Vlákno názorů k dotazu Úmrtí zaměstnance ve výpovědní lhůtě od xy5 - Re: Úmrtí zaměstnance ve výpovědní lhůtě domnívám se, že...
-
Kara (neregistrovaný)
Re: Úmrtí zaměstnance ve výpovědní lhůtě
Já se domnívám, že odstupné nenáleží, protože pracovní poměr neskončil z důvodu nadbytečnosti dnem, kterým skončit měl, ale proto, že zemřel. Podle mě právo na odstupné mu mělo vzniknout až posledním dnem výpovědní doby. Uvidíme, co na to ostatní. -
RenataH (neregistrovaný)
Re: Úmrtí zaměstnance ve výpovědní lhůtě
nejsem právník, počkáme si na ně, ale podle mého, smrtí peněžitá práva nezanikají, ale v tomto případě dříve než mohl nějaký nárok na odstupné vzniknout, došlo k ukončneí PP smrtí. Obdobné by to bylo kdyby např. ve výpovědní době zaměstnanec přestal chodit do práce a byl by s ním ukončen PP podle §55 ZP - pro hrubé porušení prac.pov. -
xJ (neregistrovaný)
Re: Úmrtí zaměstnance ve výpovědní lhůtě
Já nevím, ale nárok na odstupné vznikl předáním výpovědi z důvodů, které nárok na odstupné zakládají, výpovědní doba není pro nárok na odstupné podstatná, resp. podmínkou nároku na odstupné není odpracování výpovědní doby, ale důvod výpovědi, stejně jako při dohodě s nárokem na odstupné.
To, že úmrtí přišlo dřív, než konec PP ještě snad neznamená, že zanikl na odstupné nárok. -
Kara (neregistrovaný)
Re: Úmrtí zaměstnance ve výpovědní lhůtě
No ale, jak píše RenataH, když někdo dostane výpověď pro nadbytečnost a ve výpovědní době je mu zrušen pracovní poměr dle § 55, tak mu také odstupné nenáleží. To je přece podobná situace,ne? Pracovní poměr neskončil z důvodu výpovědi, ale z důvodu úmrtí zaměstnance. -
xJ (neregistrovaný)
Re: Úmrtí zaměstnance ve výpovědní lhůtě
tak jsem hledala a našla dva názory:
Dobrý den.
Zaměstnanec obdržel výpověď podle §52 písm. c) ZP s nárokem na odstupné. V průběhu 2 měsíční výpovědní doby onemocněl a následně zemřel, aniž by mezitím ukončil pracovní neschopnost. Má se odstupné vyplatit pozůstalým? Nebo smrtí nárok na odstupné zaniká?
Mgr. Oldřich Topka,
(1) Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.
(2) Peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.
Takže odstupné by mělo být řešeno v rámci dědického řízení.
Peněžitá práva zaměstnance přecházejí ve smyslu ust.§ 328 zákoníku práce na jeho manžela, děti a rodiče, pokud s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Jde však jen o práva již vzniklá. „Vzhledem k tomu, že nárok na odstupné nevzniká právním úkonem učiněným zaměstnavatelem (výpovědí), ale až skončením pracovního poměru, nevznikl v tomto případě pozůstalým nárok na vyplacení odstupného od zaměstnavatele, neboť zaměstnankyně před skončením pracovního poměru zemřela,“ LUCIE NEŠPOROVÁ a VLADIMÍRA PAJEROVÁ, právničky z Advokátní kanceláře -
Re: Úmrtí zaměstnance ve výpovědní lhůtě
>>
>>No ale, jak píše RenataH, když někdo dostane výpověď
>>pro nadbytečnost a ve výpovědní době je mu zrušen
>>pracovní poměr dle § 55, tak mu také odstupné
>>nenáleží. To
>>je přece podobná situace,ne? Pracovní poměr neskončil
>>z důvodu výpovědi, ale z důvodu úmrtí zaměstnance.
>
>tak jsem hledala a našla dva názory:
>Dobrý den.
>Zaměstnanec obdržel výpověď podle §52 písm. c) ZP s
>nárokem na odstupné. V průběhu 2 měsíční výpovědní doby
>onemocněl a následně zemřel, aniž by mezitím ukončil
>pracovní neschopnost. Má se odstupné vyplatit
>pozůstalým? Nebo smrtí nárok na odstupné zaniká?
>Mgr. Oldřich Topka,
>(1) Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají.
>Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného
>měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z
>pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé postupně
>na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v
>době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví
>se stávají, není-li těchto osob.
>
>Peněžitá práva zaměstnance přecházejí ve smyslu ust.§
>328 zákoníku práce na jeho manžela, děti a rodiče,
>pokud s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Jde
>však jen o práva již vzniklá. „Vzhledem k tomu, že
>nárok na odstupné nevzniká právním úkonem učiněným
>zaměstnavatelem (výpovědí), ale až skončením pracovního
>poměru, nevznikl v tomto případě pozůstalým nárok na
>vyplacení odstupného od zaměstnavatele, neboť zaměstnankyně
>před skončením pracovního poměru zemřela,“ LUCIE
>NEŠPOROVÁ a VLADIMÍRA PAJEROVÁ, právničky z Advokátní
>kanceláře
Pracovní poměr v tomto případě není rozvazován výpovědí z důvodu nadbytečnosti nebo dohodou z téhož důvodu, ale zanikl na základě skutečnosti, kterou je úmrtí zaměstnance. Právo na odstupné tak nevzniklo, tudíž není co převádět.
