Vlákno názorů k dotazu Cestovní příkaz-prosím spěchá od atreus - Re: cestovní příkaz-prosím spěchá Počítáte to špatně.§ 43(2) Bylo-li...
-
Re: cestovní příkaz-prosím spěchá
Počítáte to špatně.
§ 43
(2) Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za každé uvedené jídlo stravné krátit až o hodnotu
a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Přece třídenní cesta: první den trvá od doby odjezdu do 24.00, druhý den trvá 24 hodin, třetí den trvá od 0.00 do doby příjezdu. -
Blanka0001 (neregistrovaný)
Re: oprava - § 163 Stravné
Aha, takže každýden se počítá zvlášť. Já myslela, jestli se to třeba nebere souhrnně, že celkem cesta trvala třeba 3 dny teda 58 hod. takže je pak nárok každý den na těch 149 bez krácení. Teď to tam vidím, je tam napsáno za každý kalendářní den, člověk musí být jak ostříž. Děkuji. -
annonym (neregistrovaný)
Re: Stravné
Příklad:
Pokud je zaměstnanec na prac. cestě 5 - 12 hod., náleží mu stravné ve výši 63,00 - 74,00 Kč. Na prac. cestě mu byla poskytnut bezplatně strava - oběd. Zaměstnavatel poskytuje stravné v horní hranici limitu (tedy 74,00 Kč). Krácení není ve směrnici stanoveno.
a) zaměstnanec byl před prac. cestou seznámen s krácením stravného ve výši 25 %. Má tedy nárok na CN ve výši 74,00 - 18,50 = 55,50 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 56,00 Kč.
b) zaměstanec nebyl seznámen s krácením stravného. Zaměstnavatel tedy vyplatil zaměstnanci 74,00 Kč. U zaměstnavatele se jedná o daňový náklad. Jelikož v tomto případě bylo poskytnuto stravné a nebyly CN kráceny, pak osvobozeno od daně z příjmů u zaměstnance je pouze částka v dolní hranici limitu - tedy 63,00 Kč. Pak rozdíl 74,00 - 63,00 = 11,00 Kč bude vstupovat do základu daně z příjmů dle § 6 a rovněž do vym. základu pro SP a ZP.
Obecně:
1) Bylo pracovníkovi sděleno krácení stravného před nástupem na prac. cestu? Pokud ano, lze krátit. Pokud ne, pak nelze krátit CN.
2) Krácení CN by mělo být upraveno ve vnitropodnikové směrnici a zaměstnanci by měli být s touto směrnicí seznámeni. Pak se má zato, že je zaměstnanec před prac. cestou seznámen s krácením CN. Krácení lze uvést i v cestovním příkaze zaměstnanci.
3) V uvedeném příkladu lze CN krátit AŽ o 70 % (krátí se celá stanovená částka CN o uvedené %, nikoliv za každé jídlo). Je na zaměstnavateli, v jaké míře bude CN krátit.
4) Pokud nebyly CN kráceny a byla poskytnuta bezplatná strava, pak má zaměstnanec nárok pouze na částku v dolní hranici limitu. Jinak u rozdílu pak postup dle § 6 vč. ZP a SP. -
Blanka0001 (neregistrovaný)
Re: Stravné
Paní pane anonnym, ale proč je v ZP napsáno: bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večere, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za každé uvedené jídlo strané kráti až o hodnotu ..25% stravného... Skoro bych řekla, že je to tak spravedlivé, že když je do 12 hod. tak je většinou jen jedno jídlo, tak se srazí 70 % stravného, když je do 18 hod. tak se stihnou 2 jídla, tak se zaměstnanci srazí 2x35%= 70% a když je nad 18 hod. tak se stihnou 3 jídla a srazí se 75%. TAk by to vycházelo na každý den skoro stejně. Skutečně se nepočítají jídla? Je k tomu nějaká metodika? Děkuji za odpověď. -
annonym (neregistrovaný)
Re: Stravné
Asi jsem to napsala trochu neobratně. Pokud je zaměstnanec na prac. cestě 5-12 hod, předpokládá se, že mu bylo poskytnuto 1 jídlo a tedy lze krátit až o 70 %. Jelikož z dotazu vyplynulo, že bylo poskytnuto jídel více, tak stejně nelze krátit více než o 70 %. Proto jsem uvedla, že nebudete krátit za každé jídlo, ale max. oněch 70 %. Podstatné je, s jakou mírou krácení byl zaměstnanec seznámen před nástupem na pracovní cestu.
