
pokračování... -
anonymní (neregistrovaný)
Re: pokračování
Souhlas odběratele s elektronickou fakturací
Rozhodnutí, resp. dohoda mezi dodavatelem a odběratelem využívat elektronickou podobu vystavování a doručení daňových dokladů, je zcela na rozhodnutí obou smluvních stran, dodavatele a odběratele. Daňový doklad vystavuje zpravidla dodavatel, s výjimkou případů, kdy dodavatel udělí ve shodě s § 26 odst. 3 písm. a) ZDPH písemné zmocnění k vystavování daňových dokladů odběrateli (blíže viz „Selfbilling – vystavování daňových dokladů odběratelem“). Jak již bylo výše zdůrazněno, úprava obsažená v § 26 odst. 4 ZDPH podmiňuje využití elektronické formy vystavování daňových dokladů souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Absence takového souhlasu však v rámci případného daňového řízení způsobí komplikace spíše odběrateli než dodavateli. Je to odběratel, který u přijatého zdanitelného plnění uplatňuje nárok na odpočet daně a je povinen jej po formální stránce prokázat daňovým dokladem v listinné formě nebo v elektronické podobě, pokud je takový doklad vystaven podle pravidel upravených v § 26 odst. 4 ZDPH a pokud k vystavení dokladu v elektronické podobě odběratel jako příjemce zdanitelného plnění udělil souhlas. Pro vystavování daňových dokladů v elektronické podobě se rozhodne dodavatel a ve většině případů o této skutečnosti informuje své odběratele a vyzývá je k udělení souhlasu s touto formou vystavování daňových dokladů. Pro udělení takového souhlasu je základním předpokladem na straně příjemce dokladů skutečnost, že disponuje prostředky, pomocí kterých je schopný takto vystavený doklad přijmout a je schopen jej uchovávat. K tomu účelu musí být příjemce dokladů vystavených elektronickou formou vybaven příslušným softwarem, který musí být schopen tyto doklady v případě případného daňového řízení nejen po dobu zákonem stanovené lhůty 10 let následujících po roce jejich vzniku vyhledat, ale také je v čitelné formě zobrazit.
pokračování... -
anonymní (neregistrovaný)
Re: pokračování
Využití elektronické výměny informací (EDI)
Z úpravy obsažené v § 26 odst. 4 ZDPH vyplývá, že využití EDI jako standardní cesty doručení faktury – daňového dokladu je možné za předpokladu, že tento doklad má všechny předepsané náležitosti daňového dokladu a je kdykoliv předložitelný v čitelné formě, přičemž věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu faktur – daňových dokladů a jejich čitelnost musí být zaručena během celého období uchovávání. Údaje obsažené na dokladech – fakturách vystavených touto formou nesmí být měněny ani doplňovány a musí zůstat čitelné po celou stanovenou dobu. Využití EDI jako formy vystavování a zasílání daňových dokladů mezi dodavatelem a odběratelem počítá s existencí třetí nezávislé strany (VAN operátor), která zprostředkovává komunikaci a zajišťuje bezpečnou přenosovou cestu, zaznamenává veškeré uskutečněné transakce a také zajišťuje jejich archivaci. Tento způsob komunikace ve vazbě na daňové doklady se v praxi využívá a ročně je realizováno přes VAN operátory značné množství elektronických transakcí fakturační povahy. Nevýhodou této formy elektronické fakturace jsou poměrně značné finanční investice do informačních systémů dodavatele i odběratele a také nutnost platit služby VAN operátora, což je důvod, proč se tento způsob elektronické fakturace v současně době „plošně“ nepoužívá.
pokračování... -
anonymní (neregistrovaný)
Re: pokračování
Zaručený elektronický podpis a elektronická značka
Druhou formou datových zpráv elektronické fakturace, kterou § 26 odst. 4 ZDPH umožňuje, jsou všechny ostatní formáty mimo EDI. U těchto zpráv není z principu nutné využívat služeb žádné třetí nezávislé strany, z § 26 odst. 4 ZDPH však lze jednoznačně dovodit, že taková forma elektronické fakturace je podmíněna povinností opatřit takto vystavené faktury – daňové doklady buď tzv. zaručeným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu, nebo tzv. elektronickou značkou, založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, a tím je garantována nejen věrohodnost původu takto vystaveného dokladu, ale i to, že při přenosu elektronickou cestou nedošlo k jeho změně, tzn., je zaručena neporušitelnost obsahu dokladu. Jinými slovy je možné konstatovat, že zpráva byla skutečně podepsána konkrétním vlastníkem certifikátu.
