Re: vydědění dítěte
Z důvodové zprávy vlády: Návrh úpravy vydědění vychází z úpravy dosavadní (§ 469a platného občanského zákoníku), pokud jde o důvody vydědění a formu prohlášení o vydědění. Prohlášení o vydědění lze učinit stejným způsobem, jakým se pořizuje závěť. Obdobné pravidlo se uplatní i pro zrušení tohoto prohlášení.
Důvody vydědění jsou zachovány v podstatě shodně s právní úpravou dosavadní. Posuny jsou tyto:
Předně se do zákonné úpravy vrací ze staršího práva (§ 770 ABGB) ustanovení, že zůstavitel může dědice vydědit s odkazem na jeho nezpůsobilost být dědicem. Stane-li se tak, bude určitá osoba vyloučena z dědického práva z vůle zůstavitele, nikoli proto, že je podle zákona nezpůsobilá dědit. Význam tohoto ustanovení je zejména v tom, že i tu bude respektabilní projev vůle zůstavitele, který mimo jiné vyloučí případné spory, zda snad zůstavitel za svého života takové osobě její poklesek prominul či nikoli (vzhledem k tomu, že k prominutí podle § 1471 nebo § 1472 může dojít i konkludentně). Návrh občanského zákoníku z r. 1937 toto ustanovení vypustil s argumentem, že možnost takového vydědění je „příliš samozřejmá“; dnes tomu ale - po přestávce víc jak padesátileté - již tak není a výslovná úprava se jeví jako vhodná.
Re: vydědění dítěte
... pokračování: Další posuny jsou jednak v zestručnění formulace prvního důvodu [§ 1636 odst. 1 písm. a)], aniž se cokoli mění na jejím obsahu, jednak v opuštění kazuistické formulace § 469a odst. 1 písm. c) platného občanského zákoníku. K druhému z uvedených důvodů se blíže uvádí, že platná úprava tyto případy odůvodňující vydědění, tj. odsouzení nepominutelného dědice pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, na jedné straně neúměrně rozšiřuje i na případy činů pro rodinné vazby bezvýznamných a svádí zůstavitele k jejich zneužití pro situace, kdy jeho přání, aby potomek nedědil, je vedeno jiným a pro zákonem bezvýznamným motivem. ... Proto se návrh vrací k myšlence morální taxace, na níž stál vládní návrh československého občanského zákoníku z r. 1937. Poukaz na zvrhlou povahu je dostatečně vypovídající a umožňuje od sebe odlišit případy trestných činů, které si sankci dědického práva zasluhuje, aniž trestní sazba a uložený trest padají na váhu (chladnokrevná loupež nebo vražda, znásilnění, utýrání zůstavitelova zvířete), od případů, které pro vydědění nemohou mít rozumný význam (hospodská rvačka o děvče, exces z nutné obrany vysvětlitelný úzkostí napadeného, krádež z hladu apod.). ... Významnější je zavedení nového důvodu vydědění v § 1637, jímž je takové zadlužení nepominutelného dědice nebo jeho marnotratné počínání vyvolávající obavu, že účel dědění - tedy zachování hodnot do budoucna - v takovém případě naplněn nebude. Na rozdíl od předchozích důvodů vydědění však tento nelze rozšířit na potomky vyděděného. Jedná se o tzv. exheredatio bona mente facta.
Re: vydědění dítěte
Děkuji za odpověď je rozsáhlá avšak se v ní moc nevyznám, nemohl(a) byste mi to prosím vysvětlit polopaticky? Jeli to možné a jak to udělat, nebo není to možné...? Děkuji moc ZK
>... pokračování: >Další posuny jsou jednak v zestručnění formulace >prvního důvodu [§ 1636 odst. 1 písm. a)], aniž se cokoli >mění na jejím obsahu, jednak v opuštění kazuistické >formulace § 469a odst. 1 písm. c) platného občanského >zákoníku. K druhému z uvedených důvodů se blíže uvádí, že >platná úprava tyto případy odůvodňující vydědění, tj. >odsouzení nepominutelného dědice pro úmyslný trestný >čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho >roku, na jedné straně neúměrně rozšiřuje i na případy >činů pro rodinné vazby bezvýznamných a svádí zůstavitele >k jejich zneužití pro situace, kdy jeho přání, aby >potomek nedědil, je vedeno jiným a pro zákonem >bezvýznamným motivem. >... >Proto se návrh vrací k myšlence morální taxace, na níž >stál vládní návrh československého občanského zákoníku >z r. 1937. Poukaz na zvrhlou povahu je dostatečně >vypovídající a umožňuje od sebe odlišit případy trestných >činů, které si sankci dědického práva zasluhuje, aniž >trestní sazba a uložený trest padají na váhu >(chladnokrevná loupež nebo vražda, znásilnění, utýrání >zůstavitelova zvířete), od případů, které pro vydědění nemohou >mít rozumný význam (hospodská rvačka o děvče, exces z >nutné obrany vysvětlitelný úzkostí napadeného, krádež >z hladu apod.). >... >Významnější je zavedení nového důvodu vydědění v § >1637, jímž je takové zadlužení nepominutelného dědice >nebo jeho marnotratné počínání vyvolávající obavu, že >účel dědění - tedy zachování hodnot do budoucna - v >takovém případě naplněn nebude. Na rozdíl od předchozích >důvodů vydědění však tento nelze rozšířit na potomky >vyděděného. Jedná se o tzv. exheredatio bona mente facta.