Na rozdíl od elektronického podpisu označují elektronické značky zprávu automaticky, bez zásahu označující osoby. Zatímco elektronický podpis může vytvářet pouze konkrétní, fyzická osoba, slouží elektronické značky i osobám právnickým nebo úřadům. Používání elektronických značek je užitečné tam, kde je nezbytné důvěryhodným způsobem označovat velké objemy zpráv v krátkém časovém období a kde by používání elektronického podpisu bylo z hlediska časového, personálního i finančního zbytečně náročné. Elektronické značky jsou využívány při vydávání ověřených výpisů z úředních registrů nebo při potvrzování přijetí velkého objemu zpráv elektronickými podatelnami. Rozdíl mezi elektronickým podpisem a elektronickou značkou je tedy v tom, že elektronickou značku může učinit automatizovaný technický prostředek, zatímco elektronický podpis musí být projevem vůle konkrétní osoby.
>pokračování... -
anonymní (neregistrovaný)
Re: pokračování
Akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb
Pojem „kvalifikovaný“ (elektronický podpis a elektronická značka) znamená, že je vydán státem uznanou certifikační autoritou, tzv. Akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Akreditaci k vydávání kvalifikovaných certifikátů, které slouží k vytváření elektronického podpisu, a kvalifikovaných systémových certifikátů, které umožňují používat takzvané elektronické značky, vydává Ministerstvo informatiky. V současné době existují v ČR tři subjekty, kterým Ministerstvo informatiky udělilo oprávnění k vydávání kvalifikovaných certifikátů a elektronických značek, tj. První certifikační autorita a.s., Česká pošta s.p. a společnost eIdentity a.s. U těchto společností je možné si nechat vystavit kvalifikovaný certifikát, popř. elektronickou značku (Česká pošta s.p.) již za několik stovek korun. Elektronický podpis platí většinou 1 rok a po vypršení jeho platnosti je nutné si nechat vystavit nový.
>>pokračování... -
anonymní (neregistrovaný)
Re: pokračování
Daňové doklady převedené do formátu „PDF“
Z dosavadní praxe vyplývá, že někteří plátci vytištěnou fakturu – daňový doklad „transformují“ do tzv. do souboru PDF s tím, že takovýto doklad při splnění určitých podmínek může obsahovat i elektronický podpis. V této podobě je fakturadaňový doklad odeslán prostřednictvím elektronické pošty odběrateli. Uvedený způsob vystavování a odesílání daňových dokladů sice odstraňuje nutnost doklady tisknout a posílat je prostřednictvím pošty, avšak ruční typování při likvidaci faktur u příjemce zůstává. V návaznosti na zpřísnění podmínek stanovených pro uplatnění nároku na odpočet daně s účinností od 1. 4. 2011 se diskutuje možnost obhájit v rámci daňového řízení doklady převedené do formátu „pdf“ jako daňové doklady. Jedná se zejména o podmínku vymezenou v § 73 odst. 1 písm. a) ve vazbě na § 73 odst. 2 ZDPH, podle které je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém má daňový doklad. Pokud se poskytovatel a příjemce zdanitelného plnění smluvně dohodnou na této formě vystavování a předávání daňových dokladů s tím, že k vytištění daňového dokladu, který bude u obou smluvních stran archivován v listinné formě, bude zmocněn příjemce zdanitelného plnění, měl by být takto vystavený daňový doklad vyhodnocen (tzn. akceptován) správcem daně v rámci případného daňového řízení podle stejných kritérií jako daňový doklad, který je doručen příjemci zdanitelného plnění v rámci poštovních služeb. Zákon o DPH nevymezuje způsob a formu doručení daňového dokladu, a proto v tomto ohledu není plátce omezen, resp. může pro účely doručení daňového dokladu využít i e-mailovou poštu.
>>>pokračování... -
anonymní (neregistrovaný)
Re: pokračování - už poslední :-)
Elektronická forma uchovávání daňových dokladů
Podle § 27 odst. 1 ZDPH je plátce povinen uchovávat veškeré daňové doklady, které se týkající jeho daňových povinností na DPH, a to po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Po tuto dobu je plátce povinen zajistit neporušitelnost obsahu těchto dokladů, jejich čitelnost a odpovídá za věrohodnost jejich původu.
Místo pro uchovávání daňových odkladů v elektronické podobě
Místo pro uchovávání daňových dokladů rozhodné pro stanovení daňové povinnosti na DPH si plátce může zvolit a v rámci případného daňového řízení je povinen na žádost umožnit správci daně přístup k těmto dokladům (§ 27 odst. 1 ZDPH). Pokud se místo uchovávání daňových dokladů nachází mimo ČR (tuzemsko), je plátce povinen předem toto místo oznámit správci daně. V případě, že plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v elektronické podobě a místem uchovávání těchto dokladů není tuzemsko, musí plátce zajistit pro správce daně právo volného přístupu k těmto dokladům.
konec článku
BusinessCenter.cz do mailu
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
